zatím neúplný program LXVII. ročníku
Výstavu řady půvabných exlibris, novoročenek, ilustrací a volných grafických listů uvede Ivan Kozel, úryvky z Komárkových textů přednese Hana Kofránková.
Podrobnější informace o výstavě.
Výstavu v rámci festivalu pořádá spolek Zdělanci.
Koncept vytvořila hudebnice Ridina Ahmedová ve spolupráci s Janem Nálepou, který je autorem artefaktů – vajec. Ty umožňují zajímavým způsobem podnítit návštěvníky, aby udělali něco, co obvykle nedělají – aby zazpívali. Při zaznění se Zvukovejce zlatě rozzáří a jakmile zvuk utichá, zase zhasínají. Když začne návštěvník znít, zkusí zazpívat, možná se k němu jeho průvodce zlehka připojí … vzniká dvojhlas … krátké a osobní setkání.
Bližší informace o projektu.
MeetFactory
Josef se jmenuje Josef, ale nikdo mu neříká jménem. Jeho osobní život je v troskách, svou manželku podváděl s ženskými z internetu v hnusných hotelových pokojích. Inscenace se z větší části, podobně jako většina zajímavějších událostí našich smutných životů, odehrává ve tmě, aby tak nechala vyniknout podstatným smyslovým vjemům; vysokému tónu nervového systému, hlubokému tónu hučící krve a dynamicky se proměňujícímu rytmu lidského dechu daného aktuální intenzitou paniky ze smrti našich matek.
Režie: Natália Deáková; scénář: Matěj Samec; hrají: Jan Hájek, Barbora Milotová; dramaturgie: Matěj Samec; scéna: Pavel Svoboda; kostýmy: Jana Smetanová; hudba: Jakub Kudláč; sound design: Ondřej Gášek
délka představení: 65 minut bez přestávky
koupit jednotlivou vstupenku
✟
Mši svatou slouží P. Václav Novák.
Co jest poezie?
C j st p z ?
C s z ?
s ?
?
Otázku pokládají Kojot bílý (Jkb Dbrv) a Kojot šedý (Jn Mrzk). O odpověď se spolu s nimi pokouší Vousáč, Kofra, Písař, Distrobutor, Magnetofon, tanečníci a další.
Dospělí účastníci recitačních dílen si navzájem přečtou přivezené texty a rozdělí se do pracovních skupin.
Nemáte čas na knihy? Zkuste audiočtení! Nekrácené audioknihy jsou fenoménem, který mnohé vrací k příběhům a pro další oblast literatury otevírá. Čím se audiočtení liší od čtení tichého a proč se stalo tak populárním?
zdroj obrázku, fcb ilustrátorky
Podrobnější informace o výstavě.
Tradiční procházka po soboteckých prostranstvích se zastaveními věnovanými uměleckému přednesu, divadlu a hudbě. Účinkují recitátoři přehlídek Dětská scéna a Wolkrův Prostějov. Při divadelním zastavení sehraje soubor Studia Šrámkova domu představení Proč je moře slané na motivy pohádky Jana Wericha. O hudební doprovod se postará uskupení Slovznění. Moderují členové Studia Šrámkova domu.
Neformální seznámení lektorů a účastníků tvůrčích dílen, domluva rozvrhu a předání pracovních materiálů.
Koncert, který slibuje unikátní hudební výlet do světa staré byzantské hudby, představuje různé způsoby zhudebnění duchovní, ale také milostné poezie a prózy. Historicky poučená interpretace souboru Philokallia ukáže různé postupy práce s lidským hlasem v tvorbě byzantských skladatelů. Zazní skladby nejstarší křesťanské skladatelky sv. Kassie (9. stol.), sv. Jana Koukouzelise (14. stol.) a tradiční (anonymní) skladby byzantské liturgie.
koupit jednotlivou vstupenku
Divadlo Vosto5
Noční rozhlasový pořad pro osamělé, opuštěné a neúspěšné posluchače, kterým vás provedou jako každý týden autor a moderátor Pavel Pláteník a jeho pravidelný host sólista Příbramského divadla v Příbrami Karel Krautgartner. Sledujte nejdojemnější milostný příběh všech dob! Setká se Jarmila T. se Standou Pleskotem? Kde a za jakých okolností? Vlaková souprava je již odbržděna a my máme celý noční pořad před sebou!
Režie: Ondřej Cihlář; scénář: Ondřej Cihlář, Petr Prokop; hrají: Ondřej Cihlář, Petr Prokop; projekce: Kakalík.
délka představení: 100 minut bez přestávky
koupit jednotlivou vstupenku
Zpěvačka Marie Puttnerová (Jablkoň, Půljablkoň a Zvíře jménem Podzim) a Martin Novák (Robert Křesťan & Druhá tráva, Lanugo, Blue Shadows, Jaromír Honzák Quintet, Baromantika, David Dorůžka Trio) se propojili, aby vytvořili hudební svět složený nejen z autorských písní Puttnerové, ale i svět, ve kterém zní střípky zhudebněné poezie křehkého Jana Zahradníčka či surreálního Vlastimila Třešňáka. Dochází tak ke společné symbióze lidských hlasů a elektrické kytary, které podmanivě a naléhavě posouvají pomyslné hranice folku.
