Výstavu řady půvab­ných ex­libris, novo­ro­čenek, ilustra­cí a volných gra­fických listů uvede Ivan Kozel, úryvky z Komár­kových textů před­nese Hana Ko­frán­ková.

Podrobnější informace o výstavě.

Výstavu v rámci festi­valu pořádá spolek Zdě­lanci.

Koncept vytvo­řila hudeb­nice Ridina Ahme­dová ve spolu­práci s Janem Ná­lepou, který je auto­rem arte­faktů – vajec. Ty umožňu­jí zají­mavým způ­sobem pod­nítit návštěv­níky, aby udělali něco, co obvykle nedě­lají – aby za­zpí­vali. Při za­znění se Zvuko­vejce zla­tě rozzáří a jak­mile zvuk utichá, zase zha­sí­nají. Když začne návštěvník znít, zkusí za­zpí­vat, možná se k němu jeho prů­vodce zlehka při­pojí … vzniká dvoj­hlas … krátké a osobní setkání.

Bližší informace o projektu.

Performance potrvá 2 hodiny, můžete využít celé toto časové okno a přijít kdykoliv během něj.

Proslýchá se, že ve městě se koná největší RAVE party široko daleko, kde DJe dělá samotný Satan. Ne vždy ale všichni tančí tak, jak by si on přál. Jaká je cena za vlastní potě­šení a kdo ji nakonec zaplatí?

Inscenace, jejímž základem jsou různé překlady Goethovy divadelní hry Faust a Markétka, vznikla jako dvouletý projekt studentek 2. cyklu LDO ZUŠ ve spolu­práci s choreo­grafkou Annou Josephovou.

Letos mohli tuto insce­naci vidět diváci na festivalu experi­mentu­jícího divadla Šrámkův Písek, na celo­státní přehlídce student­ského divadla Mladá scéna v Ústí nad Orlicí či na celo­státní diva­delní pře­hlídce ZUŠ v Mostě.

Režie: Lada Blažejová; scénář: soubor; hrají Eliška Nedvě­dová (Jindra), Alice Kno­blo­chová (Markétka), Kateřina Císa­řovská a Věra Bočková (Mefisto­feles); technika: Josef Blažej; hudba Pawel Grund­man. Délka programu 45 minut bez přestávky.

koupit jednotlivou vstupenku

Za bezmála stoletou histo­rii zvu­kového filmu se jeho vztah k mlu­vené řeči, hlasu i roz­hlasu bohatě roz­víjel a na­býval nej­různěj­ších podob. Něko­lik z nich před­staví pro­jekce málo známých krátko­metráž­ních snímků ze sbírek Národ­ního filmo­vého archivu v Praze. Pásmo sesta­vily a uvedou filmo­vé histo­ričky Te­rezie Hla­váčko­vá a Alena Šlinge­rová.

koupit jednotlivou vstupenku

✟
 Mši svatou slouží P. Václav Novák.

Co jest poezie?
C  j st p  z  ?
C    s     z  ?
     s        ?
              ? Otázku poklá­da­jí Kojot bí­lý (Jkb Dbrv) a Ko­jot še­dý (Jn Mrzk). O od­po­věď se spo­lu s nimi po­kou­ší Vou­sáč, Kofra, Písař, Distro­bu­tor, Magne­to­fon, taneč­ní­ci a dal­ší.

Dospělí účastníci recitačních dílen si navzájem přečtou přivezené texty a rozdělí se do pracovních skupin.

Nemáte čas na knihy? Zkuste audio­čtení! Nekrá­cené audio­knihy jsou feno­ménem, který mnohé vrací k pří­běhům a pro další oblast lite­ra­tury ote­vírá. Čím se audio­čtení liší od čtení ti­chého a proč se stalo tak po­pu­lár­ním?

zdroj obrázku, fcb ilustrá­torky

Podrobnější informace o výstavě.

Tradiční pro­cházka po sobo­teckých pro­stran­stvích se zasta­veními věno­va­nými umě­leckému před­nesu, divadlu a hudbě. Účinkují reci­tátoři pře­hlídek Dětská scéna a Wolkrův Prostě­jov. Při diva­delním zasta­vení sehraje soubor Studia Šrámkova domu před­stavení Proč je moře slané na mo­tivy po­hádky Jana We­richa. O hu­dební do­pro­vod se po­stará usku­pení Slov­znění. Mode­rují čle­nové Studia Šrám­ko­va domu.

Neformální seznámení lektorů a účastníků tvůrčích dílen, domluva rozvrhu a předání pracovních materiálů.

Koncert, který slibuje uni­kátní hudební výlet do světa staré byzantské hudby, před­stavuje různé způsoby zhudeb­nění duchovní, ale také mi­lostné poezie a prózy. Histo­ricky poučená inter­pre­tace souboru Philo­kallia ukáže různé po­stupy práce s lidským hlasem v tvorbě byzant­ských sklada­telů. Zazní skladby nej­starší křesťanské sklada­telky sv. Kassie (9. stol.), sv. Jana Koukou­zelise (14. stol.) a tradiční (anonymní) skladby byzantské liturgie.

koupit jednotlivou vstupenku

Divadlo Vosto5

Noční rozhla­sový pořad pro osa­mělé, opuště­né a ne­úspěšné poslu­chače, kterým vás pro­vedou jako každý týden autor a mode­rátor Pavel Plá­teník a jeho pravi­delný host só­lista Pří­bramského di­vadla v Pří­brami Karel Kraut­gartner. Sle­dujte nej­do­jemnější milost­ný příběh všech dob! Setká se Jar­mila T. se Standou Plesko­tem? Kde a za jakých okol­ností? Vla­ková sou­prava je již odbrž­děna a my máme celý noční pořad před sebou!

Režie: Ondřej Cihlář; scénář: Ondřej Cihlář, Petr Prokop; hrají: Ondřej Cihlář, Petr Prokop; projekce: Kakalík.

délka představení: 100 minut bez pře­stávky

Vstupenky určené k volnému prodeji jsou už vyprodány. Je možné, že při menším zájmu účastníků s permanentními vstupenkami, bude ještě k dispozici několik míst. Nezávazné rezervace přijímáme na e-mailu info@sramkovasobotka.cz.

