přednáškový cyklus Poslyš, jak zní

děti u stolu
V přednáškovém cyklu letošního ročníku Šrámkovy Sobotky dostávají prostor různé polohy festivalového tématu, sou­stře­děného ke zvu­ko­vě-audi­tivní poloze jazyka a lite­ratury. Přední čeští odbor­níci pro­mluví o poten­cích lidského hlasu, mluvené řeči – a to i řeči jevištní – i o stylizaci mluve­nosti v lite­rárním textu. Dvě před­nášky pak budou věno­vány historii a součas­nosti některých lite­rárně-drama­tických rozhla­sových žánrů, jak se vyví­jely v průběhu sto­leté exis­ten­ce Českého roz­hlasu, a to adapta­cím lite­rárních děl a původní roz­hlasové hře.

pětidenní didaktický cyklus, po–pá; cena: 0 Kč

Na přednášky je vstup volný. Současně je ale cyklus jako celek akredi­tován v rámci systému DVPP. Pokud chcete obdr­žet po jeho absolvo­vání osvědčení, pak se na cyklus musíte za­registro­vat předem. Na cyklus je v rámci festi­valové registra­ce pohlí­ženo jako na didak­tickou dílnu. Docházka re­gistro­vaných účast­níků bude kontro­lována. Účast­níci festi­valu přijíž­dějící přes EXOD měli možnost se na cyklus registro­vat v rámci svého přihla­šování, nemu­sejí se tedy regis­trovat podruhé. Neregis­trovaným poslu­chačům nemůže být osvěd­čení vydáno.

obsah cyklu:

Hlas a co všechno s ním umíme

pondělí 3. července, doc. Skarnitzl

Hlas používáme jako bohatý nástroj, často aniž bychom si toho byli vědomi. Před­náška představí plasti­citu řečové produkce, která nám umožňuje vy­jadřovat širokou paletu komuni­kačních funkcí, na úrovni hlasu v nej­širším slova smyslu, od melodie přes speci­fická nasta­vení hlasivkového kmitání po modi­fi­kace v ústní a nosní dutině. V před­nášce se budeme věnovat i per­spektivě poslu­chače a tomu, co všechno můžeme z hlasu o mluvčím vyčíst – a nakolik je to přesné.

Mluvená čeština a její stylizace v současných literárních textech

úterý 4. července, prof. Hoffmannová

Při stylizaci mluvenosti v uměleckých textech musí autoři věnovat pozornost volbě variety (obecná čeština, nářečí, slang aj.) a výběru prostředků z roviny hláskoslovné, tvaroslovné, lexikální (expresivní výrazy, vulgarismy), syntaktické, i prostředků výstavby textu, zvláště dialogu. V přednášce to bude předvedeno na ukázkách z děl prozaických (E. Hakl, P. Hůlová, A. Bajaja ad.), básnických (J. Krchovský, K. Škrabal) i dramatických (P. Zelenka, D. Drábek, P. Kolečko).

Řeč na jevišti, řeč z jeviště

středa 5. července, prof. Palková

Řeč na jevišti má mnoho podob, řeč oslovující diváka v hledišti má více funkcí. Společným přáním těch, kteří stojí na jevišti a těch, kteří z hlediště sledují výsledek jejich snažení, obvykle bývá, aby se ony dvě dimenze, které teprve dohromady tvoří divadlo, navzájem neminuly. Třetí stranou je ovšem jazyk jako veličina s vlastní hodnotou. Přednáška chce připomenout některé z otázek, které vznikají při pohledu na současnou mluvu na jevišti, na pozadí některých inscenací a stavu češtiny.

Slovo psané, slovo mluvené. Sto let rozhlasové literární tradice

čtvrtek 6. července, dr. Bojda

Rozhlas je od svého založení spojen s literaturou, adaptace literárních děl patří už sto let k posluchačsky nejoblíbenějším součástem rozhlasového vysílání. Příspěvek reflektuje tradici rozhlasového uvádění literárních adaptací, a to zejména s ohledem na dramatizace prozaické literatury. V základních obrysech bude stanoven dramaturgický a inscenační vývoj rozhlasových adaptací, příklady a ukázky umožní sledovat tvůrčí práci klíčových režisérů, rozdílné metody zvukového ozvláštnění textové předlohy, ale i vývoj stylu herecké interpretace.