V dubnu 2023 vyšlo Marii Puttnerové debutové album Laila tov, ve spolupráci s Martinem Novákem, opavským kytarovým mágem Petrem Uvirou (Ladě, Heimat, Jitka Šuranská, Vladivojna la Chia) a britským hudebníkem a producentem Eddiem Stevensem (Moloko, Roisin Murphy, Jana Kirschner a další).
koupit jednotlivou vstupenku na oba nedělní večerní koncerty
Marie Kieslowski je zpěvačka, pianistka, matka dvou dětí, polovina již nehrajícího dua Kieslowski a členka spícího Zvířete jménem Podzim. 2. 12. 2022 vydala debutové sólové album, ve kterém vůbec poprvé představuje svou autorskou tvorbu. Na desce se jako producent podílel Aid Kid a řada dalších muzikantů. Album je k poslechu na všech hudebních streamovacích platformách a Youtube zdarma. Tuto digitální desku se Marie rozhodla vydat jako knihu, jejíž součástí budou i rozhovory se sedmi kolegyněmi z hudební scény o tvorbě, mateřství a hledání vlastního zvuku i respektu. Mezi hudebnicemi jsou jména jako Klára Vytisková, Nikola Mucha, Marie Puttnerová nebo Lenka Dusilová. Těšit se můžete na intimní sólový koncert, při kterém Marie představí písně z desky Je všechno dobrý? a přiveze k prodeji i stejnojmennou knihu.
koupit jednotlivou vstupenku na oba nedělní večerní koncerty
Přihlášení účastníci dětských tvůrčích dílen se v doprovodu dospělých zaregistrují a seznámí s lektory.
Hlas používáme jako bohatý nástroj, často aniž bychom si toho byli vědomi. Přednáška představí plasticitu řečové produkce, která nám umožňuje vyjadřovat širokou paletu komunikačních funkcí, na úrovni hlasu v nejširším slova smyslu, od melodie přes specifická nastavení hlasivkového kmitání po modifikace v ústní a nosní dutině. V přednášce se budeme věnovat i perspektivě posluchače a tomu, co všechno můžeme z hlasu o mluvčím vyčíst – a nakolik je to přesné.
Přednášející je ředitelem Fonetického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří možnosti identifikace mluvčího z řečového signálu a cizinecký přízvuk a jeho sociální a psychologické dopady, zabývá se ale i zvukovými vlastnostmi češtiny a angličtiny obecně a podílel se na vylepšování syntézy češtiny. V současnosti je soudním znalcem se specializací na identifikaci mluvčího a analýzu zvukového signálu.
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Autorský komentář k názvu výstavy a k vystaveným kresbám. Ukázka z korespondence Fráni Šrámka adresované příteli z první světové války.
Podrobnější informace o výstavě a o autorech.
Seminář se zaměří na vývoj a trendy v oblasti klonování hlasů pomocí AI. Během 60 minut se dozvíte základy toho, jak AI systémy napodobují lidský hlas, jaké jsou současné možnosti a jaká je budoucnost této technologie. Zvažujeme etické aspekty a potenciální využití v umění, zábavě a komunikaci. Přijďte se dozvědět více o fascinujícím světě AI a jeho dopadu na lidskou komunikaci.
MgA. Tomas LeBrun vystudoval Tvůrčí psaní a Mediální komunikace, od té doby se zabývá marketingovou komunikací v online světě. Pracoval pro mezinárodní společnosti, kde se mimo jiné věnoval výzkumu novým technologiím a jejich praktickému využití v komunikaci, dopady na lidskou společnost a etickým problém, které přinášejí.
Hlavním tematickým klíčem letošních básnických pořadů byla pro dramaturga a moderátora všech autorských čtení Libora Staňka II. úzká vazba mezi pozvanými autory. Pokusíme se zodpovědět otázku, zda dochází k vzájemnému prolínání jejich hlasů, tedy poetik zmiňovaných básníků, či jejich texty zaujímají zcela autonomní pozici. Autorské čtení poezie Radka Štěpánka vyjde z jeho nejnovější sbírky Hezké počasí, kterou letos na konci jara vydalo brněnské nakladatelství Host.
Radek Štěpánek (*1986) pochází z jihočeských Prachatic, v současné době žije se ženou a dcerou v Telči. Pracuje na Správě Národního parku Podyjí a mimo jiné působí jako příležitostný redaktor a organizátor kulturních akcí. Své fejetony čte v Českém rozhlase Brno, kde rovněž občas připravuje vstupy o literatuře v rámci pořadu Zelný rynk. Vyšlo mu několik knih básní a bibliofilií, například Přeletět moře nad Bezdreví (2013), Rám pro pavoučí síť (2016), Eroze (2018), Tání (2019), Vichřice (2021) nebo Pamatuj na střízlíka (2022).
foto Antonín Bína – zdroj obrázku
Sakrální stavby představují po staletí vrcholy stavební činnosti. Jejich interiérový komfort je v podstatě harmonizování a humanizování stavby v podřízenosti pocitům člověka. Komentovanou exkurzi kostelem sv. Maří Magdalény v Sobotce povedou z pohledu historického PhDr. Dagmar Faměrová, kastelánka zámku Humprecht, a z pohledu akustického doc. MgA. Martin Pinkas, Ph.D., z Katedry zvukové tvorby Hudební fakulty Akademie múzických umění. Se zvukovými ukázkami pomohou členové Studia Šrámkova domu.
vi.TVOR
Medvěd architekt – medvěd řemeslník – medvěd bytový designer – medvěd odborník na přírodní nemovitosti. Co se musí stát medvědovi, aby se vydal na cestu stavitelského poznání?
Loutková pohádka o medvědovi, který putuje lesem a hledá vhodné místo k bydlení. Věnováno všem, kterým chybí obydlí!