Zpěvačka Marie Puttne­rová (Jablkoň, Půl­jablkoň a Zvíře jménem Podzim) a Martin Novák (Robert Křesťan & Druhá tráva, Lanugo, Blue Shadows, Jaromír Honzák Quintet, Baro­man­tika, David Dorůžka Trio) se propo­jili, aby vytvo­řili hudební svět složený nejen z autor­ských písní Puttne­rové, ale i svět, ve kterém zní střípky zhudeb­něné poezie křehkého Jana Zahrad­níčka či sur­reálního Vlasti­mila Třešňáka. Do­chází tak ke společné sym­bióze lidských hlasů a elektrické kytary, které pod­manivě a nalé­havě posou­vají po­myslné hranice folku.

V dubnu 2023 vyšlo Marii Puttnerové debu­tové album Laila tov, ve spolu­práci s Marti­nem Novákem, opavským kyta­rovým mágem Petrem Uvi­rou (Ladě, Heimat, Jitka Šu­ranská, Vladi­vojna la Chia) a britským hudeb­níkem a produ­centem Eddiem Ste­vensem (Moloko, Roisin Murphy, Jana Kirschner a další).

koupit jedno­tlivou vstu­penku na oba nedělní večerní koncerty

Marie Kieslowski je zpěvačka, pia­nistka, matka dvou dětí, polo­vina již nehra­jícího dua Kieslowski a členka spícího Zvíře­te jménem Podzim. 2. 12. 2022 vydala debu­tové sólové album, ve kterém vůbec poprvé před­stavuje svou autor­skou tvorbu. Na desce se jako produ­cent podílel Aid Kid a řada dalších muzi­kantů. Album je k poslechu na všech hudeb­ních streamo­vacích plat­formách a Youtube zdarma. Tuto digi­tální desku se Marie roz­hodla vydat jako knihu, jejíž součástí budou i rozho­vory se sedmi kolegy­němi z hudební scény o tvorbě, mateřství a hledání vlast­ního zvuku i respektu. Mezi hudebni­cemi jsou jména jako Klára Vy­tisková, Nikola Mucha, Marie Puttne­rová nebo Lenka Dusi­lová. Těšit se může­te na intimní sólový koncert, při kterém Marie před­staví písně z desky Je všechno dobrý? a při­veze k prodeji i stejno­jmennou knihu.

koupit jedno­tlivou vstu­penku na oba nedělní večerní koncerty

Přihlášení účastníci dětských tvůrčích dílen se v doprovodu dospělých zaregistrují a seznámí s lektory.

Hlas používáme jako bohatý nástroj, často aniž bychom si toho byli vědomi. Před­náška představí plasti­citu řečové produkce, která nám umožňuje vy­jadřovat širokou paletu komuni­kačních funkcí, na úrovni hlasu v nej­širším slova smyslu, od melodie přes speci­fická nasta­vení hlasivkového kmitání po modi­fi­kace v ústní a nosní dutině. V před­nášce se budeme věnovat i per­spektivě poslu­chače a tomu, co všechno můžeme z hlasu o mluvčím vyčíst – a nakolik je to přesné.

Přednášející je ředitelem Fone­tického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří možnosti identifikace mluvčího z řečového signálu a cizinecký přízvuk a jeho sociální a psychologické dopady, zabývá se ale i zvukovými vlast­nostmi češtiny a anglič­tiny obecně a podílel se na vylep­šování syntézy češtiny. V sou­časnosti je soudním znal­cem se speci­a­lizací na identi­fikaci mluvčího a analýzu zvuko­vého signálu.

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

Autorský komen­tář k názvu vý­stavy a k vysta­ve­ným kres­bám. Ukázka z ko­res­pon­dence Frá­ni Šrámka adre­so­vané pří­teli z první svě­tové války.


Podrob­nější in­for­mace o vý­stavě a o auto­rech.

Seminář se za­měří na vývoj a trendy v oblasti klono­vání hlasů pomocí AI. Během 60 minut se dozví­te zákla­dy toho, jak AI systémy napodo­bují lidský hlas, jaké jsou sou­časné možno­sti a jaká je bu­doucnost této techno­logie. Zvažu­jeme etické aspekty a poten­ciální využití v umění, zábavě a komu­nikaci. Přijďte se dozvě­dět více o fasci­nu­jícím světě AI a jeho dopadu na lidskou komu­ni­kaci.

MgA. Tomas LeBrun vystu­doval Tvůrčí psaní a Mediální komu­ni­kace, od té doby se za­bývá marke­tingo­vou komu­nikací v online světě. Pra­coval pro meziná­rodní společ­nosti, kde se mimo jiné věno­val výzkumu novým techno­logiím a jejich praktické­mu využití v komu­nikaci, dopady na lidskou spo­lečnost a etickým pro­blém, které přiná­šejí.

Hlavním tema­tickým klíčem letoš­ních básnických pořadů byla pro drama­turga a moderá­tora všech autor­ských čtení Libora Staňka II. úzká vazba mezi pozva­nými autory. Poku­síme se zodpo­vědět otázku, zda dochází k vzá­jemnému prolí­nání jejich hlasů, tedy poetik zmiňova­ných básníků, či jejich texty zaují­mají zcela auto­nomní pozici. Autor­ské čtení poezie Radka Ště­pánka vyjde z jeho nej­no­vější sbírky Hezké počasí, kterou letos na konci jara vydalo brněnské nakla­da­telství Host.

Radek Štěpánek (*1986) pochází z jiho­českých Pra­chatic, v sou­časné době žije se ženou a dcerou v Telči. Pracuje na Správě Národ­ního parku Podyjí a mimo jiné působí jako příle­ži­tostný re­daktor a organi­zátor kulturních akcí. Své fejetony čte v Českém roz­hlase Brno, kde rovněž občas připravuje vstupy o lite­ratuře v rámci pořadu Zelný rynk. Vyšlo mu několik knih básní a biblio­filií, napří­klad Přele­tět moře nad Bez­dreví (2013), Rám pro pa­voučí síť (2016), Eroze (2018), Tání (2019), Vichřice (2021) nebo Pamatuj na střízlíka (2022).

foto Antonín Bína – zdroj obrázku

Divadlo Fénix

Jedno vyprá­vění, dva lidé. Unavený cestu­jící vzpomíná na svou milou, která se snad někdy v minu­losti jmeno­vala Pola, a také na spo­lečnou cestu do Terstu. Hluboký zájem o dějiny v bedekru na jedné straně, neschop­nost pocho­pit pří­tomnost na té druhé. Scé­nická adaptace krát­kého za­sta­vení mezi dře­věnými pražci. Mužské vyprávění, ve kterém osu­do­vá žena poprvé získá vlastní hlas… Ale pivo není teplé, nebo snad ano? Podle prózy Jaro­slava Rudiše Trieste Centrale.

