program LXVI. ročníku
O výstavě grafik a monotypů doplněné fotografiemi a texty promluví Ivan Kozel. Život a práci výtvarnice představí jednatel Spolku českých bibliofilů Petr Tylínek při promítání pořadu Ze Studeňan do Buenos Aires. Od aurotčina narození letos uplyne 135 let, zároveň je to 35 let od její výstavy v Sobotce.
Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, zaznívá v české hymně. Je však naše krajina stále tím opěvovaným zemským rájem na pohled? Ke společnému zamyšlení vyzve Zuzana Štefková s autorským kolektivem Ekobuňka Akademie výtvarných umění.
OLDstars
Dojemná, vtipná, interaktivní inscenace pro jednoho herce a publikum o hledání důvodů proč žít. Hra o tom, jak si vytvořit výstředně povznášející náhled na život. Chlapec má za 80 minut jeden jediný úkol – přesvědčit nejen svou matku, že na světě existuje milion věcí, kvůli kterým stojí za to se nezabíjet. Jejich seznam píše od dětských let. V průběhu života je třeba se vyrovnat se strastmi dospívání, první láskou i s dalšími matčinými pokusy o sebevraždu…
Režie: Tomáš Staněk, scénář: Duncan Macmillan, hraje: Daniel Krejčík, výprava: Eva Justichová. Premiéra: 2018.
koupit jednotlivou vstupenku
Tvůrčím přepisem románu Jarmily Glazarové vzniklo oceňované filmové psychologické drama. Výborné herecké výkony Jiřiny Šejbalové, Miroslava Doležala a Jany Brejchové. Dusivá atmosféra maloměstského měšťanského domu kdesi ve Slezsku. Past života, jak si ho utváříme sami a s druhými. Na spisovatelčino přání natáčeno v Sobotce a okolí. Dramaturgický úvod Marie Mravcová.
Režie: Jiří Weiss, scénář: Jiří Weiss a Jiří Brdečka, kamera: Václav Hanuš, hudba: Jiří Srnka. Premiéra: 1957.
koupit jednotlivou vstupenku
✟
Mši svatou slouží P. Václav Novák.
Básník, ten musí být při tom a v první řadě. Snad tu bude jednou po nás u té lávky strašit. Františku? Zahájení věnujeme oslavám výročí jednoho nejmenovaného soboteckého rodáka!
V režii Kristýny Čepkové, Adama Hoška a Jana Trče vystupují účastníci festivalu za hudebního doprovodu Jiřího Šlupky Svěráka.
Dospělí účastníci recitačních dílen si navzájem přečtou přivezené texty a rozdělí se do pracovních skupin.
Luboš Patka se fotografii věnuje tři desetiletí, dlouhodobě zachycuje domovský Český ráj. Výstavu zahájí Tomáš Grindl. Recituje Jaroslav Chrpa. Hudební doprovod. Moderuje Marie Sekerová, předsedkyně městské kulturní komise.
Tradiční procházka po soboteckých prostranstvích se zastaveními věnovanými uměleckému přednesu, divadlu a hudbě. Účinkují recitátoři přehlídek Dětská scéna a Wolkrův Prostějov. Při divadelním zastavení sehraje soubor Studia Šrámkova domu Komedii dell‘arte. O hudební doprovod se postarají žáci Základní umělecké školy v Mladé Boleslavi. Moderují členové Studia Šrámkova domu.
Autor Lukáš Houdek společně s kurátorkou Zuzanou Štefkovou představí na černobílých fotografiích a videosekvencích místa rozostřená minulostí. – Tajemná zákoutí českého pohraničí, kde po traumatických poválečných událostech zbyli už jenom duchové.
Neformální seznámení lektorů a účastníků tvůrčích dílen, domluva rozvrhu a předání pracovních materiálů.
Nynější Genius loci (Duch místa) byl původně Genus loci, tedy Rod místa, místu odevzdaný, ve svaté zemi pochovaný. Slovo Cultura pak znamená uctivé obdělávání takové hroudy, ze které zas jíme plody. Také krása krajiny, krása lidská, krása v umění jsou Dary Božského původu a půvabu a my se o ně máme starat, udržovat je a rozvíjet. V našem programu se tedy vrátíme ke zlatým dobám muziky spojené s rajským Soboteckem, kde není pochyb…
kopupit jednotlivou vstupenku
Divadlo na tahu a Nejhodnější medvídci
Jan Žďárský, vojín z Klešic, napsal hru popisující jeho válečné a poválečné zkušenosti pravděpodobně pod vlivem svých spolubojovníků – Fráni Šrámka a Josefa Váchala. Hra se pohybuje na pomezí tragické frašky a dobové ilustrace, přičemž je rozkročena mezi něhou mládí a sarkasmem starých plenkérů, kteří jsou, jak známo, dosti prosaičtí, nejde-li o mináž nebo poštu; a v tomto smyslu reflektuje dvojjedinost samotné obce Klešice ležící na samém rozhraní Železných hor a Polabí.