Režie, scénář a hrají: Štěpán Lustyk, René Vitvar, Milan Vedral, tvůrčí tým: Alžběta Vitvarová, René Vitvar, Štěpán Lustyk, Patrik Hradecký. Premiéra: 2019.
koupit jednotlivou vstupenku
Po malebných cestách Českého ráje (okolo Kosti, přes Plakánek a Vesec) pro okysličení kulturou znavených těl jsme pro vás připravili běžecký závod i pochod, který je otevřený účastníkům festivalu, domácím i přespolním běžcům a chodcům i náhodným kolemjdoucím. Start a cíl je na městském koupališti v Sobotce. Trasa měří 11 km, což jsou přibližně 2 hodiny svižné chůze. Registrace od 17 hodin na koupališti, start chodců v 17.15, start běžců v 18 hodin, vyhlášení tamtéž. Připravuje Jan Jirásek.
Divadlo NaHraně
Tejden kouřím a piju a jedinej smysl všem dnům dává to, že se motaj od pondělí k víkendu, k pátku. V pátek vyjíždím do Krakova. Jedu deset hodin ve vlaku skoro tisíc kilometrů, abych viděl Adu…
Kabaretní groteska do třetice pro čtyři mužské hlasy.
Režie: Jiří Hajdyla; scénář: Jan Těsnohlídek ml., Josef Kainar; hrají: Martin Severýn, Matěj Štrunc, Matouš Zah, Vlastimil Žwak; hudba: Martin Severýn a kol.; scéna: Ivana Kanhäuser, Michaela Semotánová, Jiří Hajdyla; kostýmy: Michaela Semotánová.
délka představení: 85 minut
koupit jednotlivou vstupenku
Dvě party přátel, jedna magická noc a voda, která smývá rozdíly v majetku, víře i původu. Co ale zůstane z odvážných plánů a křehkých vztahů po dvaceti letech? Dramatická báseň o odlišnosti a nerovnosti vedle sebe existujících světů, o strachu, předsudcích a lhostejnosti, které prohlubují propast mezi nimi. Ale také o lásce a něze.
Rozhlasovou hru předního německého autora Rolanda Schimmelpfenniga uvede režisér Aleš Vrzák, který proud vyprávění svěřil čtyřem hlavním protagonistům ztvárněným Markem Holým, Magdalénou Borovou, Janou Strykovou a Václavem Neužilem.
Při stylizaci mluvenosti v uměleckých textech musí autoři věnovat pozornost volbě variety (obecná čeština, nářečí, slang aj.) a výběru prostředků z roviny hláskoslovné, tvaroslovné, lexikální (expresivní výrazy, vulgarismy), syntaktické, i prostředků výstavby textu, zvláště dialogu. V přednášce to bude předvedeno na ukázkách z děl prozaických (E. Hakl, P. Hůlová, A. Bajaja ad.), básnických (J. Krchovský, K. Škrabal) i dramatických (P. Zelenka, D. Drábek, P. Kolečko).
Přednášející je vedoucí vědecká pracovnice Ústavu pro jazyk český AV ČR (oddělení stylistiky a sociolingvistiky), donedávna i vyučující na FF UK (Ústav translatologie). Zabývá se stylistikou, textovou lingvistikou, výzkumem mluvené češtiny. Spoluautorka a spolueditorka knih Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí (2011), Stylistika mluvené a psané češtiny (2016), Syntax mluvené češtiny (2019).
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Komentovaná prohlídka Muzea Fráni Šrámka a Milky Hrdličkové Šrámkové. Spisovatel v Sobotce a místní šrámkovská tradice, ke které patří i náš festival. Výklad podá Olga Bičišťová. Poslech poetické Šrámkovy zvukové procházky známými i zapadlými místy Sobotky s básníkovými verši, která vznikla v loňském roce, a úvod s jejími tvůrci Kristýnou Čepkovou, Josefem Kačmarčíkem a Janem Trčem. Moderuje Jan Bílek.
Autorské čtení Terezy Bínové z její poslední básnické sbírky Červený obr, která vyšla začátkem letošního roku v nakladatelství Odeon.
Tereza Bínová (*1990) vystudovala psychologii v Brně. V roce 2014 debutovala konceptuální sbírkou Souborná zkouška. V knize o nepoznaném dědečkovi, Pan Bína (2016) zpracovala vyprávění rodinných příslušníků. V posledních dvou sbírkách, Mezera je prázdné místo (2017) a Červený obr (2023) se zajímá o téma času a ohledává nadále hranice konceptu.
foto Radek Štěpánek – zdroj obrázku
Tadeáš a Ela se rozhodnou vypátrat, za jakých okolností kdysi zemřela jejich sestra Zuzana. Stalo se to ještě před tím, než se narodili. Doma se o Zuzaně nemluví a sourozenci tuší, že to nebude jen tak. Co když to byla vražda‽ V inovativní rozhlasové hře, která vznikla na základě románu Poupátka, sledujeme detektivní pátrání, které si protagonisté zaznamenávají na mobil do hodně napínavého podcastu. Vedle dospělých herců se ve hře představí členové Dismanova rozhlasového dětského souboru. Poslech pro děti, mládež a jejich rodiče i zájemce o rozhlasové vyprávění uvede režisér Josef Kačmarčík.
Režisér Josef Kačmarčík vede na festivalu také rozhlasovou dílnu.