Režie: Bar­bora Kůtová; úprava textu: Bar­bora Kůtová a Vero­nika Macková; hrají Adam Kořán a Ester Pisto­rová. Délka programu 45 minut.

foto Jaroslav Rudiš – zdroj obrázku

Sakrální stavby před­stavují po staletí vrcholy sta­vební čin­nosti. Jejich inte­riérový komfort je v pod­statě harmoni­zování a humani­zování stavby v podří­ze­nosti pocitům člověka. Komen­to­vanou exkurzi koste­lem sv. Maří Magda­lény v Sobotce pove­dou z pohledu histo­rického PhDr. Dagmar Famě­rová, kaste­lánka zámku Hum­precht, a z pohledu akustické­ho doc. MgA. Martin Pinkas, Ph.D., z Katedry zvu­kové tvorby Hu­dební fakulty Aka­demie múzic­kých umění. Se zvuko­vými ukázkami pomo­hou členové Studia Šrám­kova domu.

vi.TVOR

Medvěd architekt – medvěd řeme­slník – medvěd by­tový de­signer – medvěd odbor­ník na přírodní nemo­vi­tosti. Co se musí stát medvě­dovi, aby se vydal na cestu stavi­tel­ského poznání?

Loutková pohádka o medvě­dovi, který pu­tuje lesem a hledá vhodné místo k bydlení. Věno­váno všem, kterým chybí obydlí!

Režie, scénář a hrají: Štěpán Lustyk, René Vitvar, Milan Ve­dral, tvůrčí tým: Alžběta Vitva­rová, René Vitvar, Štěpán Lustyk, Patrik Hra­decký. Premiéra: 2019.

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Po maleb­ných cestách Českého ráje (okolo Kosti, přes Plaká­nek a Vesec) pro okysli­čení kultu­rou znave­ných těl jsme pro vás připra­vili běžecký závod i pochod, který je otevřený účast­níkům festi­valu, domácím i přes­polním běžcům a chodcům i náhod­ným kolem­jdoucím. Start a cíl je na městském koupa­lišti v Sobotce. Trasa měří 11 km, což jsou při­bližně 2 hodiny svižné chůze. Registra­ce od 17 hodin na koupa­lišti, start chodců v 17.15, start běžců v 18 ho­din, vyhlá­šení tamtéž. Při­pra­vuje Jan Jirá­sek.

Divadlo NaHraně

Tejden kouřím a piju a jedi­nej smysl všem dnům dává to, že se motaj od pondělí k víkendu, k pátku. V pátek vy­jíždím do Krakova. Jedu deset hodin ve vlaku skoro tisíc kilo­metrů, abych viděl Adu…

Kabaretní groteska do tře­tice pro čtyři mužské hlasy.

Režie: Jiří Hajdyla; scénář: Jan Těsno­hlídek ml., Josef Kainar; hrají: Martin Seve­rýn, Matěj Štrunc, Matouš Zah, Vlasti­mil Žwak; hudba: Martin Seve­rýn a kol.; scéna: Ivana Kan­häuser, Michaela Semo­tánová, Jiří Hajdyla; kostýmy: Michaela Semo­tánová.

délka představení: 85 minut

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Dvě party přátel, jedna magická noc a voda, která smývá roz­díly v ma­jetku, víře i pů­vodu. Co ale zůsta­ne z odváž­ných plánů a křeh­kých vztahů po dva­ceti letech? Drama­tická báseň o odliš­nosti a ne­rov­nosti vedle sebe existu­jí­cích světů, o strachu, před­sud­cích a lho­stej­nosti, které pro­hlu­bují pro­past mezi nimi. Ale také o lásce a něze.

Rozhlasovou hru přední­ho ně­meckého au­tora Rolanda Schimmel­pfenniga uvede reži­sér Aleš Vrzák, který proud vy­prá­vění svěřil čty­řem hlavním pro­tago­nistům ztvár­něným Markem Holým, Magda­lénou Boro­vou, Janou Stry­kovou a Václa­vem Ne­užilem.

Při stylizaci mluvenosti v umě­leckých textech musí autoři věno­vat pozor­nost volbě vari­ety (obecná čeština, nářečí, slang aj.) a výběru pro­středků z ro­viny hlásko­slovné, tvaro­slovné, lexi­kální (expre­sivní vý­razy, vulga­rismy), syntaktické, i pro­středků vý­stavby textu, zvláště dialogu. V před­nášce to bude před­vedeno na ukázkách z děl proza­ických (E. Hakl, P. Hůlová, A. Bajaja ad.), básnic­kých (J. Krchovský, K. Škra­bal) i drama­tických (P. Zelenka, D. Drábek, P. Ko­lečko).

Přednášející je vedoucí vědecká pracov­nice Ústavu pro jazyk český AV ČR (oddělení sty­lis­tiky a socio­lingvis­tiky), done­dávna i vyučující na FF UK (Ústav transla­to­logie). Zabývá se stylistikou, texto­vou ling­vistikou, vý­zkumem mluvené češtiny. Spolu­autorka a spolueditorka knih Mluvená čeština: hledání funkční­ho rozpětí (2011), Stylisti­ka mluvené a psané češtiny (2016), Syntax mluvené češtiny (2019).

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

Komentovaná prohlídka Muzea Fráni Šrámka a Milky Hrdličkové Šrámkové. Spisovatel v Sobotce a místní šrámkovská tradice, ke které patří i náš festival. Výklad podá Olga Bičišťová. Poslech poetické Šrámkovy zvukové procházky známými i zapadlými místy Sobotky s básníkovými verši, která vznikla v loňském roce, a úvod s jejími tvůrci Kristýnou Čepkovou, Josefem Kačmarčíkem a Janem Trčem. Moderuje Jan Bílek.