Režie: Andrej Krob, scénář: Jan Žďárský, hrají: Jitka Říhová, Irena Holemá, Jana Zbortková, Ilona Semrádová, Julie Válková, Jan Turner, Marek Šimon, Petr Reidinger, Ivo Bureš, Zdeněk Škrdlant a Jan Hanyš, asistent režie: Dan Vavřík, scéna: Jan Turner, kostýmy: Šarko Mirko, zvuk: Johana Ožvold. Autorka projektu: Dr. Ráchel Lewinski. Premiéra: 2019.
koupit jednotlivou vstupenku
Koncert básníka a písničkáře Jana Buriana a klavíristy Zdeňka Dočekala. Od klavíru i klavírů zazní staré i nové Burianovy písně v momentálních náladách a náhodných improvizacích stvořených jen pro jeden večer plný energie. Snad zazní i něco z Burianových vzpomínek vydaných pod názvem Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře v roce 2021. Ačkoliv se prezentuje jako nadžánrový tvůrce se sklony k undergroundu, hitovost některých jeho melodií přesvědčí.
koupit jednotlivou vstupenku
Přihlášení účastníci dětských tvůrčích dílen se v doprovodu dospělých zaregistrují a seznámí s lektory.
Žitý svět skýtá setkání a rozhovor také s místy. V nich dříme a promlouvá mnohá zkušenost se světem a vlastním životem lidí, zrcadlí a zjevuje významy, které jsou v nich uloženy. Jak rozumíme místům? Co představuje genius loci? Jak se utváří domov? Přednáška je inspirována fenomenologickými přístupy s cílem ozřejmit lidské vazby na prostorové dimenze života a společně sdílený svět.
Přednášející působí na Katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde jeden z vyučovaných předmětů věnuje sociologii domova. Výzkumná činnost v rámci pracoviště skýtá uplatnění jak sociologických, tak filozofických přístupů. Absolvoval doktorské studium filozofie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své disertační práci, vedené profesorkou Jaroslavou Peškovou, se věnoval pojetí a významu domova v kontextu filozofie výchovy.
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Komentovaná prohlídka Muzea Fráni Šrámka a Milky Hrdličkové Šrámkové. Šrámek v Sobotce a místní šrámkovská tradice, ke které patří i náš festival. Výklad podá Olga Bičišťová. Odpověď na otázku Co je genius loci (Šrámkovy) Sobotky? budou v diskusi hledat mj. stavař a starosta Sobotky Lubor Jenček, přírodovědec a vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště a socioložka a sobotecká zastupitelka Barbora Špicarová Stašková, literární vědec Jan K. Čeliš a pedagog a básník Adam Hošek. Moderuje Jan Bílek.
Básník a výtvarník bude číst ze svých sbírek a z veršů rukopisných. Rovněž se pokusí reflektovat úzký interdisciplinární vztah mezi svou poezií a malířskými pracemi, případně scenáristickou tvorbou pro rozhlas, které se věnoval řadu let. Moderuje literární teoretik a publicista Libor Staněk II.
Brněnský rodák Petr Veselý (*1953) je malíř a pedagog. Vedoucí oboru malířství na Střední škole umění a designu v Brně. Absolvoval řadu samostatných výstav doma i v zahraničí. Působí i jako kurátor uměleckých výstav. V roce 2009 mu byla udělena Cena města Brna v oblasti výtvarného umění. Vydal sbírky Jundrov (2014) a Kovadlina (2021).
zdroj fotografie a rozhovor s autorem na webu Planeta Brno
Scénická imprese místa paměti, minulosti, vzpomínek a vědomí kontinuity, kde shon okolního světa neznamená víc než zašumění stromu.
Pojď s námi vesele odzdola nahoru, poznávat městečko ševců a kantorů. Která místa patří k nejkrásnějším? Vzpomeneme starých časů, pohladíme historické stavby, necháme se okouzlit duchem místa pod Humprechtem. Možná též společně s úsměvem na líci zjistíme, kde žili slavní básníci.
Karol Bílek, čestný občan města Sobotky, vystudoval archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vedl Okresní archiv v Jičíně a pracoviště Literárního archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech. Zakladatel Zpravodaje Šrámkovy Sobotky. Systematicky se zabývá dějinami města, autor řady knih, například Malé dějiny Sobotecka I, II (2009, 2014), Kdo je kdo v dějinách Sobotecka a Dolnobousovska (2015).
Soboťačka Olga Bičišťová vystudovala češtinu a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Celý život působila na místní základní škole, kde připravila řadu kulturních pořadů. Byla členkou Fejfarova hudebního kroužku a Recitačního studia Šrámkova domu, je stále aktivní v místním kulturním dění, včetně spoluorganizace Šrámkovy Sobotky. Autorka vlastivědných článků a učebnice Vlastivěda Sobotecka a okolí (2014).
Pojďte se seznámit s rodinou Knížkových! Její členové pořád leží v knihách, v knihovně jsou pečení vaření a stránky doslova hltají. Čeká nás výprava za tajemstvím knih, při které budeme ke knihám čichat, možná je spolu s knihožrouty i trochu okusovat. Dozvíme se, zda mohou mít knihovny kolečka nebo jestli do knihovny chodí i malý vynálezce Alva. Hry s jazykem a veselé úkoly.
