O výstavě grafik a monotypů doplněné fotografiemi a texty promluví Ivan Kozel. Život a práci výtvarnice představí jednatel Spolku českých bibliofilů Petr Tylínek při promítání pořadu Ze Studeňan do Buenos Aires. Od aurotčina narození letos uplyne 135 let, zároveň je to 35 let od její výstavy v Sobotce.

Podrobnější informace o výstavě.

Voda hučí po lučinách, bory šumí po skali­nách, zaznívá v české hymně. Je však naše kra­jina stále tím opě­vo­vaným zemským rájem na po­hled? Ke spo­lečnému za­myšle­ní vyzve Zuzana Štefková s autor­ským ko­lektivem Ekobuňka Aka­demie výtvar­ných umění.

Podrobnější informace o výstavě.

OLDstars

Dojemná, vtipná, inter­aktivní insce­nace pro jednoho herce a publi­kum o hle­dání důvodů proč žít. Hra o tom, jak si vytvořit vý­středně povzná­šející náhled na život. Chlapec má za 80 minut jeden je­diný úkol – pře­svědčit nejen svou matku, že na světě existu­je mi­lion věcí, kvůli kterým stojí za to se neza­bíjet. Jejich seznam píše od dětských let. V prů­běhu ži­vota je třeba se vy­rovnat se strastmi dospí­vání, první láskou i s dalšími mat­činými po­kusy o sebe­vraždu…

Režie: Tomáš Staněk, scénář: Duncan Macmillan, hraje: Daniel Krejčík, výprava: Eva Justichová. Premiéra: 2018.

koupit jednotlivou vstupenku

Tvůrčím přepisem románu Jarmily Glaza­rové vzniklo oce­ňo­va­né filmové psycho­logické drama. Vý­borné herecké výkony Jiřiny Šej­balové, Miro­slava Dole­žala a Jany Brej­chové. Dusivá atmo­sféra malo­městské­ho měšťan­ského domu kdesi ve Slezsku. Past života, jak si ho utvá­říme sami a s druhými. Na spiso­vatel­čino přání natá­čeno v Sobotce a okolí. Drama­tur­gický úvod Marie Mrav­cová.

Režie: Jiří Weiss, scénář: Jiří Weiss a Jiří Br­dečka, kamera: Václav Ha­nuš, hudba: Jiří Srnka. Premiéra: 1957.

koupit jednotlivou vstupenku

✟
 Mši svatou slouží P. Václav Novák.

Básník, ten musí být při tom a v první řadě. Snad tu bude jednou po nás u té lávky strašit. Fran­tišku? Zahá­jení věnu­jeme oslavám výročí jednoho nejme­no­vaného sobo­teckého ro­dáka!

V režii Kristýny Čepkové, Adama Hoška a Jana Trče vystupují účastníci festi­valu za hudeb­ního dopro­vodu Jiřího Šlupky Svěráka.

Dospělí účastníci recitačních dílen si navzájem přečtou přivezené texty a rozdělí se do pracovních skupin.

Luboš Patka se fotografii věnuje tři desetiletí, dlouho­době za­chycuje domov­ský Český ráj. Výsta­vu za­hájí Tomáš Grindl. Reci­tuje Jaro­slav Chrpa. Hudební doprovod. Mode­ruje Ma­rie Se­ke­rová, před­sed­kyně městské kul­turní komise.

Podrobnější informace o výstavě.

Tradiční procházka po sobo­teckých pro­stran­stvích se za­sta­veními věno­va­nými umě­leckému před­nesu, divadlu a hudbě. Účin­kují reci­tátoři přehlí­dek Dětská scéna a Wolkrův Pro­stějov. Při diva­delním zasta­vení sehra­je soubor Studia Šrám­kova domu Ko­medii dell‘arte. O hu­dební dopro­vod se posta­rají žáci Základ­ní umě­lecké školy v Mladé Bole­slavi. Mode­rují členové Studia Šrámkova domu.

Autor Lukáš Houdek společně s kurá­torkou Zuzanou Štef­kovou před­staví na černo­bí­lých foto­gra­fiích a video­sekven­cích místa roz­ostře­ná minu­lostí. – Tajemná zákou­tí českého pohra­ničí, kde po trau­ma­tických pová­leč­ných udá­lostech zbyli už jenom du­chové.

Podrobnější informace o výstavě.

Neformální seznámení lektorů a účastníků tvůrčích dílen, domluva rozvrhu a předání pracovních materiálů.

Nynější Genius loci (Duch místa) byl pů­vodně Genus loci, tedy Rod místa, místu odevzdaný, ve svaté zemi pochovaný. Slovo Cultura pak zna­mená ucti­vé obdě­lá­vání takové hroudy, ze které zas jíme plody. Také krása kra­jiny, krása lidská, krása v umění jsou Dary Božského pů­vodu a pů­vabu a my se o ně máme starat, udr­žovat je a roz­ví­jet. V našem pro­gramu se tedy vrá­tíme ke zlatým dobám mu­ziky spojené s rajským Sobo­teckem, kde není pochyb…

kopupit jednotlivou vstupenku

Divadlo na tahu a Nejhodnější medvídci

Jan Žďárský, vojín z Klešic, napsal hru popisující jeho válečné a pová­lečné zkušenosti pravděpodobně pod vlivem svých spolu­bojovníků – Fráni Šrámka a Josefa Vá­chala. Hra se pohy­buje na pomezí tra­gické frašky a dobové ilustra­ce, přičemž je roz­kročena mezi něhou mládí a sar­kasmem starých plen­kérů, kteří jsou, jak známo, dosti prosaičtí, nejde-li o mináž nebo poštu; a v tomto smyslu re­flektuje dvoj­jedi­nost samotné obce Kle­šice ležící na samém rozhraní Želez­ných hor a Polabí.