O pondělním scénickém čtení Trieste Centrale s Liborem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Autorské čtení Terezy Bínové z její poslední básnické sbírky Červený obr, která vyšla začátkem letošního roku v nakladatelství Odeon.

Tereza Bínová (*1990) vystudo­vala psycho­logii v Brně. V roce 2014 debuto­vala kon­ceptuální sbírkou Sou­borná zkouška. V knize o ne­pozna­ném dě­dečkovi, Pan Bína (2016) zpraco­vala vyprá­vění rodin­ných přísluš­níků. V posled­ních dvou sbírkách, Meze­ra je prázdné místo (2017) a Červe­ný obr (2023) se zajímá o téma času a ohle­dává nadále hra­nice konceptu.

foto Radek Štěpánek – zdroj obrázku

Tadeáš a Ela se roz­hodnou vypátrat, za jakých okol­ností kdysi zemřela jejich sestra Zu­zana. Stalo se to ještě před tím, než se naro­dili. Doma se o Zuzaně ne­mluví a souro­zenci tuší, že to nebude jen tak. Co když to byla vražda‽ V inova­tivní roz­hla­sové hře, která vznikla na základě románu Pou­pátka, sledujeme detek­tivní pátrání, které si prota­gonisté zazna­me­návají na mobil do hodně napí­navého pod­castu. Vedle dospě­lých herců se ve hře před­staví čle­nové Dismanova roz­hla­sového dětské­ho sou­boru. Po­slech pro děti, mládež a jejich ro­diče i zájemce o roz­hla­sové vy­prá­vění uvede reži­sér Josef Kačmar­čík.

Režisér Josef Kačmarčík vede na festivalu také rozhlasovou dílnu.

Rozmlouvání nad knihou, která se zabývá počátky Osvobo­zeného divadla v letech 1925-1929, této původně amatér­ské scény, jež vznikla s podpo­rou významných osob­ností Uměleckého svazu Devět­sil. Zaměříme se na origi­nalitu myšle­nek a postupů, které stály u jejího zrodu do příchodu dvojice komiků Jiřího Voskovce a Jana Wericha, po němž došlo ke zlido­vění avant­gardní­ho programu na bázi soukro­mého divadla V + W.

PhDr. Ladislava Petišková absol­vovala obor divadelní věda na FF UK. Praco­vala v Kabi­netu pro studium českého di­vadla (Diva­delní ústav Praha). Zaměřuje se na otázky z dějin avant­gardní­ho divadla a proble­matiku pohy­bového divadla. Půso­bila také jako externí peda­gožka Katedry non­verbál­ního divadla HAMU pod vedením C. Turby a B. Hybnera, vyučo­vala na Konzer­vatoři Duncan Centre v Praze a půso­bila několik let na JAMU u prof. C. Turby a P. Nadauda a v ateliéru Výchovné drama­tiky pro nesly­šící pod vedením prof. Z. Miko­tové.

Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D., vystudovala divadelní vědu na FF MU v Brně. Pracuje jako kurátor v Oddělení dějin divadla Mo­ravského zemského muzea v Brně a jako vědecký pra­covník Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu a také pedagog dějin divadla, scénického šermu a soubojů na DiFa JAMU. Zabývá se na­příklad proble­matikou dějin českého divadla, etno­grafií, antropo­logií, kulturní historií, kvantovými teoriemi a neuro­vědami.

Na setkání s Radkem Malým se do­zvíte, jak pra­cuje spiso­vatel, jaký je roz­díl v psaní pří­běhů, básni­ček nebo atlasů zví­řat a taky třeba zku­síte spo­lečně ně­jakou básničku nebo kou­sek příběhu vy­myslet.

Radek Malý (*1977 v Olomouci) je básník, překla­datel a autor knih pro děti. Po studiích germa­nistiky a bohe­mistiky a praxi v peda­go­gickém nakla­da­tel­ství se kromě psaní a překládání knih věnuje i výuce a výzkumu na vyso­kých školách. Aktuálně působí na Katedře žurna­listiky FSV UK, kde učí kromě jiného tvůrčí psaní. Celotýdenní dílnu tvůr­čího psaní pro dospělé vede i na le­tošním festi­valu.

foto Betty Holubová – zdroj obrázku

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Koncert stand-up comedy country-punk.

Písničkářka Alen vydala v roce 2020 u Polí5 své debu­tové sólové album Až se řeky vylijí z břehů. V textech a hudbě pracuje s inti­mitou, křeh­kostí a pozoru­hodnou hloubkou. Z čistě klavír­ních písní se nyní po­souvá více ka­pelním směrem, vydala dru­hou desku, začala hrát také na kytaru a při koncer­tech ji dopro­vází kontra­bas (David Liber) a bicí (Matyáš Hökl).

V říjnu 2022 vyšlo u Polí5 druhé album s názvem Tma, na kterém se jako produ­cent podílel Martin E. Kyšper­ský (Květy). Na albu spolu­pra­covala také řadu hostů (violon­cello, bicí, housle, viola, kontra­bas, trubka). O vý­sledný zvuk se posta­ral Ondřej Ježek ve studiu Jámor. Alen v sou­časné době vystu­puje také v kape­le po boku Lenky Dusi­lové.

koupit jedno­tlivou vstu­penku

DIDI ART

Sem na ten gauč dva by se vešli… Poslyš, jak zní žena, když zní s ní muž? Do sou­zvuku kytar dodě­lávám píseň, končím, nechť torzem je – k tvé podobě. Zní muž, když žena sní? Tvůj hrnek dál je na tvým místě… už nikdy z něj pít nebudeš. Půl mne dál zpátky získat chce tě, v té druhé cit už navždy zhas. Tak zase spolu, samoto má věrná. Ať píšu, co chci, je to vždycky jen variace na totéž. Namísto polibku kolenem do koulí. Podle sbírky Už zase svítí slunce J. H. Krchov­ského.

Režie a úprava textu: Diana Šoltý­sová; hrají: Johnny Horák, Barbora Kostka­nová, Kate­řina Ku­boušková a Jan Pichler; hudba Ibby. Délka programu 45 minut.