Spisovatelku Kláru Smolíkovou (*1974) znají děti hlavně díky knihám o vynálezci Alvovi a stejnojmennému večerníčku. Tentokrát představí svou knihožroutskou trilogii (Kdo se zakousl do knih?, Kam zmizela školní knihovna? a Tajný čtenářský spolek) společně s doprovodnými pracovními listy (Zakousněte se do knihy).
Pro trochu starší děti povede autorka na festivalu také celotýdenní dílnu dětského tvůrčího psaní.
Pavel Čadek je brněnský písničkář hrající na violoncello a samozvaný zakladatel nového hudebního žánru „cellofolk“, což je něco mezi Nohavicou (folk) a Apocalypticou (cellorock). V roce 2019 vydal první album Cellofolk, na které k sobě sehnal akordeonistu a cajonistu. Posléze se přidaly bicí a uskupení si začalo říkat Úcellová skupina. V roce 2021 vyšlo druhé album 20-30, na kterém pracoval s řadou vynikajících hudebníků a ač je výrazně popovější, uchovává si dost originálních prvků.
Michal Horák je zpěvák a skladatel, který patří mezi novou generaci českých písničkářů, jež se na scéně objevila po nástupu Tomáše Kluse a Xindla X a řadí se tak vedle jmen jako Pokáč nebo Voxel. Vydal dvě alba, Michalovo cédéčko a MICHALBUM, ale také několik singlů a videoklipů, které se těší velkému ohlasu. O stoupající popularitě tohoto hudebníka svědčí přes 25 000 000 views na YouTube, ale i vyprodané koncerty nebo silný ohlas fanošků na jeho sociálních sítích.
koupit jednotlivou vstupenku
Rozhlasová antologie z díla básníka a překladatele Radka Fridricha, autora třinácti básnických sbírek a tvůrce neodmyslitelně spjatého s krajinou a pamětí severních Čech. Vzpomínky na česko-německou minulost se v jeho díle mísí s obrazy živé i neživé přírody či městskou krajinou zdevastovanou průmyslem. Pásmo, které připravil Tomáš Dimter, doplňuje hudebně zvuková kompozice skladatele Jana Trojana sestavená ze zvuků natáčených v místech spjatých s básněmi. Autorské čtení se střídá s hereckým přednesem Davida Matáska.
Genius loci – místo paměti – ikona: tři nástroje pro popsání vztahu člověka k místu. Umožňují pochopit to, jak lidé naplňují některá místa významy a jak se z těchto míst stávají symboly měst a regionů. Obecná část přednášky, zaměřená na užívání těchto pojmů v souvislosti s aktuálně frekventovaným tématem krajiny, bude bohatě dokumentována na konkrétních příkladech z Českého ráje.
Přednášející působí jako vědecká pracovnice v Moravské zemské knihovně v Brně a vyučuje urbánní dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je historičkou a archivářkou. Zabývá se historickou kartografií, geografií a kulturními dějinami raného novověku. Autorka a spoluautorka desítky monografií a atlasů: např. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje (2014), Akademický atlas českých dějin (2014) a Krajina v rukou barokního člověka (2020).
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Bude-li slunce pálit, zkusíme, v objetí tetelivého vedra, za přítomnosti autora výstavy Adama Tománka vyhledat na vyasfaltovaném soboteckém náměstí útěšný stín. Uvede kritička a historička umění Zuzana Štefková.
O scénickém čtení Hřbitov s Liborem Vackem.
Souhrnná informace o semináři.
Básnířka patří k nastupující generaci. V pořadu přečte ze své prvotiny Sdílení polohy bylo ukončeno (2021) a odprezentuje looserovsky zasmušilé pocity, prostřednictvím nichž dokáže ve velmi jemných drobnohledech pátrat po existenciálních nezabydlenostech. Diskutovat bude Libor Staněk II.
Bernardeta Babáková (*1994) pochází z Lomničky. V Brně studuje divadelní umění na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Píše pro rozhlas, divadlo i pro nejrůznější projekty na pomezí médií. Poezii publikovala ve Tvaru, Hostu a Nedělní chvilce poezie.
zdroj fotografie a medailonek autorky na webu ČTart
Při zahájení výstavy černobílých a barevných kreseb budeme prezentovat džíp Willys a nad Sobotkou možná přeletí stíhačka Hawker Hurricane. Zahraje Zámecké saxofonové kvarteto Josefa Žemličky. Moderuje galerista Jan Samšiňák. Program se tradičně uskuteční v exteriéru roubeného stavení, které se stalo prestižní výstavní síní a oplývá duchem místa.
Scénická imprese epicentra života města, mlčenlivého svědka dramatických událostí i každodenní všednosti.
Hovor o vlivu regionu na tematiku autorské tvorby i o zdroji tvůrčí inspirace. Zamyšlení nad Františákovým rodným Valašskem i dalšími kraji. Pokusíme se pojmenovat hodnoty nadčasové, ale i ty pohříchu časové. Jaké jsou zdroje duchovnosti daného regionu, jak je reflektován historicky utvářený morální kodex v moderní době. Pohovoříme i o zkušenosti s divadlem ochotnickým, regionálním i nadregionálním a možnostech, které nabídla různá působiště.