Režie: Andrej Krob, scénář: Jan Žďárský, hrají: Jitka Říhová, Irena Holemá, Jana Zbortková, Ilona Semrádová, Julie Válková, Jan Turner, Marek Šimon, Petr Reidinger, Ivo Bureš, Zdeněk Škrdlant a Jan Hanyš, asistent režie: Dan Vavřík, scéna: Jan Turner, kostýmy: Šarko Mirko, zvuk: Johana Ožvold. Autorka projektu: Dr. Ráchel Lewinski. Premiéra: 2019.

koupit jednotlivou vstupenku

Koncert básníka a písničkáře Jana Buriana a klaví­risty Zdeňka Dočeka­la. Od klavíru i kla­vírů zazní staré i nové Burianovy písně v momentál­ních nála­dách a náhod­ných improvi­zacích stvo­řených jen pro jeden večer plný energie. Snad zazní i něco z Burianových vzpo­mínek vyda­ných pod názvem Co jsem neza­pomněl aneb Z deníku po­tulného písničká­ře v roce 2021. Ačkoliv se pre­zentuje jako nad­žánro­vý tvůrce se sklony k under­groundu, hi­to­vost někte­rých jeho melo­dií pře­svědčí.

koupit jednotlivou vstupenku

Přihlášení účastníci dětských tvůrčích dílen se v doprovodu dospělých zaregistrují a seznámí s lektory.

Žitý svět skýtá setkání a roz­hovor také s místy. V nich dříme a pro­mlouvá mnohá zku­še­nost se světem a vlast­ním ži­votem lidí, zrca­dlí a zjevu­je významy, které jsou v nich uloženy. Jak rozu­míme místům? Co před­stavu­je genius loci? Jak se utváří domov? Před­náška je inspi­rována feno­meno­logic­kými přístupy s cílem ozřej­mit lidské vazby na prosto­rové dimenze života a společně sdílený svět.

Přednášející působí na Katedře socio­logie Filo­zofické fakulty Univer­zity Hradec Králové, kde jeden z vyučova­ných předmětů věnuje socio­logii domova. Výzkumná činnost v rámci praco­viště skýtá uplatnění jak socio­logických, tak filozo­fických přístupů. Absol­voval doktorské studium filo­zofie na Pedago­gické fakultě Univer­zity Karlovy. Ve své diser­tační práci, vedené profe­sorkou Jaroslavou Peškovou, se věnoval pojetí a významu do­mova v kontextu filo­zofie výchovy.

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

Komentovaná prohlídka Muzea Fráni Šrámka a Milky Hrd­ličkové Šrám­kové. Šrámek v Sobotce a místní šrám­kovská tra­dice, ke které patří i náš festi­val. Výklad podá Olga Bi­čišťová. Odpověď na otázku Co je genius loci (Šrámkovy) Sobotky? budou v diskusi hledat mj. stavař a sta­rosta Sobotky Lubor Jenček, příro­do­vědec a vedoucí správy Chrá­něné kra­jinné oblasti Český ráj Jiří Klápště a socio­ložka a sobo­tecká zastu­pitelka Bar­bora Špi­ca­rová Staš­ková, lite­rární vědec Jan K. Čeliš a peda­gog a básník Adam Hošek. Mode­ruje Jan Bílek.

Básník a výtvarník bude číst ze svých sbírek a z veršů rukopisných. Rovněž se pokusí refle­kto­vat úzký inter­discipli­nár­ní vztah mezi svou poezií a malíř­skými pracemi, případně scená­ris­tickou tvorbou pro rozhlas, které se věno­val řadu let. Moderuje lite­rární teo­retik a publi­cista Libor Staněk II.

Brněnský rodák Petr Veselý (*1953) je malíř a pedagog. Vedoucí oboru malířství na Střední škole umění a designu v Brně. Absolvoval řadu samo­statných výstav doma i v zahraničí. Působí i jako kurátor uměleckých výstav. V roce 2009 mu byla udělena Cena města Brna v oblasti výtvar­ného umění. Vydal sbírky Jundrov (2014) a Kova­dlina (2021).

zdroj foto­grafie a roz­ho­vor s au­to­rem na webu Planeta Brno

Scénická imprese místa pa­měti, minu­losti, vzpo­mínek a vě­domí kon­ti­nuity, kde shon okol­ního světa ne­zna­mená víc než za­šumění stro­mu.

Pojď s námi vesele odzdola nahoru, poznávat městečko ševců a kantorů. Která místa patří k nej­krásněj­ším? Vzpome­neme starých časů, pohla­díme histo­rické stavby, necháme se okou­zlit duchem místa pod Hum­prechtem. Možná též společně s úsměvem na líci zjistí­me, kde žili slavní básníci.

Karol Bílek, čestný občan města Sobotky, vystu­doval archivnictví na Filo­zofické fakultě Univer­zity Karlovy. Vedl Okresní archiv v Jičíně a praco­viště Lite­rárního archivu Památ­níku národ­ního pí­semnictví ve Starých Hradech. Zakla­datel Zpravodaje Šrámkovy Sobotky. Syste­maticky se zabývá dějinami města, autor řady knih, například Malé dějiny Sobo­tecka I, II (2009, 2014), Kdo je kdo v dějinách Sobo­tecka a Dolno­bousov­ska (2015).