Slovácké divadlo

Záznam divadelní inscenace hry Fráni Šrámka z roku 2017 z portálu DRAMOX. Překva­pivý režijní klíč Anny Davi­dové Petržel­kové, která se s Ivou Šula­jovou podí­lela na textové úpravě. Lže nám mládí svými ča­rovnými slovíčky nebo je tato doba je­dinou prav­divou v našem životě? Rodina Hlubi­nova s obavami oče­kává abitu­rientský sraz. Otec, někdejší premiant třídy, se nestal spisova­telem a život tráví v malém městečku v papír­nictví své ženy. Jak do­padne střet s ne­napl­něnými sny?

Hrají Tereza Hraba­lová, Jakub Vrága, Tomáš Šulaj, Jiří Hejcman, Zdeněk Trčálek, Irena Vacková, Petra Staň­ková, Martin Hudec, David Ma­cháček, Vla­dimír Dosko­čil, David Vacke, Petr Žajdlík, Roman Lacina, scéno­grafie a kostýmy Eva Jiři­kovská, hudba Mario Buzzi. Délka pro­gramu 130 minut bez přestáv­ky.

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Foto Dramox, Marek Malůšek 2016

Většina z nás žije v mylném přesvědčení, že naše lidská řeč je ta jediná a nejdokonalejší na naší planetě. Avšak podobně je rozvinutá řeč v rámci bohaté komunikace volně žijících živočichů. Nejbližší je nám řeč ptáků a hlavně zpěv a další hlasové projevy pěvců. Procházka nám má připomenout, že také sluchem je důležité vnímat přírodu a ukázat, jak lze podle hlasu poznávat jednotlivé druhy ptáků.

RNDr. Zdeněk Mrkáček je ornitologem a hlavně popularizátorem přírody naší vlasti na příkladu Českého ráje. Je autorem 8 knih a spoluautorem dalších 15 knih. Patří k nim například: Duše Českého ráje (2006), Ptáci Českého ráje (2011), Zázraky přírody Českého ráje (2010), Český ráj – věčná inspirace (2013). Je též autorem filmu Jedinečný Český ráj (2022) a jedním z našich předních znalců hlasů ptáků, kterým se v rámci studia jejich chování věnuje od mládí.

Řeč na jevišti má mnoho podob, řeč oslovu­jící diváka v hle­dišti má více funkcí. Spo­lečným přáním těch, kteří stojí na jevišti a těch, kteří z hle­diště sledují výsledek jejich sna­žení, obvykle bývá, aby se ony dvě di­menze, které teprve dohro­mady tvoří di­vadlo, navzá­jem nemi­nuly. Třetí stranou je ovšem jazyk jako veličina s vlastní hodno­tou. Přednáška chce při­pome­nout některé z otázek, které vzni­kají při pohledu na součas­nou mluvu na jevišti, na pozadí někte­rých insce­nací a stavu češtiny.

Přednášející je emeritní profesorka Filozo­fické fakulty Univer­zity Kar­lovy. Specia­lizuje se na fone­tiku a fono­logii, zejm. se zamě­řením na zvuko­vou stavbu češtiny, prozodii, řečovou komunikaci a kulturu řeči. Věnuje se také jevištní řeči, dlouhá léta spolupracuje s čino­hrou Národ­ního divadla v Praze. Je autor­kou mnoha publi­kací, i takových, které dnes představují základ oboru, jako je např. Fonetika a fonologie češtiny (1995, 1997), Výslov­nost spi­sovné češtiny. Cvičení pro cizince (s J. Veroňkovou, 2022) nebo komplex šest­nácti hesel z okruhu fono­logie a pro­zodie v Novém encyklo­pe­dickém slovníku češtiny (2016).

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

O úterním scé­nickém čtení Variace na to­též s Libo­rem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Petr Hruška bude číst ze svých básnic­kých i proza­ických textů z poslední doby a v násled­ném roz­hovoru se nevyhne svým po­sledním knížkám (Spatřil jsem svou tvář, V závalu) ani úvahám o tom, čím pro něj je poezie, lite­ratura, skuteč­nost, že i jeho syn Franti­šek píše básně a jiné podiv­nosti toho­to světa.

Český básník Petr Hruška, narozený 1964 v Ostravě, pracuje v Ústavu pro českou litera­turu AV ČR, autor mono­grafií o Karlu Šik­tancovi a Ivanu Werni­schovi, edičně připra­vil souborné dílo Jana Bala­bána či některé sbírky Ivana Martina Ji­rouse. Oceňo­vaný autor řady sbírek poezie, např. Obývací nepo­koje (1995), Darmata (2012, Státní cena za litera­turu), krátkých próz (Jedna věta, 2015, V závalu, 2020). Nej­novější básnická sbírka Spatřil jsem svou tvář (2022) je inspi­rová­na pěti­stým výročím Magalhãeso­vy plavby kolem světa.

Nadějné mladé dívky, studentky uměleckých škol. Celý život před sebou. Praha umělecká, denní i noční, vyčerpávající i divoká, horké letní dny i tvrdá každo­denní disciplína. Ambice. Tolik času strá­veného divadlem, tancem, zpěvem a inte­lek­tuálními rozpravami s kamarády a elitami oboru. Cesty cinka­jícími tramvajemi, na Petříně s ruměncem a umělcem, bacu­laté sklenky na víno a ciga­retové ne­dopalky s otisky od rtěnek. Polibek i políček Múz. Podle próz Baletky Miřenky Čechové, Maminka není doma Jaro­slavy Pokorné, Cena za zba­bělost Vero­niky Bendové a Kafe a cigárko Marie Dole­žalové.

Režie, úprava textu a hrají: Anežka Lipu­sová, Karo­lína Půčková a Barbora Sedlá­ková. Délka programu 40 minut.

S našimi hosty se budeme za­mýšlet nad význa­mem nedávno za­niklého Týde­níku Rozhlas, který přinášel svým čte­nářům téměř sto let po­drobný program stanic Českého roz­hlasu, exklu­zivní rozho­vory s českými umělci, dále hudební, diva­delní a filmové recenze, články k rozhla­sovým pre­miérám či autorské rubriky vý­znamných osob­ností naší kultury. V další části besedy nám bude před­sta­vena drama­turgie zaniklého Rádia Les, které kombi­no­valo pořady podcas­tového typu a živé vysílání. Zabý­vat se budeme i otázkou, zda je v dnešní době možné udržet nezá­vislé rádio založené na mlu­veném slově.