Rozmlouvání nad knihou, která se zabývá počátky Osvobozeného divadla v letech 1925-1929, této původně amatérské scény, jež vznikla s podporou významných osobností Uměleckého svazu Devětsil. Zaměříme se na originalitu myšlenek a postupů, které stály u jejího zrodu do příchodu dvojice komiků Jiřího Voskovce a Jana Wericha, po němž došlo ke zlidovění avantgardního programu na bázi soukromého divadla V + W.
PhDr. Ladislava Petišková absolvovala obor divadelní věda na FF UK. Pracovala v Kabinetu pro studium českého divadla (Divadelní ústav Praha). Zaměřuje se na otázky z dějin avantgardního divadla a problematiku pohybového divadla. Působila také jako externí pedagožka Katedry nonverbálního divadla HAMU pod vedením C. Turby a B. Hybnera, vyučovala na Konzervatoři Duncan Centre v Praze a působila několik let na JAMU u prof. C. Turby a P. Nadauda a v ateliéru Výchovné dramatiky pro neslyšící pod vedením prof. Z. Mikotové.
Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D., vystudovala divadelní vědu na FF MU v Brně. Pracuje jako kurátor v Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně a jako vědecký pracovník Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu a také pedagog dějin divadla, scénického šermu a soubojů na DiFa JAMU. Zabývá se například problematikou dějin českého divadla, etnografií, antropologií, kulturní historií, kvantovými teoriemi a neurovědami.
Na setkání s Radkem Malým se dozvíte, jak pracuje spisovatel, jaký je rozdíl v psaní příběhů, básniček nebo atlasů zvířat a taky třeba zkusíte společně nějakou básničku nebo kousek příběhu vymyslet.
Radek Malý (*1977 v Olomouci) je básník, překladatel a autor knih pro děti. Po studiích germanistiky a bohemistiky a praxi v pedagogickém nakladatelství se kromě psaní a překládání knih věnuje i výuce a výzkumu na vysokých školách. Aktuálně působí na Katedře žurnalistiky FSV UK, kde učí kromě jiného tvůrčí psaní. Celotýdenní dílnu tvůrčího psaní pro dospělé vede i na letošním festivalu.
foto Betty Holubová – zdroj obrázku
koupit jednotlivou vstupenku
Písničkářka Alen vydala v roce 2020 u Polí5 své debutové sólové album Až se řeky vylijí z břehů. V textech a hudbě pracuje s intimitou, křehkostí a pozoruhodnou hloubkou. Z čistě klavírních písní se nyní posouvá více kapelním směrem, vydala druhou desku, začala hrát také na kytaru a při koncertech ji doprovází kontrabas (David Liber) a bicí (Matyáš Hökl).
V říjnu 2022 vyšlo u Polí5 druhé album s názvem Tma, na kterém se jako producent podílel Martin E. Kyšperský (Květy). Na albu spolupracovala také řadu hostů (violoncello, bicí, housle, viola, kontrabas, trubka). O výsledný zvuk se postaral Ondřej Ježek ve studiu Jámor. Alen v současné době vystupuje také v kapele po boku Lenky Dusilové.
koupit jednotlivou vstupenku
Každý rok opustí tento svět někdo, komu říkáme básník – člověk s darem jazyka, myšlenky a citu. Diváci i účinkující se s umělcem či umělkyní rozloučí způsobem nejpatřičnějším, kolektivní vzpomínkou na jeho nebo její dílo. V tradičním pořadu účinkuje Císařovo nové divadlo – a především vy.
Většina z nás žije v mylném přesvědčení, že naše lidská řeč je ta jediná a nejdokonalejší na naší planetě. Avšak podobně je rozvinutá řeč v rámci bohaté komunikace volně žijících živočichů. Nejbližší je nám řeč ptáků a hlavně zpěv a další hlasové projevy pěvců. Procházka nám má připomenout, že také sluchem je důležité vnímat přírodu a ukázat, jak lze podle hlasu poznávat jednotlivé druhy ptáků.
RNDr. Zdeněk Mrkáček je ornitologem a hlavně popularizátorem přírody naší vlasti na příkladu Českého ráje. Je autorem 8 knih a spoluautorem dalších 15 knih. Patří k nim například: Duše Českého ráje (2006), Ptáci Českého ráje (2011), Zázraky přírody Českého ráje (2010), Český ráj – věčná inspirace (2013). Je též autorem filmu Jedinečný Český ráj (2022) a jedním z našich předních znalců hlasů ptáků, kterým se v rámci studia jejich chování věnuje od mládí.
Řeč na jevišti má mnoho podob, řeč oslovující diváka v hledišti má více funkcí. Společným přáním těch, kteří stojí na jevišti a těch, kteří z hlediště sledují výsledek jejich snažení, obvykle bývá, aby se ony dvě dimenze, které teprve dohromady tvoří divadlo, navzájem neminuly. Třetí stranou je ovšem jazyk jako veličina s vlastní hodnotou. Přednáška chce připomenout některé z otázek, které vznikají při pohledu na současnou mluvu na jevišti, na pozadí některých inscenací a stavu češtiny.
Přednášející je emeritní profesorka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na fonetiku a fonologii, zejm. se zaměřením na zvukovou stavbu češtiny, prozodii, řečovou komunikaci a kulturu řeči. Věnuje se také jevištní řeči, dlouhá léta spolupracuje s činohrou Národního divadla v Praze. Je autorkou mnoha publikací, i takových, které dnes představují základ oboru, jako je např. Fonetika a fonologie češtiny (1995, 1997), Výslovnost spisovné češtiny. Cvičení pro cizince (s J. Veroňkovou, 2022) nebo komplex šestnácti hesel z okruhu fonologie a prozodie v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (2016).