Soboťačka Olga Bičišťová vystudovala češtinu a občanskou výchovu na Pedago­gické fakultě Univer­zity Karlovy. Celý život působila na místní zá­kladní škole, kde připravila řadu kultur­ních pořadů. Byla členkou Fejfarova hudeb­ního kroužku a Reci­tačního studia Šrámkova domu, je stále aktivní v místním kultur­ním dění, včetně spolu­organi­zace Šrámkovy Sobotky. Autorka vlasti­vědných článků a učebnice Vlasti­věda Sobo­tecka a okolí (2014).

Pojďte se seznámit s rodinou Knížkových! Její členové pořád leží v knihách, v knihovně jsou pečení vaření a stránky doslova hltají. Čeká nás výprava za tajemstvím knih, při které budeme ke knihám čichat, možná je spolu s knihožrouty i trochu okusovat. Dozvíme se, zda mohou mít knihovny kolečka nebo jestli do knihovny chodí i malý vynálezce Alva. Hry s jazykem a veselé úkoly.

Spisovatelku Kláru Smolíkovou (*1974) znají děti hlavně díky knihám o vynálezci Alvovi a stejnojmennému večerníčku. Tentokrát představí svou knihožroutskou trilogii (Kdo se zakousl do knih?, Kam zmizela školní knihovna? a Tajný čtenářský spolek) společně s doprovodnými pracovními listy (Zakousněte se do knihy).

Pro trochu starší děti povede autorka na festivalu také celotýdenní dílnu dětského tvůrčího psaní.

Pavel Čadek je brněnský písničkář hra­jící na violon­cello a samo­zvaný zakla­datel nového hudeb­ního žánru „cello­folk“, což je něco mezi Noha­vicou (folk) a Apoca­lypticou (cello­rock). V roce 2019 vydal první album Cellofolk, na které k sobě se­hnal akor­deo­nistu a cajo­nistu. Posléze se přidaly bicí a usku­pení si začalo ří­kat Úcellová skupina. V roce 2021 vyšlo druhé album 20-30, na kterém pra­coval s řadou vyni­ka­jí­cích hudebníků a ač je výrazně popo­vější, ucho­vává si dost origi­nál­ních prvků.

Michal Horák je zpěvák a skla­datel, který patří mezi novou gene­raci českých písnič­kářů, jež se na scéně obje­vila po nástupu Tomáše Kluse a Xindla X a řadí se tak vedle jmen jako Po­káč nebo Vo­xel. Vydal dvě alba, Micha­lovo cédéčko a MICHALBUM, ale také něko­lik singlů a video­klipů, které se těší velkému ohlasu. O stou­pající popu­lari­tě tohoto hudeb­níka svědčí přes 25 000 000 views na You­Tube, ale i vypro­dané kon­certy nebo silný ohlas fano­šků na jeho sociál­ních sí­tích.

koupit jednotlivou vstupenku

Rozhlasová anto­logie z díla básníka a pře­klada­tele Radka Fridri­cha, autora tři­nácti básnických sbí­rek a tvůrce ne­od­mysli­telně spja­tého s kra­jinou a pamětí sever­ních Čech. Vzpo­mínky na česko-ně­meckou minu­lost se v jeho díle mísí s obra­zy živé i ne­živé pří­rody či městskou kra­jinou zde­vasto­vanou prů­myslem. Pásmo, které při­pra­vil Tomáš Dimter, dopl­ňuje hu­debně zvu­ková kompo­zice sklada­tele Jana Trojana sesta­vená ze zvuků natá­čených v místech spja­tých s básněmi. Autor­ské čtení se střídá s he­reckým před­nesem Davida Matáska.

Genius loci – místo paměti – ikona: tři ná­stroje pro po­psání vztahu člo­věka k místu. Umožňu­jí po­chopit to, jak lidé napl­ňují některá místa významy a jak se z těchto míst stá­vají sym­boly měst a regionů. Obecná část před­nášky, zamě­řená na užívání těchto pojmů v sou­vislosti s aktuál­ně frek­vento­vaným tématem kra­jiny, bude bohatě doku­men­tována na kon­krét­ních pří­kla­dech z Českého ráje.

Přednášející působí jako vědecká pra­covnice v Moravské zemské knihov­ně v Brně a vyučuje urbánní dě­jiny na Filo­zofické fakultě Masa­rykovy univer­zity. Je histo­ričkou a archi­vářkou. Zabývá se histo­rickou karto­grafií, geo­grafií a kul­turními ději­nami raného novo­věku. Autorka a spolu­autorka de­sítky mono­grafií a atlasů: např. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyre­neje (2014), Akade­mický atlas českých dějin (2014) a Krajina v rukou barok­ního člověka (2020).

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

Bude-li slunce pá­lit, zkusíme, v objetí tete­li­vého vedra, za pří­tomnosti au­tora výsta­vy Adama To­mánka vy­hle­dat na vy­asfal­to­va­ném sobo­tec­kém ná­městí útěšný stín. Uve­de kri­tička a histo­rička umě­ní Zu­za­na Štef­ková.

Podrobnější informace o výstavě.

O scénickém čtení Hřbi­tov s Libo­rem Vackem.


Souhrnná informace o semináři.