Mgr. Martin Františák vystudoval výchovnou dramatiku a činoherní režii na Janáčkově akademii múzických umění. Spolupracoval s Divadelním souborem Jana Honsy v Karolince. Působil jako umělecký šéf brněnského divadla Polárka, ostravského Divadla Petra Bezruče a Národního divadla Brno. V současnosti pracuje na stejné pozici v pražském Švandově divadle. Autor řady her (Nevěsta, Karla), ale i divadelních adaptací a dramatizací (Mahenův Jánošík, Glazarové Vlčí jáma).
Divadlo DIP
Je město. Málokdo ví, kde přesně leží, a přitom je všude kolem nás. Je to město stromů. Stromy jsou živé – plné příběhů a pohádek, o něž se s námi chtějí podělit. Umíte jim naslouchat? My vás to naučíme! Ukážeme vám, jak se napojit na kořenet, spřátelit se s přírodou a nechat se jí inspirovat. Nejprve si povíme o vrbě, která si nenechala nic pro sebe, pak o dubové lásce, která porazila smrt, a o vysokém topolu, co dohlédl nejdál ze všech. Poslední příběh „uslyší“ a vymyslí sami diváci přímo při představení.
Režie, scénář a hraje: Juliána Vališková. Premiéra: 2021.
koupit jednotlivou vstupenku
3D company, Divadlo Puls a Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
Netradiční autorské divadlo založené na spojení dvou žánrových fenoménů české kultury, které se dlouhodobě těší velké oblibě diváků – jedná se o detektivku a kabaretní pásmo. Tušíte správně! Ve čtyřech mordýřských povídkách se přeneseme o sto let zpět, kdy byl Žižkov ještě periférií a nepatřil k „Velké Praze“. Budou se páchat zločiny z vášně i pro peníze, bude se vyšetřovat, zatýkat, milovat, bude se zpívat, hrát a tancovat, no a u toho všeho si můžete třeba vypít žejdlík.
Režie: Martin Vokoun, scénář: Martin Vokoun, Kristýna Čepková a kolektiv, hrají (alternace): Martin Hlubocký, Václav Krátký / Radomír Švec, Petr Florián / Josef Horák, Zdeněk Dočekal, Michal Kuboušek / Jan Pichler, Lucie Kožinová / Lucie Radimerská, Taťána Havlová / Karolína Půčková, Zuzana Částková / Barbora Jelínková, Markéta Mandová / Jana Rumlenová a možná další…, dramaturgie: Kristýna Čepková, hudba: Zdeněk Dočekal, pohybová spolupráce: Kateřina Viktorka Steinerová. Premiéra: 2021.
koupit jednotlivou vstupenku
Rozhlasový přepis romantizující a krajinopisné autorské knihy Josefa Váchala. Úryvky autorova opus magnum doplňují citace z Váchalových deníků a autorské hudební přepisy Váchalových rytin spolu s rozhovory s lidmi podílejícími se na životě současné kulturní Šumavy. Pásmo vznikalo ve hvozdech, na slatinách a vrcholcích Šumavy a v Muzeu Kašperské hory na podzim 2018 a na jaře 2019.
Tvůrčí tým: Jakub Doubrava, Vojtěch Bárta, Dana Marková a Lukáš Urbanec. Spoluúčinkují: Jaroslav Achab Haidler, Michal Bumbálek a Jan Lepšík.
Prostředí maloměsta je jedním z konstitutivních časoprostorů moderní české prózy, těžko bychom tento fenomén hledali v polské či slovenské literatuře. Souvisí to asi s maloměstským původem řady českých spisovatelů (A. Jirásek, K. M. Čapek-Chod, F. Šrámek, K. Poláček, R. Weiner, J. Havlíček, J. Fried, M. Viewegh, S. Komárek). Pokusíme se zodpovědět otázku, zda v textech zobrazujících maloměsto spíše prostředí utváří své obyvatele, anebo je tomu naopak.
Přednášející působí od roku 2000 na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, od roku 2011 jako docent. Je literární historik a kritik. Specializuje se především na českou meziválečnou a polistopadovou prózu. Edičně připravil poslední svazek Spisů Karla Poláčka, komentované vydání Almanachu na rok 1914 a Fuksovy prózy pro Českou knižnici. Vydal monografie o Karlu Poláčkovi a Ladislavu Fuksovi a dva soubory svých literárních kritik.
Přednášející vede na festivalu také celotýdenní tvůrčí dílnu literární kritiky.
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
Jaroslav Hodík je profesionální fotograf chalupařící ve Hřmeníně u Sobotky. Město zachycuje desetiletí, roku 1978 zde prvně samostatně vystavoval. Výstavu zahájí Martin Petiška. Hudební doprovod Jan Rýznar (saxofon). Uvede Pavlína Havlová, vedoucí Městského kulturního střediska Sobotka.
zdroj ukázky z díla
O scénickém čtení Náměstí s Liborem Vackem.
Souhrnná informace o semináři.
Básník je považován za nejtalentovanějšího příslušníka naší mladé poezie. Jeho poetický projev spoléhá na tradiční civilistní lyriku, která v sobě nezapře tematické ozvuky na český underground a tvorbu Ivana Blatného. Uvádí a otázky klade Libor Staněk II.