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Petr Hruška bude číst ze svých básnických i prozaických textů z poslední doby a v následném rozhovoru se nevyhne svým posledním knížkám (Spatřil jsem svou tvář, V závalu) ani úvahám o tom, čím pro něj je poezie, literatura, skutečnost, že i jeho syn František píše básně a jiné podivnosti tohoto světa.
Český básník Petr Hruška, narozený 1964 v Ostravě, pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, autor monografií o Karlu Šiktancovi a Ivanu Wernischovi, edičně připravil souborné dílo Jana Balabána či některé sbírky Ivana Martina Jirouse. Oceňovaný autor řady sbírek poezie, např. Obývací nepokoje (1995), Darmata (2012, Státní cena za literaturu), krátkých próz (Jedna věta, 2015, V závalu, 2020). Nejnovější básnická sbírka Spatřil jsem svou tvář (2022) je inspirována pětistým výročím Magalhãesovy plavby kolem světa.
S našimi hosty se budeme zamýšlet nad významem nedávno zaniklého Týdeníku Rozhlas, který přinášel svým čtenářům téměř sto let podrobný program stanic Českého rozhlasu, exkluzivní rozhovory s českými umělci, dále hudební, divadelní a filmové recenze, články k rozhlasovým premiérám či autorské rubriky významných osobností naší kultury. V další části besedy nám bude představena dramaturgie zaniklého Rádia Les, které kombinovalo pořady podcastového typu a živé vysílání. Zabývat se budeme i otázkou, zda je v dnešní době možné udržet nezávislé rádio založené na mluveném slově.
Milan Šefl byl šéfredaktorem Týdeníku Rozhlas v letech 2000–2007. Kromě vedení časopisu do něj přispíval titulními rozhovory, recenzemi a dalšími články. V roce 2013 z rozhlasu odešel, ale v letech 2019 se do Týdeníku Rozhlas vrátil, proměnil layout časopisu a rozšířil jeho obsahový záběr. Jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas působil až do června 2022. Nyní pracuje jako novinář na volné noze.
René Kočík byl redaktorem Týdeníku Rozhlas v letech 2001–2022 (v letech 2007–2016 zástupce šéfredaktora, 2016–2019 šéfredaktor). Jako editor měl na starosti především rubriky informující o vysílání Českého rozhlasu.
Mgr. Jakub Chrobák, Ph.D., je básník, vysokoškolský učitel, vedoucí oddělení Kulturní dramaturgie na Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě. Věnuje se literatuře 19., 20. století a literatuře současné. Spolupodílel se na dramaturgii bytového Radia Les, účastnil se projektů přibližujících poezii studentům (Moderní poezie do škol, soubor krátkých vizualizací s metodickými listy), pořádal setkání se spisovateli Básnické hlasy ad.
Divadlo DIP
Jéran má nemocnou nohu. Dobře ví, že se o něj maminka bojí. Jednoho dne se u něj doma objeví malý skřítek a ukáže mu Zemi soumraku. Na ní nehraje žádnou roli, že nemůže chodit.
Příběh na motivy předlohy Astrid Lindgrenové. Mikrofon a vokální procesor umožňují vypravěči modulovat hlas a vytvářet různé efekty, vykouzlí tak iluzi různých prostorů a postav. Děti se mohou zapojit a pak některé postavy a atmosféry zažijí na vlastní kůži.
Režie: Juliána Vališková; scénář: Astrid Lindgrenová; hraje: Matěj Záhořík. Premiéra 4. 1. 2023. Délka programu 50 minut.
koupit jednotlivou vstupenku
Poezie jako zvuk, artikulace, křik, zpěv, pohyb, sběr hlasů a slov. Pavel Novotný je básník, překladatel i literární vědec, též radioartista. Je autorem řady básnických sbírek. Získal řadu literárních ocenění (mj. Magnesia Litera za poezii 2021, Drážďanská cena lyriky 2022). Jako literární vědec se zabývá literární koláží a montáží, dále problematikou tzv. akustické literatury a experimentální rozhlasové hry. Více na www.pavelnovotny.net.
koupit jednotlivou vstupenku
Zajímáte se o zvukovou poezii hlouběji? Pavel Novotný povede na festivalu také ve středu odpoledne jednodenní didaktickou dílnu, na kterou se můžete za poplatek registrovat.
V souvislosti se stým výročím rozhlasového vysílání u nás si připomínáme významné tvůrce spjaté s rozhlasovou slovesnou tvorbou. V anketě Neviditelný herec století zvítězil mezi posluchači Viktor Preiss, který nejenže ztvárnil řadu rozhlasových rolí, ale řadí se také mezi významné interprety poezie. Scénář básně Zlá milá je rozhlasový přepis básnické sbírky někdejšího člena rozhlasové literární redakce, spisovatele Pavla Šruta. Na realizaci se podíleli další básník-redaktor Rudolf Matys a hlavně režisérka Hana Kofránková.
Délka pořadu: úvodní slovo + 54 minut
Proslýchá se, že ve městě se koná největší RAVE party široko daleko, kde DJe dělá samotný Satan. Ne vždy ale všichni tančí tak, jak by si on přál. Jaká je cena za vlastní potěšení a kdo ji nakonec zaplatí?
Inscenace, jejímž základem jsou různé překlady Goethovy divadelní hry Faust a Markétka, vznikla jako dvouletý projekt studentek 2. cyklu LDO ZUŠ ve spolupráci s choreografkou Annou Josephovou.