Básnířka patří k nastu­pující generaci. V pořadu přečte ze své prvo­tiny Sdílení polohy bylo ukon­čeno (2021) a odprezen­tuje loose­rovsky zasmu­šilé pocity, pro­střed­nictvím nichž dokáže ve velmi jemných drobno­hledech pátrat po existen­ciálních ne­za­bydle­nostech. Disku­tovat bude Libor Staněk II.

Bernarde­ta Babá­ková (*1994) pochá­zí z Lomničky. V Brně stu­duje diva­delní umění na Diva­delní fa­kultě Janáčko­vy aka­de­mie múzických umě­ní. Píše pro roz­hlas, di­vadlo i pro nej­růz­nější pro­jekty na po­mezí médií. Poezii publi­ko­vala ve Tvaru, Hostu a Nedělní chvilce poezie.

zdroj foto­grafie a medai­lonek au­torky na webu ČTart

Při zahájení výsta­vy černo­bí­lých a barev­ných kreseb budeme pre­zento­vat džíp Willys a nad So­botkou možná pře­letí stí­hačka Hawker Hurri­cane. Zahraje Zámecké saxo­fo­nové kvar­teto Josefa Žemličky. Mode­ruje gale­rista Jan Sam­šiňák. Program se tra­dičně usku­teční v exte­riéru rou­beného sta­vení, které se stalo pres­tižní vý­stavní síní a oplývá duchem místa.

Podrobnější informace o výstavě.

Scénická imprese epi­centra ži­vota města, ml­čenli­vého svědka dra­ma­tických udá­lostí i každo­denní všed­nosti.

Hovor o vlivu regionu na tematiku autor­ské tvorby i o zdroji tvůrčí inspirace. Zamyšlení nad Franti­šákovým rodným Valašskem i dalšími kraji. Poku­síme se pojmenovat hodnoty nad­časové, ale i ty pohříchu časové. Jaké jsou zdroje duchov­nosti daného regionu, jak je re­flekto­ván histo­ricky utvářený morální kodex v moderní době. Poho­voříme i o zkuše­nosti s divadlem ochot­nickým, regio­nálním i nad­regio­nálním a mož­nostech, které nabídla různá půso­biště.

Mgr. Martin Františák vystu­doval výchovnou drama­tiku a čino­herní režii na Janáčkově akademii múzických umění. Spolu­pracoval s Diva­delním souborem Jana Honsy v Karo­lince. Působil jako umělecký šéf brněnského divadla Polárka, ostrav­ského Divadla Petra Bezruče a Národního divadla Brno. V současnosti pracuje na stejné pozici v pražském Švandově divadle. Autor řady her (Nevěsta, Karla), ale i divadelních adaptací a dramatizací (Mahenův Jánošík, Glazarové Vlčí jáma).

Divadlo DIP

Je město. Málokdo ví, kde přesně leží, a přitom je všude kolem nás. Je to město stromů. Stromy jsou živé – plné příběhů a pohádek, o něž se s námi chtějí podělit. Umíte jim naslouchat? My vás to naučíme! Ukážeme vám, jak se napojit na kořenet, spřátelit se s přírodou a nechat se jí inspirovat. Nejprve si povíme o vrbě, která si nenechala nic pro sebe, pak o dubové lásce, která porazila smrt, a o vysokém topolu, co dohlédl nejdál ze všech. Poslední příběh „uslyší“ a vymyslí sami diváci přímo při představení.

Režie, scénář a hraje: Juliána Vališková. Premiéra: 2021.

koupit jednotlivou vstupenku

3D company, Divadlo Puls a Žižkov­ské di­vadlo Járy Ci­mr­mana

Netradiční autorské divadlo zalo­žené na spojení dvou žánro­vých feno­ménů české kul­tury, které se dlouho­době těší velké oblibě di­váků – jedná se o de­tek­tivku a kaba­retní pásmo. Tušíte správně! Ve čtyřech mordýř­ských povíd­kách se přene­seme o sto let zpět, kdy byl Žižkov ještě peri­férií a ne­patřil k „Velké Praze“. Budou se páchat zlo­činy z vášně i pro pe­níze, bude se vyšetřo­vat, zatý­kat, milo­vat, bude se zpívat, hrát a tan­covat, no a u toho všeho si mů­žete třeba vypít žejdlík.

Režie: Martin Vokoun, scénář: Martin Vokoun, Kristýna Čep­ková a ko­lektiv, hrají (alternace): Martin Hlu­bocký, Václav Krátký / Rado­mír Švec, Petr Flo­rián / Josef Horák, Zdeněk Doče­kal, Michal Kubou­šek / Jan Pichler, Lucie Koži­nová / Lucie Radi­merská, Taťána Havlová / Karo­lína Půčko­vá, Zuzana Část­ková / Bar­bora Je­línková, Markéta Man­dová / Jana Rumle­nová a možná další…, drama­turgie: Kris­týna Čep­ková, hudba: Zdeněk Doče­kal, pohybová spolu­práce: Kate­řina Viktor­ka Steine­rová. Premiéra: 2021.

koupit jednotlivou vstupenku

Rozhlasový pře­pis roman­ti­zu­jící a kraji­no­pisné autor­ské knihy Jo­sefa Vá­chala. Úryvky auto­rova opus magnum dopl­ňují ci­tace z Vácha­lo­vých de­níků a autor­ské hu­dební pře­pisy Vá­cha­lových rytin spolu s roz­ho­vory s lidmi podí­le­jícími se na ži­votě sou­časné kul­turní Šu­mavy. Pásmo vzni­kalo ve hvoz­dech, na sla­ti­nách a vr­chol­cích Šumavy a v Muzeu Kašper­ské hory na pod­zim 2018 a na jaře 2019.