Dominik Bárt (*1998) pochází z Ostravy. V Brně studuje bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je členem undergroundového uskupení Vítrholc a bubeníkem v kapele Šamanovo zboží. V nakladatelství Větrné mlýny vede edici Mlat, která se zaměřuje na básnické prvotiny mladých autorů a autorek. Knižně debutoval sbírkou Spodoby (2021).
zdroj fotografie a medailonek autora na webu ČTart
Scénická imprese místa prosyceného začátky a konci, v němž se prolíná neustálý pohyb s čekáním, opouštěním a očekáváním.
Rozmlouvání nad překlady románů japonského prozaika Haruki Murakamiho. Jak se pne regionální zakotvenost jeho tvorby a kosmopolitní orientace na univerzálního čtenáře. Jak se japonství jeho hrdinů snoubí s nepokrytým obdivem k euroamerické kultuře – především hudbě a literatuře. Co je typické pro mentalitu Murakamiho hrdinů, jaká témata přinášejí.
Mgr. Tomáš Jurkovič, Ph.D., absolvoval japanologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2017 obhájil disertační práci o izanagiovském mýtu jako interpretačním klíči k postavám děl Haruki Murakamiho. Věnuje se překladům děl tohoto autora pro nakladatelství Odeon (jako první vyšel titul Norské dřevo, 2002). Působí i jako učitel japonštiny na střední škole. Překládá také další japonské autory (Džuničiró Tanizaki).
Divadlo D21
„Když někdo nechce udělat, co se na něm vyžaduje, obyčejně to odbude tím, že řekne ‚až naprší a uschne‘. Nebo udělá dlouhý nos a vykřikne: ‚Tůdle!‘ Někde se říká ‚až bude za čtyrák pětník‘, někde dají levou ruku dlaní pod žaludek a prohlásí: ‚Takovýhle fousy!‘ Znám jednu vesnici za sedmi serpentinami a devíti rigoly na jih od Prahy, kde v podobném případě říkávají ‚až opadá listí z dubu‘. A já vám povím, jak a proč se tam to rčení zavedlo…“
Režie: David Šiktanc, scénář: Jan Werich, Kristýna Čepková, hrají: Stela Chmelová, Hana Mathauserová, Petr Pochop, scéna: Magdaléna K. Hůlová, kostýmy: Petra Krčmářová. Premiéra: 2010.
koupit jednotlivou vstupenku
Divadelní soubor Studio Šrámkova domu v Sobotce letos vstoupí do 60. sezóny činnosti. Výročí oslaví večerem plným textů a písní. Ty ho provázejí po mnoho let a součástí pořadu bude i křest malého souborového Zpěvníku (ne)zakřiknutého dítěte. V rámci programu bude zahájena výstava o historii souboru. Připravili Lada Blažejová, Josef Blažej a Jan Trč.
Letošní závěrečný rozhlasový poslech věnujeme dvojici pořadů. Jako „předfilm“ zazní kratší převod sestavený ze sbírky Jarmila Glazarová, Deštný prales, Kongo, pygmejové a jiné práce, ve kterém se odráží jak genius loci povodí africké řeky, tak samotné Sobotky. Následovat bude pásmo ze současné poezie věnované Praze a jejím zákoutím, jenž pro rozhlas připravil básník Jakub Řehák a které zazní ještě před rozhlasovou premiérou. Hlasy 27 básníků a básnířek provází esej Petra Krále Praha a zvuky metropole. Uvádí slovesný dramaturg Českého rozhlasu Petr Gojda.
zdroj obrázku
Kapelník legendární skupiny Jablkoň, zkušený zpěvák a kytarista Michal Němec a čtyři mladí muzikanti založili kapelu nazvanou Krajina Ró. Lví podíl na tom má skladatel Tomáš Frolík (kytary, efekty, syntetizátor), sestavu doplňuje hlasem Anna Břenková, na baskytaru hraje Johnny Judla Jr. a na bicí Michael Nosek. Písničková křehkost, bluesrocková dynamika a místy i punková drsnost. Výrazná elektrická kytara obklopená nápady a elektronickými nevšednostmi dodává mízu současného zvuku. Baskytara i bicí se procesu ochotně účastní.
koupit jednotlivou vstupenku
Každý rok opustí tento svět někdo, komu říkáme básník – člověk s darem jazyka, myšlenky a citu. Diváci i účinkující se s umělcem či umělkyní rozloučí způsobem nejpatřičnějším, kolektivní vzpomínkou na jeho nebo její dílo. V tradičním pořadu účinkuje Císařovo nové divadlo – a především vy. Uvádí Ondřej Vinš.
Vystoupení se pokusí v několika momentech představit vybrané způsoby zobrazení architektury v současné české próze a interpretovat jejich rozmanité významy a souvislosti při modelování a prohlubování estetického zážitku z četby. Fikční světy literárních textů Jiřího Kratochvila tak při konfrontaci s realitou získávají pro svoje čtenáře roli alternativního bedekru, zprostředkovávajícího magického genia loci.