Letos mohli tuto inscenaci vidět diváci na festivalu experimentujícího divadla Šrámkův Písek, na celostátní přehlídce studentského divadla Mladá scéna v Ústí nad Orlicí či na celostátní divadelní přehlídce ZUŠ v Mostě.
Přednáška nabídne praktický pohled na rozhlasovou dramaturgii a provede všemi fázemi dramaturgické práce. Rozhlasová dramatizace v sobě vždy mísí diegetické (vyprávěcí) a mimetické (předváděcí) prvky. Tato „dvojdomost" se proměňuje jak díky autorským, dramaturgickým či režijním přístupům, tak díky vývoji technologií. Jaká jsou možnosti a omezení, se kterými se musí autor rozhlasové dramatizace potýkat, jak využít postavu vypravěče a jak vyprávět zvukem?
Přednášející pracuje v Českém rozhlase od roku 2015 jako dramaturgyně tvůrčí skupiny Literatura, drama a zábava. Podílí se na přípravě rozhlasových her pro dospělé i děti, nedělních pohádek, četeb na pokračování a Hajajovi. Vystudovala magisterský program katedry teorie a kritiky na DAMU. Na katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci vede seminář Rozhlasová dramaturgie. Je autorkou rozhlasových dramatizací knih Spalovač mrtvol, Už zase skáču přes kaluže, Hlavní přelíčení a Pan Theodor Mundstock.
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Setkání člověka s poezií, tedy křehkost a blažená nejistota. Snaha slov porozumět světům. A já, které v tom někde ještě je. František přečte cosi ze své autorské tvorby, jen zatím neví přesně co.
František Hruška (*1998) vystudoval sonologii na Královské konzervatoři v nizozemském Haagu. Vedle poezie se věnuje hlavně hudbě, zvuku, kompozici a performance. Hudebně vystupuje též pod pseudonymem Tišek Ruška. Na podzim roku 2021 mu vyšla debutová sbírka básní Převážná doba u brněnského nakladatelství Větrné mlýny.
Byla jednou jedna pohádková knížka. Na první pohled dost obyčejná a ohmataná, ale uvnitř skrývala dvanáct pohádek a dvanáct obrázků. Na tom posledním byl trpaslík Pitrýsek a s ním bílá, slušně vykrmená husa. Jenže svůj příběh neznaly, a že byl Pitrýsek přemýšlivý a neposedný, vydal se do světa najít spřízněnou duši!
Křehce dojemný a hravý příběh ještě podtrhuje přístup tvůrců, kteří příběh rámují dialogem jeho čtenářek – vypravěček. Pohádku pro celou rodinu s Miloslavem Königem v hlavní roli uvede rozhlasová dramaturgyně Lenka Veverková.
Délka pořadu: úvodní slovo + 55 minut
Zamyslíme se nad rozdíly v práci rozhlasového a televizního reportéra vycházející ze zkušenosti zahraničního zpravodaje a také nad tím, jak se utváří relativně objektivní autorský reportérský narativ. Naznačíme si cesty k poznání národní mentality hostitelské země. Vysvětlíme si specifický vztah Rusů k moci, k sousedům, a tak i možné příčiny současného rusko-ukrajinského konfliktu i jeho možná řešení v kontextu současných i nedávných etnických konfliktů. Přiblížíme si i projevy intenzivní informační války.
Martin Dorazín je rodák z Valašska, působil jako zahraniční zpravodaj České televize a Českého rozhlasu (Rusko, Balkán, Libye, Polsko), nyní jako stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině. V roce 2016 obdržel novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského za objektivitu a výjimečnou formu zpravodajství z válečných konfliktů a krizových oblastí. V roce 2022 obdržel i Cenu Ferdinanda Peroutky za mimořádnou zpravodajskou práci.
PhDr. Miroslav Karas je karvinský rodák, absolvent žurnalistiky na FF UK, jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu a České televize pracoval v Polsku a Rusku, Bělorusku a Ukrajině. Byl očitým svědkem ruské anexe Krymu. V současnosti působí jako ředitel ostravského televizního studia. Je autorem knihy A odkud bych asi tak byl? (2021). Jeho manželkou je novinářka Polského rozhlasu Julita Karasová.
Autorské čtení a povídání si s dětmi nejen o literatuře. Pro nejmenší jsou určeny knihy Vombat Jirka, pro ty starší školkové pak Kosprd a Telecí, první až třetí třída pak Cestování s Velrybou, Sára Kalamita a novinka Dnes nepůjdeš do školy. Pro nejstarší děti jsou Cílovníci a možná ukázky z knížky, která teprve vyjde. Pořad je složený z ukázek a dotazů, které se vážou na přečtený text v rámci čtenářské gramotnosti a kritického myšlení.
Eva Papoušková (*1969) je česká autorka knih pro děti. Úspěšně tají, že je úča a velmi se zajímá o dětský svět. Pravda o Evě Papouškové je, že nikdy nedospěla. Psaním pro děti tuto skutečnost skrývá.
foto Magnesia Litera – Jakub Hněvkovský – zdroj obrázku
koupit jednotlivou vstupenku
Dva přátelé, kteří se kdysi potkali ve škole – tenkrát jeden v roli učitele a druhý v roli studenta, začali spolupracovat, protože zjistili, že mají mnoho společných lásek. Tedy především literárních a hudebních. A protože mezi ony lásky patří poezie, vznikl tenhle pořad, v němž se nám představí nejen jako interpreti, ale také jako tvůrci hudebního zpracování textů svých oblíbených básníků. Vznikly písně, které se snaží vyjádřit individuální vnímání básně dané hudbou, což může být jistě zajímavé pro posluchače i ve smyslu srovnání pohledů na daný text.