Tvůrčí tým: Jakub Dou­bra­va, Vojtěch Bárta, Dana Marko­vá a Lukáš Urba­nec. Spolu­účin­kují: Jaroslav Achab Haidler, Michal Bum­bálek a Jan Lepšík.

Pátý básník aneb čtení z veršů Jana Šrámka.



uvádí Josef Šlerka

Prostředí malo­města je jedním z konsti­tu­tivních časo­prostorů moderní české prózy, těžko bychom tento fenomén hledali v polské či slo­venské lite­ra­tuře. Souvisí to asi s malo­městským pů­vodem řady českých spiso­va­telů (A. Jirá­sek, K. M. Čapek­-Chod, F. Šrá­mek, K. Po­lá­ček, R. Wei­ner, J. Havlí­ček, J. Fried, M. Vie­wegh, S. Ko­má­rek). Poku­síme se zod­po­vědět otázku, zda v textech zobra­zu­jí­cích malo­město spíše pro­stře­dí utváří své oby­va­tele, anebo je tomu naopak.

Přednášející působí od roku 2000 na Katedře bohe­mistiky Filozo­fické fakulty Univer­zity Pa­lackého v Olo­mouci, od roku 2011 jako docent. Je lite­rární historik a kritik. Specia­lizuje se přede­vším na českou mezi­váleč­nou a po­listopa­dovou prózu. Edičně připravil po­slední svazek Spisů Karla Po­láčka, komento­vané vydání Alma­nachu na rok 1914 a Fuksovy prózy pro Českou knižni­ci. Vydal mono­grafie o Karlu Poláčko­vi a La­dislavu Fuksovi a dva sou­bory svých lite­rárních kritik.

Přednášející vede na festivalu také celotýdenní tvůrčí dílnu literární kritiky.

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

Jaro­slav Hodík je profe­sionální foto­graf chalu­pařící ve Hřme­níně u Sobotky. Město za­chycuje dese­tile­tí, roku 1978 zde prvně samo­statně vysta­voval. Výstavu za­hájí Martin Pe­tiška. Hu­dební dopro­vod Jan Rýznar (saxo­fon). Uve­de Pavlí­na Havlová, ve­doucí Městské­ho kultur­ního stře­diska So­botka.

Podrobnější informace o výstavě.

zdroj ukázky z díla

O scénickém čtení Náměstí s Libo­rem Vackem.


Souhrnná informace o semináři.

Básník je pova­žován za nej­talento­va­nějšího pří­slušníka naší mladé poezie. Jeho poetický projev spo­léhá na tra­diční civi­listní ly­riku, která v sobě nezapře tema­tické ozvuky na český under­ground a tvorbu Ivana Blatného. Uvádí a otázky klade Libor Staněk II.

Dominik Bárt (*1998) pochází z Ostravy. V Brně studuje bohe­mistiku na Filozo­fické fakultě Masa­rykovy univer­zity. Je členem under­groundo­vého uskupení Vítrholc a bube­níkem v kapele Šama­novo zboží. V nakla­da­telství Větrné mlýny vede edici Mlat, která se zamě­řuje na básnické prvo­tiny mla­dých autorů a auto­rek. Knižně debu­toval sbírkou Spodoby (2021).

zdroj foto­grafie a medai­lonek au­tora na webu ČTart

Zrušeno pro nemoc účinkujících, improvizovaná náhrada proběhne v rámci čtvrtečního semináře.

Scénická impre­se místa prosy­ce­ného začátky a konci, v němž se pro­líná neu­stá­lý pohyb s če­ká­ním, o­pouště­ním a oče­ká­vá­ním.

Rozmlouvání nad překlady románů japonského prozaika Haruki Mura­kamiho. Jak se pne regio­nální zakot­venost jeho tvorby a kosmo­politní orientace na univer­zálního čtenáře. Jak se japon­ství jeho hrdinů snoubí s  nepokry­tým obdivem k euro­americké kultuře – přede­vším hudbě a lite­ratuře. Co je typické pro menta­litu Muraka­miho hrdinů, jaká témata přiná­šejí.

Mgr. Tomáš Jurkovič, Ph.D., absolvoval japanologii na Filozo­fické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2017 obhájil diser­tační práci o izana­giovském mýtu jako inter­pretač­ním klíči k posta­vám děl Haruki Mura­kamiho. Věnuje se překladům děl tohoto au­tora pro naklada­telství Odeon (jako první vyšel titul Norské dřevo, 2002). Působí i jako učitel japon­štiny na střední škole. Překládá také další japonské autory (Džuni­čiró Tanizaki).