Přednášející pracuje jako vysokoškolský pedagog na Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Je známý jako básník, překladatel, výtvarný esejista, literární vědec a didaktik tvůrčího psaní. Tiskem mu vyšly například básnické sbírky a odborné texty Tvůrčí psaní v literární výchově jako nástroj poznávání (2012), Překlad jako kreativní proces: teorie a praxe funkcionalistického překládání (2009) nebo texty o současné české literatuře.
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
O scénickém čtení Nádraží s Liborem Vackem.
Souhrnná informace o semináři.
Autor představí letos vydanou básnickou sbírku Kikikarantkatr: Gazanie 2030. Ta je ojedinělým lyricko-epickým cyklem rozvinutým kolem života mladého muže poznamenaného ztrátou matky v jednom z nespecifikovaných konfliktů 21. století. V díle je inovativně užito dramatických tvůrčích postupů. Ptá se a cyklus uzavírá Libor Staněk II.
Zbyněk Fišer (*1959) je básník, překladatel z němčiny a translatolog, výtvarný esejista, literární vědec, lektor tvůrčího psaní a univerzitní učitel. Tiskem mu vyšly například básnické sbírky Lesbický sen (1993), Někde za Truchlovem (2014) a kniha o tvůrčím překládání.
zdroj fotografie a rozhovor s autorem na webu ČRo
Scénická imprese lyrikou provoněné krajiny, kde je tok času doprovázen vláním na všechny strany.
Diskuse o zrodu nacionalismu a proměnách v soužití národů Osmanské říše. Zaměříme se na genocidu osmanských Arménů a Řeků a poukážeme na nejvýraznější shody a rozdíly mezi těmito dvěma fenomény. Zamyšlení nad výměnou obyvatelstva na řecko-tureckém příkladu. Vysvětlíme si genocidu Arménů ve východní Anatolii jako výraz turecké demografické politiky, jako úsilí zcela vymazat genia loci spojeného s křesťanskými národy.
PhDr. Petr Novák, Ph.D., absolvoval studium historie a politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát v oboru moderních dějin získal na Fakultě sociálních věd téže univerzity. Zabývá se ruskou a sovětskou zahraniční politikou a mezinárodními vztahy na Blízkém východě v 19. století a v 1. polovině 20. století, československo-tureckými vztahy v letech 1918–1945 a dějinami Turecka. Působí rovněž jako překladatel.
Mgr. Marek Jandák vystudoval sociální dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dále pokračuje v doktorském studiu. V Ústavu pro světové dějiny Akademie věd pracuje na vytváření databáze obětí romského holocaustu a dále působí v univerzitním Centru pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti. V roce 2018 vydal knihu Arménská genocida: příčiny, průběh a osobní svědectví (1915–1922).
vi.TVOR
Medvěd, hrdina této pohádky, je sice hodný, ale kvůli své hamižnosti se dostane do potíží. Letos nashromáždil tolik medu, že se s ním nevejde do domečku. Nezbývá mu nic jiného, než hledat domeček nový. Cestou si rád nechá poradit od ostatních obyvatel lesa, ale rychle zjistí, že ne všichni to s ním myslí dobře. Nejdůležitější je pro něho ovšem jen jedno – včas se uložit k zimnímu spánku.
Režie, scénář a hrají: Štěpán Lustyk, René Vitvar, Milan Vedral, tvůrčí tým: Alžběta Vitvarová, René Vitvar, Štěpán Lustyk, Patrik Hradecký. Premiéra: 2019.
koupit jednotlivou vstupenku
Proměna ducha místa ve chvíli, kdy je nevratně pošramoceno válkou… Večer protkaný výběrem z klasické i současné ukrajinské a ruské poezie vzniklý pro 66. Šrámkovu Sobotku ve spolupráci se studenty uměleckých oborů, které probíhající válečný konflikt donutil odejít z rodné země.
zdroj obrázku
Soubor Bezejména, Liberec
Pořad inspirovaný knihou Niny Špitálníkové Svědectví o životě v KLDR, tedy sestavený z autentických rozhovorů se severokorejskými uprchlíky z různých vrstev společnosti a s různými motivacemi k útěku, které zazní doslovně. Do koláže zobrazující život v Korejské lidově demokratické republice a sondující myšlení jejích obyvatel doplnil soubor kdysi medializovaný příběh matky. Inscenace letos postoupila na Wolkrův Prostějov a mezinárodní festival Teatrrralki v Polsku.
Režie: Miloslava Čechlovská, scénář: soubor, hrají: Viktorie Benešová, Soňa Bergmanová, Natali Kahounová, Barbora Kalendová, Kateřina Kloučková, Matěj Komrzí, Laura Levka, Vojtěch Matějíčka, Zuzana Pavlů, Michaela Petráčková, Ema Schuhová, Kateřina Sikorská, Kristýna Šťastná, Lucie Votrubcová, Vojtěch Votrubec, Veronika Zajícová, Anna Zbránková. Premiéra: 2022.
zdroj obrázku
Žasnoucí architekt David Vávra jako dychtivý průvodce s vámi proletí okolní krajinu, města a místa, s důrazem na architekturu 19. a 20. století. Jaký genius loci nalézá? Autorský projekt Radovana Lipuse vznikal pro Českou televizi v letech 1995–2008 a dosáhl počtu 66 dílů. Úvodní komentář autora, po desetiletí příznivce Šrámkovy Sobotky. Projekce se koná se svolením České televize.