Michal Bystrov (*1979, Praha) je novinář, písničkář, překladatel z angličtiny, básník. Absolvoval VOŠ při konzervatoři Jaroslava Ježka, studia bohemistiky na FF UK nedokončil. Publicista se zaměřením na hudbu a její historii (LN, HN, Reflex, Respekt, …). Autor kritikou oceňované knižní trilogie Příběhy písní, jíž se volně inspirovali tvůrci alba Wabi & Ďáblovo stádo: Příběhy písní. Napsal básnické sbírky Sebevražda čápem a Šrám na kytaře. Jeho sbírka básní pro děti Nech ten mech, s ilustracemi Petra Nikla, se stala Nejkrásnější českou knihou roku 2014 v kategorii Literatura pro děti a mládež.
Jiří Šlupka Svěrák (*1950, Olomouc) skladatel, textař, zpěvák, pianista a pedagog. Vystudoval obor čeština a hudební výchova na PedF UK v Praze a na FF MU v Brně, studoval také skladbu a dirigování na Lidové konzervatoři. Pracoval jako vychovatel a pedagog, nyní učí tvorbu písňového textu a příbuzné hudební obory na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka. Rovněž přednáší na pražské DAMU (sborový zpěv). Zhudebnil řadu básníků, je autorem několika desítek scénických hudeb pro různá divadla, rozhlasové inscenace, audioknihy; napsal dva muzikály. Vystupuje sólově a s vlastní kapelou Nejenblues. Na festivalu vede odpolední dílnu sborového zpěvu.
Délka programu: 120 minut s přestávkou.
koupit jednotlivou vstupenku
První část přednášky se zaměřuje na nejvýznamnější původní české rozhlasové hry 20. století a na vybraných dílech ukazuje specifika žánru: František Kožík – Cristobal Colón (30. léta), Ludvík Aškenazy – Bylo to na váš účet (60. léta), Daniela Fischerová – Velká vteřina (90. léta). Druhá část se věnuje současné podobě rozhlasové hry, zejména dramatickým podcastům. Součástí přednášky jsou zvukové ukázky.
Přednášející studovala dramaturgii a scenáristiku na Divadelní fakultě JAMU, germanistiku na Filozofické fakultě MUNI a Scénické psaní na Univerzitě umění v Berlíně. Na JAMU obhájila disertaci o rozhlasové hře (školitel prof. Antonín Přidal). Tamtéž působí jako pedagožka, autorsky a dramaturgicky spolupracuje s Českým rozhlasem a překládá z němčiny. Nakladatelství JAMU vydalo tři její odborné publikace – nejnovější Snít rozhlasem, 2022.
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Co předcházelo vzniku reprezentativní obrazové publikace ke stému výročí rozhlasu v českých zemích? Knihu připravenou kolektivem autorů z řad archivářů Českého rozhlasu představí její koeditor. Vedoucí Archivu ČRo Tomáš Dufka stojí i za stejnojmennou podcastovou sérií. Přiblíží též práci s rozhlasovým archivem jako nezbytnou součást tvůrčích aktivit instituce.
Formou tvůrčí dílny si představíme principy rozhlasové práce. Společně s Dismančaty si děti vyzkoušejí mluvní cvičení, práci s mikrofony a nahrávací technikou a hlavně si osvojí základní formáty jako jsou zvukový rozhovor nebo reportáž. Z workshopu si každý bude moct odnést svou vlastní nahrávku jako skutečný rozhlasák. Cvičení proběhne pod vedením divadelní a rozhlasové herečky a umělecké vedoucí DRDS Magdaleny Gracerové Chrzové a redaktora Radiožurnálu Josefa Kaňky.
Dismanův rozhlasový dětský soubor působí pod Českým, dříve Československým, rozhlasem od roku 1935. V duchu tradic zakladatele Miloslava Dismana vedeme děti k všestranné kulturní výchově. Práce souboru je rovnoměrně rozdělena mezi rozhlasovou a divadelní tvorbu.
Rok 2023. Audioknih se i u nás natáčí čím dál víc, svůj podcast má kdekdo, čeští posluchači sledují zahraniční produkci. Jaké místo má v té změti příběhů a různých způsobů vyprávění Český rozhlas se svou historií, tradicí, řemeslem? Má dnes tvorba v rozhlase nějaká vlastní specifika? Přináší dnešek na tvůrce jiné úkoly, než jaké měli v dobách rozmachu rozhlasové hry u nás? A jak smýšlíme o slovu? V květnu jsme oslavili sto let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. V jaké je rozhlas kondici? Debata o rozhlase jako tvůrčí disciplíně i jako veřejné službě. Moderuje Petr Gojda.
Tak teď poezie!
T k t ď p z !
T ď z !
ď z !
!
Poslyšte jak zní poezie, drama, zvuk reproduktorů či vzdálený tón. Prezentace performativních dílen v režii Jakuba Doubravy a Jana Mrázka.
Už znějí.
ž zn j .
ž j .
.
V českém znění: pedagogové.
Výstup učitelské dílny pod vedením Hany Kofránkové.