Divadlo D21

„Když někdo nechce udělat, co se na něm vyžaduje, obyčejně to odbude tím, že řekne ‚až naprší a uschne‘. Nebo udělá dlouhý nos a vykřikne: ‚Tůdle!‘ Někde se říká ‚až bude za čtyrák pětník‘, někde dají levou ruku dlaní pod žaludek a prohlásí: ‚Takovýhle fousy!‘ Znám jednu vesnici za sedmi serpentinami a devíti rigoly na jih od Prahy, kde v podobném případě říkávají ‚až opadá listí z dubu‘. A já vám povím, jak a proč se tam to rčení zavedlo…“

Režie: David Šiktanc, scénář: Jan Werich, Kristýna Čepková, hrají: Stela Chmelová, Hana Mathauserová, Petr Pochop, scéna: Magdaléna K. Hůlová, kostýmy: Petra Krčmářová. Premiéra: 2010.

koupit jednotlivou vstupenku

Divadelní soubor Studio Šrámkova domu v Sobotce letos vstoupí do 60. se­zóny čin­nosti. Výro­čí oslaví veče­rem plným textů a písní. Ty ho pro­vázejí po mnoho let a sou­částí pořadu bude i křest malého soubo­rového Zpěvníku (ne)zakřik­nu­tého dítěte. V rámci pro­gramu bude zahá­jena výstava o histo­rii souboru. Připra­vili Lada Bla­že­jová, Josef Bla­žej a Jan Trč.

Letošní závěrečný rozhla­sový poslech věnu­jeme dvojici po­řadů. Jako „před­film“ zazní kratší převod sesta­vený ze sbírky Jarmila Glaza­rová, Deštný prales, Kongo, pygme­jové a jiné práce, ve kterém se odráží jak ge­nius loci po­vodí africké řeky, tak sa­motné So­botky. Násle­dovat bude pásmo ze současné poezie věno­vané Praze a jejím zá­koutím, jenž pro rozhlas při­pravil básník Jakub Řehák a které zazní ještě před rozhla­sovou pre­miérou. Hlasy 27 básníků a básní­řek provází esej Petra Krále Praha a zvuky metro­pole. Uvádí slo­vesný drama­turg České­ho roz­hlasu Petr Gojda.

zdroj obrázku

Kapelník legen­dární skupiny Jablkoň, zkušený zpěvák a kyta­rista Michal Němec a čtyři mladí muzi­kanti zalo­žili kapelu nazva­nou Krajina Ró. Lví podíl na tom má skla­datel Tomáš Frolík (kytary, efekty, synte­ti­zátor), sestavu dopl­ňuje hlasem Anna Břen­ková, na basky­taru hraje Johnny Judla Jr. a na bicí Michael Nosek. Písnič­ková křehkost, blues­rocková dy­namika a místy i punková drsnost. Výrazná elektrická kytara obklo­pená nápady a elektro­nickými nevšed­nostmi dodává mízu sou­časného zvuku. Basky­tara i bicí se pro­cesu ochotně účastní.

koupit jednotlivou vstupenku

Každý rok opustí tento svět někdo, komu říkáme básník – člověk s darem jazyka, myšlen­ky a citu. Diváci i účin­ku­jící se s umělcem či uměl­kyní rozloučí způsobem nej­patřičněj­ším, kolek­tivní vzpomín­kou na jeho nebo její dílo. V tra­dičním pořadu účinkuje Císa­řovo nové divadlo – a přede­vším vy. Uvádí Ondřej Vinš.

Vystoupení se pokusí v několika momen­tech před­stavit vybrané způsoby zobra­zení archi­tek­tury v sou­časné české próze a inter­preto­vat jejich rozma­nité významy a sou­vislo­sti při mode­lování a pro­hlubo­vání estetic­kého zá­žitku z četby. Fikční světy lite­rárních textů Jiří­ho Krato­chvila tak při kon­fron­taci s rea­litou získá­vají pro svoje čte­náře roli alter­nativ­ního bedekru, zprostřed­ková­vají­cího ma­gického genia loci.

Přednášející pracuje jako vysoko­školský peda­gog na Ústavu české litera­tury Filozo­fické fakulty Masary­kovy univer­zity. Je známý jako básník, překladatel, vý­tvarný esejista, lite­rární vědec a di­daktik tvůrčího psaní. Tiskem mu vyšly na­příklad básnické sbírky a odborné texty Tvůrčí psaní v lite­rární výchově jako nástroj poznávání (2012), Překlad jako krea­tivní proces: teorie a praxe funkcio­na­listické­ho pře­kládání (2009) nebo texty o sou­časné české litera­tuře.

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

O scénickém čtení Ná­draží s Libo­rem Vackem. Jelikož bylo středeční čtení na poslední chvíli zrušeno pro nemoc účinkujících, proběhne na začátku semináře jeho improvizovaná náhrada, kdy se budou moci účastníci seznámit alespoň s částí textů a dramaturgickým záměrem autorského kolektivu.

Souhrnná informace o semináři.

Autor představí letos vydanou básni­ckou sbírku Kikika­rantkatr: Gaza­nie 2030. Ta je ojedi­nělým lyricko-epickým cyklem rozvi­nutým kolem života mladého muže pozname­naného ztrátou matky v jednom z nespe­cifi­kovaných konfliktů 21. sto­letí. V díle je inova­tivně užito drama­tických tvůrčích postupů. Ptá se a cyklus uza­vírá Libor Staněk II.

Zbyněk Fišer (*1959) je básník, překladatel z němčiny a transla­tolog, výtvarný ese­jista, lite­rární vědec, lektor tvůrčího psaní a univer­zitní učitel. Tiskem mu vyšly napří­klad básnické sbírky Les­bický sen (1993), Někde za Tru­chlovem (2014) a kniha o tvůrčím překlá­dání.

zdroj foto­grafie a roz­ho­vor s au­torem na webu ČRo

Scénická imprese lyri­kou pro­vo­něné kra­jiny, kde je tok času dopro­vá­zen vláním na všechny stra­ny.