Režie: Radovan Lipus, scénář: Radovan Lipus, David Vávra, kamera: Ivo Popek, Hubert Hesoun, zvuk: Michal Janoušek. Premiéry: 2008, 2002.
Jména veřejných prostranství nejsou jen praktickou pomůckou pro orientaci ve městě. Tvoří také otisk historického vývoje města, podílí se na utváření městské identity a v moderní době se stávají nástrojem působení politické moci. Přednáška se zaměří na jména úředně schválená, ale i na neméně zajímavá jména neúřední, při jejichž tvoření se nezřídka uplatnil humor a bezmezná fantazie pojmenovatelů.
Přednášející působí v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Jako bohemistka se specializuje na urbanonyma – jména městských veřejných prostranství. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jim věnovala dizertační práci, která vyšla jako monografie Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem. Kapitoly z pražské toponymie (2021).
Souhrnná informace o přednáškovém cyklu.
O scénickém čtení Luka s Liborem Vackem.
Souhrnná informace o semináři.
Sobotkou klikatě i rovně od nádraží až k sokolovně. Od města na venek aneb sebevědomá moderna v dramatickém sousedství usedlých roubenek. Nesamozřejmé scenérie nejen pro šrámkovské flanerie. Možná půjde s námi v duchu i Parmiggiani?
Radovan Lipus vystudoval režii a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde nyní vyučuje například scénologii a interpretaci. Je divadelní, televizní a rozhlasový režisér. Autor projektů Šumná města a Šumné stopy – čeští architekti ve světě, ve kterých působil jeho scenárista (spolu s Davidem Vávrou) a režisér. Ze Šrámkova díla režíroval Plačícího satyra a Stříbrný vítr. Napsal několik knih, uveďme alespoň titul Scénologie Ostravy (2006).
S dětmi od pěti do sto pěti let si spisovatelka bude povídat a číst nejen z knihy Tetovaná teta. Sbírka nonsensových básniček určených dětem od předškolního věku, ale také jejich rodičům! Je chytrá, hravá, vtipná a začíná od velmi jednoduchých útvarů – od nonsensových her s jazykem pokračuje až k poněkud náročnějším básním.
Daniela Fischerová je spisovatelka a dramatička. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii, pracovala jako nakladatelská redaktorka, od roku 1974 ve svobodném povolání. Její dramata mají často jinotajný kontext (Hodina mezi psem a vlkem, zfilmovaná Vlčí bouda). Krom dramat jevištních i rozhlasových je autorkou řady scénářů a povídek. V posledních letech píše hlavně básničky a prózy pro děti.
Není to hezké, když nikdo nevítá. Diváků přibývá, inkoust zasychá, vzrušení narůstá – jarmark tvůrčích dílen začíná! Jakou inspiraci přinesl duch místa tentokrát? Dramaturgii čtyř částí přehlídky společně se zakončením festivalu zajistí Lada Blažejová, Adam Hošek a Jan Trč. Vystupují účastníci dílen.
Konečná podoba programu bude upřesněna prostřednictvím informačních tabulí.
Není, ach není slov krásnějších, než našeptá vám z růží sad. Či snad první bouřka? Nebo přeněžný stín ztepilý? Ať inspirováni tak či onak, ve druhé části jarmarku vystoupí především účastníci dílen performativních a recitačních.
A když mne nejvíce máš, zavírám oči a již tu nejsem. Tenhle večer vždycky musíme být spolu, musíme si povídati. Výstup učitelské dílny pod vedením Hany Kofránkové.
Trh s lokálními, čerstvě sklizenými výpěstky, řemeslnými a uměleckými výrobky a lahodnými dobrotami od šikovných rukou. Snad dozrají i sladké třešně z Českého ráje. A dál? Výtěžek z tradičního dobročinného bazárku pomáhá zkvalitnit život ve městě. Setkání s přáteli, nákup kvality, podpora neziskové organizace! Pořádá Spolek rodáků a přátel města Sobotky.
Stránky jarkmarku.
V číši už zbývá jen poslední jiskra v podobě výstupů z dětských dílen a zakončení festivalu. Dokonáno – 66. ročník končí, 67. začíná…
Kapela VY vznikla z podhoubí recitačně hudební inscenace vytvořené pro Jiráskův Hronov. Repertoár se skládá ze zhudebněných básní – autory textů najdeme mezi členy kapely nebo na hřbitově. Tak se stává, že Mrázek se potkává s Topolem či Apollinairem, a když je nejhůř, dojde na Bibli. Anna Josephová zpívá, Jan Mrázek hraje na kytaru a zpívá, Jarek Jurečka hraje na akordeon, občas na kytaru a občas… zpívá.