Trh s lokálními, čerstvě sklizenými výpěstky, řemeslnými a uměleckými výrobky a lahodnými dobrotami od šikovných rukou. Snad dozrají i sladké třešně z Českého ráje. A dál? Výtěžek z tradičního dobročinného bazárku pomáhá zkvalitnit život ve městě. Setkání s přáteli, nákup kvality, podpora neziskové organizace! Pořádá Spolek rodáků a přátel města Sobotky.
Stránky jarkmarku.
Povídejme do ucha Pompanele.
vídej ucha Pom .
dej ch Po .
j h o .
o .
Ó, to byla krása – slyšte výstupy z dětských dílen… doznívá 67. ročník, může znít nový – 68.
něco něco hrají lehkonohý pop, do kterého míchají taneční hudbu, hravou elektroniku, ale i špinavé post-punkové kytary. Kapelu tvoří zpěvačka Alžběta Trusinová a Tomáš Tkáč, který kromě zpěvu obstarává také syntezátory a kytaru.
V jejich hudbě můžete slyšet vlivy New Order, Hot Chip, LCD soundsystem i české nové vlny. Stejně jako kmitá nálada hudebního projevu, tak se i jejich české texty pohybují v rozmezí od hravosti až po naléhavost.
koupit jednotlivou vstupenku
-
mše08.30 – 09.30
-
Co jest poezie?slavnostní zahájení festivalu10.00 – 11.00
-
úvodní kolečko recitační dílny11.00 – 12.00
-
Nečtu! Poslouchámvernisáž11.00 – 12.00
-
Poetické odpolednepoetické pásmo13.30 – 15.00
-
Setkání dílen pro dospělé15.30 – 16.30
-
Philokalliakoncert17.00 – 18.00
-
Košičan 3divadlo19.30 – 21.00
-
Marie Puttnerová & Martin Novákkoncert21.30 – 22.30
-
Marie Kieslowskikoncert22.30 – 23.30
-
prezence dětských dílen08.30 – 09.00
-
Doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D. – Hlas a co všechno s ním umímepřednáška09.00 – 10.30
-
Marie Veselá, Petr Veselý: Samomluvy 3 – Milý příteli Emile Vomelo…vernisáž11.00 – 12.00
-
Hlasová AIchemie: Od syntézy k budoucnosti lidského hlasuseminář13.30 – 15.00
-
Básnické čtení Radka Štěpánkaautorské čtení14.00 – 15.00
-
scénické čtení15.00 – 16.00
-
Znění soboteckého chrámuprohlídka16.00 – 17.00
-
Kde budeme bydletpro děti16.00 – 17.00
-
Šrámkova 11°sportovní akce17.00 – 19.00
-
Adadivadlo20.00 – 21.30
-
Roland Schimmelpfennig: Černá vodaposlechový pořad22.00 – 23.30
-
Prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. – Mluvená čeština a její stylizace v současných literárních textechpřednáška09.00 – 10.30
-
Návštěva u Šrámkůprohlídka muzea a poslech11.00 – 12.30
-
seminář o scénickém čtení13.30 – 14.30
-
Básnické čtení Terezy Bínovéautorské čtení14.00 – 15.00
-
Hana Lehečková: Co se stalo se Zuzanou?poslechový pořad i pro děti15.00 – 16.00
-
Osvobozené divadlo – Na vlnách Devětsilubeseda16.00 – 17.30
-
Malé moře knihautorské čtení pro děti16.00 – 17.00
-
Alen a kapelakoncert19.30 – 20.30
-
scénické čtení21.30 – 22.30
-
Společnost mrtvých básníkůtradiční nokturno23.00 – 00.00
-
Za hlasy ptákůprocházka07.00 – 08.30
-
Prof. PhDr. Zdena Palková, CSc. – Řeč na jevišti, řeč z jevištěpřednáška09.00 – 10.30
-
seminář o scénickém čtení13.30 – 14.30
-
Čtení Petra Hrušky – básně, sloupky, podpovídkyautorské čtení14.00 – 15.00
-
scénické čtení15.00 – 16.00
-
Nad dvěma zaniklými rozhlasovými projektybeseda16.00 – 17.30
-
V hodině soumrakupro děti16.00 – 17.00
-
Slovo v pohybupoetický večer19.30 – 20.30
-
Pavel Šrut: Scénář básně Zlá miláposlechový pořad21.00 – 22.30
-
Valpuržina noc RAVEdivadlo23.00 – 00.00
-
MgA. Lenka Veverková – Rozhlasová dramaturgie a dramatizacepřednáška09.00 – 10.30
-
seminář o scénickém čtení13.30 – 14.30
-
Básnické čtení Františka Hruškyautorské čtení14.00 – 15.00
-
Ludvík Aškenazy: Putování za švestkovou vůníposlechový pořad i pro děti15.00 – 16.00
-
Hlas zahraničních zpravodajůbeseda16.00 – 17.30
-
Kosprd a Telecí a dalšíautorské čtení pro děti16.00 – 17.00
-
Parnas i ulice – zhudebněná poeziepoetický večer19.30 – 21.30
-
scénické čtení22.00 – 23.00
-
Mgr. MgA. Eva Schulzová, Ph.D. – Původní česká rozhlasová hrapřednáška09.00 – 10.30
-
seminář o scénickém čtení14.00 – 15.00
-
Obrazová kniha a podcastová série Rozhlastoprezentace15.00 – 16.00
-
Jak se dělá rozhlaspro děti15.00 – 16.00
-
Vysílat slovo, vyprávět zvukemdebata16.00 – 17.00
-
Tak teď poezie!výstupy z performativních dílen19.30 – 21.00
-
Už znějívýstup učitelské dílny22.00 – 23.00