Diskuse o zrodu nacio­na­lismu a promě­nách v soužití národů Osman­ské říše. Za­mě­říme se na geno­cidu osman­ských Armé­nů a Řeků a po­uká­žeme na nej­výraz­nější shody a roz­díly mezi tě­mito dvěma feno­mény. Za­myš­lení nad vý­mě­nou obyva­tel­stva na řecko-tu­reckém pří­kladu. Vysvět­líme si geno­cidu Arménů ve vý­chodní Ana­tolii jako výraz turecké demo­gra­fické poli­tiky, jako úsilí zcela vyma­zat genia loci spoje­ného s křesťan­skými národy.

PhDr. Petr Novák, Ph.D., absolvo­val studium histo­rie a poli­to­logie na Filo­zofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát v oboru moder­ních dějin získal na Fakultě sociál­ních věd téže univer­zity. Zabývá se ruskou a sovět­skou zahra­niční poli­tikou a mezi­národ­ními vztahy na Blízkém vý­chodě v 19. sto­le­tí a v 1. polo­vině 20. sto­le­tí, česko­slo­vensko-tu­reckými vztahy v letech 1918–1945 a ději­nami Turecka. Působí rovněž jako překla­datel.

Mgr. Marek Jandák vystudoval sociální dějiny na Filo­zo­fické fakultě Univer­zity Karlovy, kde dále pokra­čuje v doktor­ském studiu. V Ústavu pro světové dě­jiny Akademie věd pra­cuje na vytvá­ření data­báze obětí romského holo­caustu a dále působí v univer­zitním Centru pro trans­discipli­nár­ní výzkum ná­silí, trau­matu a spra­ve­dl­nosti. V roce 2018 vydal knihu Arménská geno­cida: příčiny, průběh a osobní svědectví (1915–1922).

Damúza

Tradiční český loutkář­ský příběh mudrce a hříšníka Fausta. Špíl křu­pavý a vype­čený jako brambo­rák! Faust nemů­že najít svoje štěstí, a tak se obrátí na samot­ného Luci­fera. Při­nese mu ale pakt s ďáblem opravdu to, po čem tou­ží? A proč zlo­bivé děti dostávají od čertů bram­boru?

Režie: Jan Jirků; loutky, kostýmy: Michal Gregor, Iva Zemanová; hraje: Petr Besta; pre­miéra: 2020.

Projekt vznikl s laska­vou podpo­rou Hlavního města Prahy a MK ČR.

koupit jednotlivou vstupenku

Proměna ducha místa ve chvíli, kdy je nevratně pošra­moceno válkou… Večer pro­tkaný výběrem z kla­sické i sou­časné ukra­jinské a ruské poezie vzniklý pro 66. Šrám­kovu Sobotku ve spolu­práci se stu­denty umě­leckých oborů, které probí­hající válečný konflikt donu­til odejít z rodné země.

zdroj obrázku

Soubor Beze­jména, Li­be­rec

Pořad inspiro­vaný knihou Niny Špitál­níkové Svědectví o životě v KLDR, tedy sestavený z auten­tických roz­ho­vorů se severo­korej­skými uprchlíky z různých vrstev spo­lečnosti a s různými moti­va­cemi k útěku, které zazní do­slovně. Do koláže zobra­zující život v Korejské lidově demo­kra­tické republice a sondu­jící myšlení jejích oby­vatel doplnil soubor kdysi media­li­zovaný příběh matky. Insce­nace letos postou­pila na Wolkrův Prostě­jov a mezi­národní festi­val Teatrrralki v Polsku.

Režie: Miloslava Čechlovská, scénář: soubor, hrají: Viktorie Benešová, Soňa Bergma­nová, Natali Kahou­nová, Barbora Kalen­dová, Kate­řina Kloučková, Matěj Komrzí, Laura Levka, Vojtěch Matě­jíčka, Zuzana Pavlů, Michaela Petráč­ková, Ema Schuhová, Kate­řina Si­korská, Kris­týna Šťastná, Lucie Votrub­cová, Vojtěch Votrubec, Veronika Zají­cová, Anna Zbránková. Premiéra: 2022.

zdroj obrázku

Žasnoucí architekt David Vávra jako dychtivý prů­vodce s vámi proletí okolní krajinu, města a místa, s důrazem na archi­tekturu 19. a 20. století. Jaký genius loci nalézá? Autor­ský projekt Rado­vana Li­puse vznikal pro Českou tele­vizi v letech 1995–2008 a dosáhl počtu 66 dílů. Úvodní ko­mentář autora, po dese­tiletí příznivce Šrám­kovy Sobotky. Pro­jekce se koná se svo­lením České televize.

Režie: Radovan Lipus, scénář: Radovan Lipus, David Vávra, ka­mera: Ivo Po­pek, Hu­bert Hesoun, zvuk: Michal Janou­šek. Pre­miéry: 2008, 2002.

Jména veřejných pro­stranství nejsou jen prak­tickou po­můckou pro orienta­ci ve městě. Tvoří také otisk histo­rického vývoje města, podílí se na utvá­ření městské identity a v moderní době se stávají ná­strojem působení poli­tické moci. Před­náška se zaměří na jména úředně schvá­lená, ale i na neméně zajímavá jména neúřední, při jejichž tvoření se nezřídka u­plat­nil humor a bezmezná fantazie pojme­no­va­telů.