Původní česká rozhlasová hra

pátek 7. července, dr. Schulzová

První část přednášky se zaměřuje na nejvýznamnější původní české rozhlasové hry 20. století a na vybraných dílech ukazuje specifika žánru: František Kožík – Cristobal Colón (30. léta), Ludvík Aškenazy – Bylo to na váš účet (60. léta), Daniela Fischerová – Velká vteřina (90. léta). Druhá část se věnuje současné podobě rozhlasové hry, zejména dramatickým podcastům. Součástí přednášky jsou zvukové ukázky.

portrét Radka Skarnitzla
Radek Skarnitzl

Doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D., (1977, Praha) ředitel Fone­tického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří možnosti identifikace mluvčího z řečového signálu a cizinecký přízvuk a jeho sociální a psychologické dopady, zabývá se ale i zvukovými vlast­nostmi češtiny a anglič­tiny obecně a podílel se na vylep­šování syntézy češtiny. V sou­časnosti je soudním znal­cem se speci­a­lizací na identi­fikaci mluvčího a analýzu zvuko­vého signálu.
foto Hynek Glos – zdroj obrázku

portrét Jany Hoffmannové
Jana Hoffmannová

Prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc., (roz. Jiřičková, 1950) vedoucí vědecká pracov­nice Ústavu pro jazyk český AV ČR (oddělení sty­lis­tiky a socio­lingvis­tiky), done­dávna i vyučující na FF UK (Ústav transla­to­logie). Zabývá se stylistikou, texto­vou ling­vistikou, vý­zkumem mluvené češtiny. Spolu­autorka a spolueditorka knih Mluvená čeština: hledání funkční­ho rozpětí (2011), Stylisti­ka mluvené a psané češtiny (2016), Syntax mluvené češtiny (2019).
zdroj obrázku

portrét Zdeny Palkové
Zdena Palková

Prof. PhDr. Zdena Palková, CSc., (1938, Olomouc) emeritní profesorka Filozo­fické fakulty Univer­zity Kar­lovy. Specia­lizuje se na fone­tiku a fono­logii, zejm. se zamě­řením na zvuko­vou stavbu češtiny, prozodii, řečovou komunikaci a kulturu řeči. Věnuje se také jevištní řeči, dlouhá léta spolupracuje s čino­hrou Národ­ního divadla v Praze. Je autor­kou mnoha publi­kací, i takových, které dnes představují základ oboru, jako je např. Fonetika a fonologie češtiny (1995, 1997), Výslov­nost spi­sovné češtiny. Cvičení pro cizince (s J. Veroňkovou, 2022) nebo komplex šest­nácti hesel z okruhu fono­logie a pro­zodie v Novém encyklo­pe­dickém slovníku češtiny (2016).

portrét Tomáše Bojdy
Tomáš Bojda

Mgr. Tomáš Bojda, Ph.D., (1991) je absolventem doktorského studia na Filo­zo­fické fakultě Univer­zity Palac­kého v Olomouci, oboru Teorie a dějiny lite­ra­tury, divadla a filmu. Věnuje se teorii roz­hlasové insce­nace, rozhla­sové režie a rozhla­sového herectví, historii rozhla­sového vysí­lání, proble­matice rozhla­sové adaptace a metodo­logickým otázkám rozhla­sových studií. Aktuálně před­náší na Katedře diva­delních a filmo­vých studií v Olomouci a externě také na Katedře čino­herního divadla DAMU. Teore­tické a kritické texty pravi­delně publikuje v odborném tisku, je autorem mono­grafie Herec a režisér v rozhlase: Kapitoly z tvorby Jiřího Horčičky a Josefa Melče (2020).

portrét Evy Schulzové
Eva Schulzová

Mgr. MgA. Eva Schulzová, Ph.D., (roz. Vojtová, 1985) studovala dramaturgii a scenáristiku na Divadelní fakultě JAMU, germanistiku na Filozofické fakultě MUNI a Scénické psaní na Univerzitě umění v Berlíně. Na JAMU obhájila disertaci o rozhlasové hře (školitel prof. Antonín Přidal). Tamtéž působí jako pedagožka, autorsky a dramaturgicky spolupracuje s Českým rozhlasem a překládá z němčiny. Nakladatelství JAMU vydalo tři její odborné publikace – nejnovější Snít rozhlasem, 2022.