Milan Šefl byl šéfre­dak­torem Týdeníku Rozhlas v letech 2000–2007. Kromě vedení časo­pisu do něj při­spíval titul­ními rozho­vory, recen­zemi a dalšími články. V roce 2013 z roz­hlasu odešel, ale v letech 2019 se do Týde­níku Rozhlas vrátil, pro­měnil layout časo­pisu a roz­šířil jeho obsa­hový záběr. Jako šéfre­daktor Týde­níku Rozhlas působil až do června 2022. Nyní pra­cuje jako novinář na volné noze.

René Kočík byl redak­torem Týdeníku Rozhlas v letech 2001–2022 (v letech 2007–2016 zástupce šéfre­dak­tora, 2016–2019 šéfre­daktor). Jako editor měl na sta­rosti přede­vším rubriky infor­mující o vysí­lání Českého rozhlasu.

Mgr. Jakub Chrobák, Ph.D., je básník, vysoko­škol­ský učitel, vedoucí oddě­lení Kul­turní drama­turgie na Ústavu bohe­mistiky a knihov­nictví FPF SU v Opavě. Věnuje se literatuře 19., 20. století a lite­ratuře současné. Spolu­podí­lel se na drama­turgii byto­vého Radia Les, účastnil se pro­jektů přibližu­jí­cích poezii studentům (Mo­derní poezie do škol, soubor krátkých vizua­lizací s meto­dickými listy), pořá­dal setkání se spiso­vateli Bás­nické hlasy ad.

Divadlo DIP

Jéran má ne­mocnou nohu. Dobře ví, že se o něj ma­minka bojí. Jed­noho dne se u něj doma ob­jeví malý skřítek a ukáže mu Zemi sou­mraku. Na ní ne­hraje žádnou roli, že nemůže chodit.

Příběh na motivy předlohy Astrid Lindgrenové. Mikro­fon a vokální pro­cesor umož­ňují vypra­věči modu­lovat hlas a vytvá­řet různé efekty, vykou­zlí tak iluzi různých pro­storů a postav. Děti se mohou zapo­jit a pak někte­ré po­stavy a atmo­sféry zaži­jí na vlastní kůži.

Režie: Juliána Vališková; scénář: Astrid Lindgrenová; hraje: Matěj Záho­řík. Premiéra 4. 1. 2023. Délka pro­gramu 50 minut.

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Poezie jako zvuk, artikulace, křik, zpěv, pohyb, sběr hlasů a slov. Pavel Novotný je básník, překla­datel i  lite­rární vědec, též radio­artista. Je auto­rem řady básnických sbírek. Získal řadu lite­rárních ocenění (mj. Magnesia Litera za poezii 2021, Drážďan­ská cena lyriky 2022). Jako lite­rární vědec se zabývá lite­rární koláží a montáží, dále proble­matikou tzv. akustické lite­ratury a experi­mentální roz­hlasové hry. Více na www­.pavel­no­votny.net.

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Zajímáte se o zvukovou poezii hlouběji? Pavel Novotný povede na festi­valu také ve středu odpo­ledne jedno­denní didak­tickou dílnu, na kterou se můžete za poplatek registro­vat.

V souvislosti se stým výročím roz­hla­sového vysí­lání u nás si připo­mí­náme vý­znamné tvůr­ce spjaté s roz­hla­sovou slo­vesnou tvorbou. V anketě Nevi­di­telný herec sto­letí zví­tězil mezi poslu­chači Viktor Preiss, který ne­jenže ztvár­nil řadu roz­hla­sových rolí, ale řadí se také mezi vý­znamné inter­prety poezie. Scénář básně Zlá milá je roz­hla­sový pře­pis básnické sbírky někdej­šího člena roz­hla­sové lite­rární re­dakce, spiso­va­tele Pavla Šruta. Na reali­zaci se podí­leli další básník-re­dak­tor Rudolf Matys a hlavně reži­sérka Hana Ko­frán­ková.

Délka pořadu: úvodní slovo + 54 minut

Každý rok opustí tento svět někdo, komu říkáme básník – člověk s darem jazyka, myšlen­ky a citu. Diváci i účin­ku­jící se s umělcem či uměl­kyní rozloučí způsobem nej­patřičněj­ším, kolek­tivní vzpomín­kou na jeho nebo její dílo. V tra­dičním pořadu účinkuje Císa­řovo nové divadlo – a přede­vším vy.

Přednáška nabídne praktický pohled na rozhla­sovou drama­turgii a pro­vede všemi fázemi drama­turgické práce. Rozhla­sová drama­tizace v sobě vždy mísí diege­tické (vy­právěcí) a mime­tické (před­váděcí) prvky. Tato „dvoj­domost" se promě­ňuje jak díky autor­ským, drama­tur­gickým či režij­ním pří­stupům, tak díky vývoji techno­logií. Jaká jsou mož­nosti a omezení, se kterými se musí autor roz­hlasové drama­tizace potýkat, jak využít postavu vypra­věče a jak vy­právět zvukem?

Přednášející pracuje v Českém rozhlase od roku 2015 jako dramaturgyně tvůrčí skupiny Literatura, drama a zábava. Podílí se na přípravě rozhlasových her pro dospělé i děti, nedělních pohádek, četeb na pokračování a Hajajovi. Vystudovala magisterský program katedry teorie a kritiky na DAMU. Na katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci vede seminář Rozhlasová dramaturgie. Je autorkou rozhlasových dramatizací knih Spalovač mrtvol, Už zase skáču přes kaluže, Hlavní přelíčení a Pan Theodor Mundstock.

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

O stře­dečním scé­nickém čtení Škola náklad života s Libo­rem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Setkání člověka s poezií, tedy křehkost a bla­žená ne­jistota. Snaha slov poro­zumět světům. A já, které v tom někde ještě je. František přečte cosi ze své autorské tvorby, jen zatím neví přesně co.

František Hruška (*1998) vystu­doval sono­logii na Královské konzer­va­toři v nizo­zemském Haagu. Vedle poezie se vě­nuje hlavně hudbě, zvuku, kompo­zici a perfor­mance. Hu­debně vystu­puje též pod pseudo­nymem Tišek Ruška. Na podzim roku 2021 mu vyšla debu­tová sbírka básní Pře­vážná doba u brněn­ského nakla­da­tel­ství Větrné mlýny.