Přednášející působí v oddělení ono­masti­ky Ústavu pro jazyk český Akade­mie věd České republiky. Jako bohe­mistka se specia­lizuje na urba­nonyma – jména městských veřejných pro­stran­ství. Na Filo­zofické fakultě Univer­zity Karlovy jim věnovala dizer­tační práci, která vyšla jako mono­grafie Mezi Stali­novou třídou a Husá­kovým tichem. Kapitoly z pražské topo­nymie (2021).

Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.

O scénickém čtení Luka s Libo­rem Vackem.


Souhrnná informace o semináři.

Sobotkou klikatě i rovně od nádraží až k sokolovně. Od města na venek aneb sebevědomá moderna v dramatickém sousedství usedlých roubenek. Nesamozřejmé scenérie nejen pro šrámkovské flanerie. Možná půjde s námi v duchu i Parmiggiani?

Radovan Lipus vystudoval režii a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde nyní vyučuje například scénologii a interpretaci. Je divadelní, televizní a rozhlasový režisér. Autor projektů Šumná města a Šumné stopy – čeští architekti ve světě, ve kterých působil jeho scenárista (spolu s Davidem Vávrou) a režisér. Ze Šrámkova díla režíroval Plačícího satyra a Stříbrný vítr. Napsal několik knih, uveďme alespoň titul Scénologie Ostravy (2006).

Kvůli chladnému počasí proběhne čtení ve Šrámkově domě (vchod ze zahrady) namísto původně plánované farní zahrady.

S dětmi od pěti do sto pěti let si spiso­vatelka bude povídat a číst nejen z knihy Tetovaná teta. Sbírka non­sensových básniček určených dětem od předškolního věku, ale také je­jich rodičům! Je chytrá, hravá, vtipná a začíná od velmi jedno­duchých útvarů – od non­sensových her s jazy­kem pokra­čuje až k poněkud nároč­nějším básním.

Daniela Fischerová je spisovatelka a dramatička. Vystu­dovala scená­ristiku a drama­turgii, praco­vala jako naklada­telská redak­torka, od roku 1974 ve svo­bodném po­volání. Její dramata mají často jino­tajný kontext (Hodina mezi psem a vlkem, zfilmovaná Vlčí bouda). Krom dramat jevištních i rozhlas­ových je autorkou řady scénářů a povídek. V posled­ních letech píše hlavně básničky a prózy pro děti.

Oproti původní plánu proběhne tato část na zahradě Šrámkova domu.

Není to hezké, když nikdo nevítá. Diváků přibývá, inkoust zasychá, vzrušení narůstá – jarmark tvůrčích dílen začíná! Jakou inspiraci přinesl duch místa tento­krát? Drama­turgii čtyř částí přehlídky společně se zakončením festivalu zajistí Lada Blažejová, Adam Hošek a Jan Trč. Vystupují účast­níci dílen.

V první části jarmarku dílen bude prezentován výstup site-specific dílny Město jako partitura.

Oproti původnímu plánu proběhne tato část v sále spořitelny.

Není, ach není slov krásněj­ších, než našeptá vám z růží sad. Či snad první bouřka? Nebo přeněžný stín ztepilý? Ať inspi­rováni tak či onak, ve druhé části jarmarku vystoupí především účast­níci dílen perfor­mativních a recitačních.

Konkrétně budou prezentovány výstupy dílny uměleckého přednesu, rozhlasu, adaptace (ne)dramatického textu a sborového zpěvu.

A když mne nejvíce máš, zavírám oči a již tu nejsem. Tenhle večer vždycky mu­síme být spolu, musíme si povídati. Výstup učitelské dílny pod vedením Hany Kofrán­kové.

Trh s lokálními, čerstvě sklizenými výpěstky, řemeslnými a uměleckými výrobky a lahodnými dobrotami od šikovných rukou. Snad dozrají i sladké třešně z Českého ráje. A dál? Výtěžek z tradičního dobročinného bazárku pomáhá zkvalitnit život ve městě. Setkání s přáteli, nákup kvality, podpora neziskové organizace! Pořádá Spolek rodáků a přátel města Sobotky.

Stránky jarkmarku.

V číši už zbývá jen poslední jiskra v podobě výstupů z dětských dílen a zakončení festivalu. Dokonáno – 66. ročník končí, 67. začíná…

Kapela VY vznikla z podhoubí recitačně hudební insce­nace vytvo­řené pro Ji­ráskův Hro­nov. Repertoár se skládá ze zhudebně­ných básní – autory textů najdeme mezi členy kapely nebo na hřbi­tově. Tak se stává, že Mrázek se potkává s Topolem či Apolli­nairem, a když je nejhůř, dojde na Bibli. Anna Jo­sephová zpívá, Jan Mrázek hraje na kytaru a zpívá, Jarek Ju­rečka hraje na akordeon, občas na kytaru a občas… zpívá.

Písničkářka Blondýna, vlastním jménem Eva Suko­vá. Humorné party prokládá vážněj­šími sklad­bami, i u nich je přítomný nadhled a smysl pro hru s českým jazykem. Její produkci publi­cisté nazývají „femme-folk“, „herecký snad-šanson“ či „blond­folk“. Kromě vlastní tvorby má na reper­toáru napří­klad písně Bulata Okud­žavy nebo Janis Joplin, které pře­textovala do češtiny. V roce 2021 vydala autor­skou desku Nevo­lej mi do nebe. Napsa­la dvě básni­cké sbírky. Vedle písní dojde na básně s nevhod­nou nebo nevý­chovnou pointou!

koupit jednotlivou vstupenku