Písničkářka Blondýna, vlastním jménem Eva Suková. Humorné party prokládá vážnějšími skladbami, i u nich je přítomný nadhled a smysl pro hru s českým jazykem. Její produkci publicisté nazývají „femme-folk“, „herecký snad-šanson“ či „blondfolk“. Kromě vlastní tvorby má na repertoáru například písně Bulata Okudžavy nebo Janis Joplin, které přetextovala do češtiny. V roce 2021 vydala autorskou desku Nevolej mi do nebe. Napsala dvě básnické sbírky. Vedle písní dojde na básně s nevhodnou nebo nevýchovnou pointou!
koupit jednotlivou vstupenku
-
mše08.30 – 09.30
-
Zahájení festivalu10.00 – 11.00
-
úvodní kolečko recitační dílny11.00 – 12.00
-
Český rájvernisáž11.30 – 12.00
-
Poetické odpolednepoetické pásmo13.30 – 15.00
-
Musíš zapomenout na Johannavernisáž16.00 – 17.00
-
Setkání dílen pro dospělé16.00 – 17.00
-
GENVS LOCI („ROD MÍSTA“) aneb Špásy Spásy – »LITERÁCY JiᵗČÍN« a HOSTÉ, Michael Pospíšilkoncert17.00 – 18.00
-
Klešicedivadelní představení19.30 – 21.30
-
Za klavírem: Jan Burian a Zdeněk Dočekalkoncert22.00 – 23.30
-
prezence dětských dílen08.30 – 09.00
-
PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. – Epifanie místa: genius loci a horizonty domovapřednáška09.00 – 10.30
-
Návštěva u Šrámkůexkurze s diskusí11.00 – 12.30
-
Brněnští básníci – Petr Veselýautorské čtení14.00 – 15.00
-
Hřbitovscénické čtení15.00 – 16.00
-
Karol Bílek a Olga Bičišťová – Sobotecká zastaveníprocházka16.00 – 17.30
-
Klára Smolíková – Zakousněte se do knihydětský pořad16.00 – 17.00
-
Pavel Čadek a Michal Horákdva koncerty19.30 – 21.30
-
Vznášet se jako ošklivej pták nad krajinouposlech22.00 – 23.00
-
Mgr. Eva Chodějovská, Ph.D. – Humprecht jako symbol Sobotkypřednáška09.00 – 10.30
-
Za Konvema Na Hrobvernisáž11.00 – 11.30
-
O Hřbitověseminář13.30 – 14.30
-
Brněnští básníci – Bernardeta Babákováautorské čtení14.00 – 15.00
-
Pavel Rampír – Letectvo v obrazechvernisáž14.00 – 15.00
-
Náměstíscénické čtení15.00 – 16.00
-
S Martinem Františákembeseda16.00 – 17.30
-
Stromocity aneb Stromy chtějí vyprávětdětský pořad16.00 – 17.00
-
ŽižKabaret aneb Slavné mordy žižkovskédivadelní představení19.30 – 21.00
-
Šumava umírající a romantickáposlech21.30 – 22.30
-
Doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. – Umělecký obraz maloměsta v moderní české prózepřednáška09.00 – 10.30
-
Hledání a nalézání III.vernisáž11.00 – 11.30
-
O Náměstíseminář13.30 – 14.30
-
Brněnští básníci – Dominik Bártautorské čtení14.00 – 15.00
-
Nádražíscénické čtení15.00 – 16.00
-
S Tomášem Jurkovičembeseda16.00 – 17.30
-
Fimfárum: Až opadá listí z dubudětský pořad16.00 – 17.00
-
Žije dítě (ne)zakřiknuté!komponovaný pořad
⚠️19.30 – 21.00 -
Kongo / Sobotka / Prahaposlech21.30 – 22.30
-
Krajina Rókoncert21.30 – 22.30
-
Společnost mrtvých básníkůtradiční nokturno23.00 – 00.00
-
Doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. – Neviditelná města Jiřího Kratochvilapřednáška09.00 – 10.30
-
O Nádražíseminář13.30 – 14.30
-
Brněnští básníci – Zbyněk Fišerautorské čtení14.00 – 15.00
-
Lukascénické čtení15.00 – 16.00
-
S Petrem Novákem a Markem Jandákembeseda16.00 – 17.30
-
Kde budeme bydlet?pořad pro děti16.00 – 17.00
-
O identitu a svobodupoetický večer19.30 – 20.30
-
Svědectví o životě v KLDRdivadlo20.30 – 21.30
-
Šumná Jizera, Šumná Mladá Boleslav, Šumný Český rájfilmová projekce21.30 – 23.00
-
PhDr. Martina Ptáčníková, Ph.D. – Genius loci města Prahy a uliční názvoslovípřednáška09.00 – 10.30
-
O Lukáchseminář13.30 – 14.30
-
Radovan Lipus – Scénologie Sobotkyprocházka15.00 – 16.30
-
Daniela Fischerová – Tetovaná teta a jiné povídačkydětský pořad16.00 – 17.00
-
Odtroubeno!jarmark dílen17.00 – 18.30
-
Uprostřed cestyjarmark dílen19.30 – 22.00
-
Před spaním?jarmark dílen22.00 – 23.30
Během festivalového týdne zde budou zveřejňovány případné drobné změny (přesuny lokací atd.). Zásadnější změny oproti obsahu programové brožury a plakátu budou označeny výstražným symbolem ⚠️.