Byla jednou jedna pohád­ková knížka. Na první pohled dost oby­čejná a ohma­taná, ale uvnitř skrý­vala dva­náct pohá­dek a dva­náct obrázků. Na tom posled­ním byl tr­paslík Pitrý­sek a s ním bílá, slušně vykr­mená husa. Jenže svůj příběh ne­znaly, a že byl Pitrý­sek pře­mýšlivý a nepo­sedný, vydal se do světa najít spřízně­nou duši!

Křehce do­jemný a hravý příběh ještě pod­trhuje pří­stup tvůrců, kteří příběh rámují dia­logem jeho čte­nářek – vypra­věček. Po­hádku pro celou rodinu s Milo­slavem Köni­gem v hlavní roli uvede rozhla­sová drama­turgyně Lenka Vever­ková.

Délka pořadu: úvodní slovo + 55 minut

Zamyslíme se nad rozdíly v práci rozhla­sového a tele­vizního repor­téra vychá­zející ze zkuše­nosti zahra­ničního zpravodaje a také nad tím, jak se utváří rela­tivně objektivní autorský repor­térský narativ. Naznačíme si cesty k poznání národní mentality hosti­telské země. Vysvět­líme si specifický vztah Rusů k moci, k sousedům, a tak i možné příčiny sou­časného rusko-ukra­jinského konfliktu i jeho možná řešení v kontextu sou­časných i ne­dávných etnických konfliktů. Při­blížíme si i pro­jevy inten­zivní infor­mační války.

Martin Dorazín je rodák z Valašska, působil jako zahra­niční zpravodaj České televize a Českého rozhlasu (Rusko, Balkán, Libye, Polsko), nyní jako stálý zpra­vodaj Českého rozhlasu na Ukrajině. V roce 2016 obdržel novinář­skou Cenu Karla Havlíčka Borov­ského za objek­tivitu a výji­mečnou formu zpravo­dajství z váleč­ných konfliktů a krizo­vých oblastí. V roce 2022 obdržel i Cenu Ferdi­nanda Peroutky za mimořádnou zpravo­dajskou práci.

PhDr. Miroslav Karas je karvin­ský rodák, absolvent žurna­listiky na FF UK, jako zahra­niční zpravodaj Českého rozhlasu a České tele­vize praco­val v Polsku a Rusku, Bělo­rusku a Ukrajině. Byl očitým svědkem ruské anexe Krymu. V součas­nosti působí jako ředitel ostrav­ského tele­vizního studia. Je autorem knihy A odkud bych asi tak byl? (2021). Jeho manžel­kou je novinářka Polského rozhlasu Julita Kara­sová.

Autorské čtení a poví­dání si s dětmi nejen o litera­tuře. Pro nej­menší jsou určeny knihy Vombat Jirka, pro ty starší školkové pak Kosprd a Telecí, první až třetí třída pak Cestování s Velrybou, Sára Kalamita a novinka Dnes ne­půjdeš do školy. Pro nej­starší děti jsou Cílovní­ci a možná ukázky z knížky, která teprve vyjde. Pořad je složený z ukázek a dotazů, které se vážou na pře­čtený text v rámci čte­nářské gra­motnosti a kri­tické­ho myšlení.

Eva Papoušková (*1969) je česká au­torka knih pro děti. Úspěšně tají, že je úča a velmi se zajímá o dětský svět. Pravda o Evě Pa­pouško­vé je, že nikdy ne­dospěla. Psa­ním pro děti tuto sku­tečnost skrývá.

foto Magnesia Litera – Jakub Hněvkovský – zdroj obrázku

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Dva přátelé, kteří se kdysi potka­li ve škole – tenkrát jeden v roli uči­tele a druhý v roli stu­denta, začali spolu­praco­vat, protože zjisti­li, že mají mnoho spo­lečných lásek. Tedy přede­vším lite­rárních a hudeb­ních. A pro­tože mezi ony lásky patří poezie, vznikl tenhle pořad, v němž se nám před­staví nejen jako inter­preti, ale také jako tvůrci hudeb­ního zpraco­vání textů svých oblí­bených básníků. Vznikly písně, které se snaží vy­jádřit indi­vi­duální vní­mání básně dané hudbou, což může být jistě za­jí­mavé pro poslu­chače i ve smyslu srov­nání po­hledů na daný text.

Michal Bystrov (*1979, Praha) je novi­nář, písničkář, překla­datel z angličti­ny, básník. Absol­voval VOŠ při konzer­vatoři Jaro­slava Ježka, studia bohe­mistiky na FF UK nedo­končil. Publi­cista se zamě­řením na hudbu a její historii (LN, HN, Reflex, Respekt, …). Autor kri­tikou oceňo­vané knižní tri­logie Pří­běhy písní, jíž se volně inspi­rovali tvůrci alba Wabi & Ďáblo­vo stádo: Příběhy písní. Napsal bás­nické sbírky Sebe­vražda čápem a Šrám na kytaře. Jeho sbírka básní pro děti Nech ten mech, s ilustra­cemi Petra Nikla, se stala Nej­krás­nější českou knihou roku 2014 v kate­gorii Lite­ratura pro děti a mládež.

Jiří Šlupka Svěrák (*1950, Olomouc) skladatel, textař, zpěvák, pianista a pedagog. Vystu­doval obor čeština a hudební výchova na PedF UK v Praze a na FF MU v Brně, studoval také skladbu a dirigování na Lidové konzer­vatoři. Pra­coval jako vycho­vatel a pedagog, nyní učí tvorbu pís­ňového textu a příbuzné hudební obory na Konzer­vatoři a VOŠ Jaro­slava Ježka. Rovněž přednáší na pražské DAMU (sborový zpěv). Zhudeb­nil řadu básníků, je autorem něko­lika desítek scé­nických hudeb pro různá divadla, roz­hlasové insce­nace, audio­knihy; napsal dva muzikály. Vystu­puje sólově a s vlastní kapelou Nejen­blues. Na festi­valu vede odpo­lední dílnu sbo­ro­vého zpěvu.

Délka pro­gramu: 120 minut s přestáv­kou.

koupit jedno­tlivou vstu­penku

Svět básníků skrze obyčejné, ru­tinní události. Komplexní zpráva o po­době všedního světa, ale i hlu­binná sonda do kompli­ko­va­nosti mezi­lidských vztahů. Insce­nované autorské čtení básnířky a básníka. Spo­jení dvou sbírek, které do­kreslí hudba. Režisér i oba básníci jsou pů­vodem z Ostravy, což lze vyčíst zejména ze stro­hosti a obnaže­nosti vy­jadřo­vání. „Těžko se trefit do dveří, natož vidět si do huby.“ Podle sbírek Nechte mě Bigbít Kateřiny Koutní­kové a Andrstán Filipa Klega, za niž v roce 2023 obdržel Cenu Jiřího Ortena.

Režie a úprava textu: Josef Paskov­ský; hrají: Kateřina Koutní­ková, Filip Klega, Josef Paskov­ský a Martin Šimek alias Sandokan; hudba: Sandokan. Délka pořadu 60 minut.

První část přednášky se zaměřuje na nej­význam­nější původní české roz­hla­sové hry 20. století a na vybra­ných dílech ukazuje speci­fika žánru: Franti­šek Kožík – Cristo­bal Colón (30. léta), Ludvík Aške­nazy – Bylo to na váš účet (60. léta), Daniela Fische­rová – Velká vteřina (90. léta). Druhá část se věnuje sou­časné podobě roz­hla­sové hry, zejména drama­tickým pod­castům. Součástí před­nášky jsou zvu­kové ukázky.

Přednášející studovala dramaturgii a scenáristiku na Divadelní fakultě JAMU, germanistiku na Filozofické fakultě MUNI a Scénické psaní na Univerzitě umění v Berlíně. Na JAMU obhájila disertaci o rozhlasové hře (školitel prof. Antonín Přidal). Tamtéž působí jako pedagožka, autorsky a dramaturgicky spolupracuje s Českým rozhlasem a překládá z němčiny. Nakladatelství JAMU vydalo tři její odborné publikace – nejnovější Snít rozhlasem, 2022.

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

O čtvr­tečním scé­nickém čtení Poezie všed­ních dnů s Libo­rem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Co předcházelo vzniku repre­zen­ta­tivní obra­zové publi­kace ke stému vý­ročí roz­hlasu v českých ze­mích? Knihu při­pra­venou ko­lek­ti­vem au­torů z řad archi­vářů Českého rozhlasu před­staví její ko­editor. Vedou­cí Archivu ČRo Tomáš Dufka stojí i za stejno­jmen­nou pod­casto­vou sérií. Při­blíží též práci s roz­hlaso­vým archivem jako ne­zbytnou sou­část tvůr­čích akti­vit insti­tuce.

Formou tvůrčí dílny si představíme principy rozhlasové práce. Společně s Dismančaty si děti vyzkoušejí mluvní cvičení, práci s mikrofony a nahrávací technikou a hlavně si osvojí základní formáty jako jsou zvukový rozhovor nebo reportáž. Z workshopu si každý bude moct odnést svou vlastní nahrávku jako skutečný rozhlasák. Cvičení proběhne pod vedením divadelní a rozhlasové herečky a umělecké vedoucí DRDS Magdaleny Gracerové Chrzové a redaktora Radiožurnálu Josefa Kaňky.

Dismanův rozhlasový dětský soubor působí pod Českým, dříve Československým, rozhlasem od roku 1935. V duchu tradic zakladatele Miloslava Dismana vedeme děti k všestranné kulturní výchově. Práce souboru je rovnoměrně rozdělena mezi rozhlasovou a divadelní tvorbu.

Rok 2023. Audio­knih se i u nás na­táčí čím dál víc, svůj pod­cast má kdekdo, čeští poslu­chači sle­dují zahra­niční pro­dukci. Jaké místo má v té změti pří­běhů a různých způsobů vyprá­vění Český roz­hlas se svou histo­rií, tradicí, ře­meslem? Má dnes tvorba v roz­hlase nějaká vlastní speci­fika? Při­náší dnešek na tvůrce jiné úkoly, než jaké měli v dobách roz­machu roz­hla­sové hry u nás? A jak smýšlíme o slovu? V květnu jsme osla­vili sto let od zahá­jení pra­vi­del­ného roz­hla­sového vysí­lání na našem území. V jaké je roz­hlas kon­dici? De­bata o roz­hla­se jako tvůrčí dis­ciplíně i jako ve­řejné službě. Mode­ruje Petr Gojda.

Tak teď poezie!
T k t ď p  z  !
T     ď    z  !
      ď    z  !
              ! Poslyšte jak zní poezie, drama, zvuk repro­duktorů či vzdá­lený tón. Prezen­ta­ce per­for­ma­tivních dílen v režii Ja­kuba Doubra­vy a Jana Mrázka.

⚠️ Oproti informaci uvedené v programové brožuře a na plakátu proběhne pořad v sále spořitelny.

Už znějí.
 ž zn j .
 ž    j .
        . V českém znění: peda­go­gové.
Výstup učitel­ské dílny pod ve­dením Hany Kofrán­ko­vé.

Trh s lokálními, čerstvě sklizenými výpěstky, řemeslnými a uměleckými výrobky a lahodnými dobrotami od šikovných rukou. Snad dozrají i sladké třešně z Českého ráje. A dál? Výtěžek z tradičního dobročinného bazárku pomáhá zkvalitnit život ve městě. Setkání s přáteli, nákup kvality, podpora neziskové organizace! Pořádá Spolek rodáků a přátel města Sobotky.

Stránky jarkmarku.

Povídejme do ucha Pompanele.
  vídej      ucha Pom      .
    dej       ch  Po       .
      j        h   o       .
                   o       . Ó, to byla krása – slyšte vý­stupy z dětských dílen… do­znívá 67. ročník, může znít nový – 68.

něco něco hrají lehko­nohý pop, do kterého mí­chají taneční hudbu, hravou elektro­niku, ale i špi­navé post-punkové kytary. Kapelu tvoří zpě­vačka Alžbě­ta Trusi­nová a Tomáš Tkáč, který kromě zpěvu obsta­rává také synte­zátory a kytaru.

V jejich hudbě můžete slyšet vlivy New Order, Hot Chip, LCD sound­system i české nové vlny. Stejně jako kmitá nálada hudeb­ního pro­jevu, tak se i jejich české texty pohy­bují v rozmezí od hra­vosti až po nalé­havost.

koupit jedno­tlivou vstu­penku