program LXV. ročníku

místo či linie:
všechny
divadelní představení
scénická čtení
přednášky
autorská čtení
besedy a semináře
pořady pro děti
koncerty
filmové projekce
vernisáže
nokturna
v divadle
na zahradě Šrámkova domu
ve spořitelně
na Šolcově statku
na faře
v kostele
placené pořady
08.00
09.00
10.00
11.00
12.00
13.00
14.00
15.00
16.00
17.00
18.00
19.00
20.00
21.00
22.00
23.00
00.00
sobota 3/7
sobota 3/7
Zdeněk Mlčoch – výtvarník, na kte­ré­ho Šrámko­va So­botka vzpo­míná
vernisáž
15.00, atrium základní školy, vernisáž
vstup zdarma

Výstava výběru grafické tvorby připomíná sté výročí narození přední osobnosti festi­valu. Malíře, který spolu­vytvářel spole­čenství Zdělanců na Šolcově statku. Nejen oni ho měli rádi a vážili si ho pro jeho znalosti, smysl pro humor i krásný zpěv. Úvodní slovo Aleše Fetterse a Ivana Kozla. Vystoupí Hana Kofrán­ková. Překvapí hudební dopro­vod.

O folkloru s Českou televizí
filmová projekce
17.00, Městské divadlo, filmová projekce s besedou
vstup zdarma

Stejně jako Šrámkova Sobotka, tak i Televizní studio Ostrava, nej­starší regio­nální studio České tele­vize, slaví 65 let. Vý­znamnou měrou se podílí na tvorbě pořadů ČT, mezi které patří i Folklorika. Letošní festi­valové téma dává pří­ležitost k vy­zdvižení této práce. Jedi­nečný projekt skrz doku­mentování různých forem folkloru zobra­zuje nejen odlišnosti jedno­tlivých regionů, obcí a měst, ale při­pomíná i to, co nás navzájem jako národ spo­juje. Na co naše kultura nava­zuje, v čem se odlišujeme či naopak sbližu­jeme s ostatními národy. Mnoha­set­dílný cyklus připo­mene projekce dílu Domov jménem Eger­land a beseda s ředitelem Tele­vizního studia Ostrava Miro­slavem Karasem a drama­turgem pořadu Folklorika Jakubem Slo­mianým. Mode­ruje Jan Bílek.

Vladimír Merta
koncert
19.30, zahrada Šrámkova domu, koncert
vstupné 200 Kč

Zhudebněná poezie českých básníků, li­dové písně a jimi inspi­ro­vaná vlastní tvorba. Inter­pret se do­pro­vodí na kytaru, flétnu, sa­xo­fon, ka­limba a další ná­stroje. Vladi­mír Merta je osob­ností s mnoha ta­lenty a zájmy. Hu­debník, skladatel, básník, spi­so­vatel a publi­cista, fo­to­graf, filmo­vý re­žisér, malíř, archi­tekt… V roce 1980 napsal: „Folklór za­sahuje ta­ková mozková centra, o kterých vě­domí větši­nou neví. Obrací se k dávno pře­ko­naným mystickým složkám vě­domí, za­sutým další­mi kultur­ními ná­nosy epoch. […] Folklór je určitý druh po­hledu na svět, ži­votní názor dosud normál­ních lidí.“

Opera ve vinici
filmová projekce
22.00, zahrada Šrámkova domu, filmová projekce s úvodem
vstupné 100 Kč

Moravská lidová hudba a scená­ris­tovy zá­žitky. Ba­lada o set­kání stu­denta žurna­listiky a beatové­ho hu­debníka s lido­vým sklada­telem Fran­tiškem Hře­bačkou alias Fa­nošem Miku­leckým. O svérázu jiho­mo­ravského venkova i osob­ností s ním spjatých. Projekt Vladi­míra Merty, absol­venta Filmové a televizní fakulty Aka­demie mú­zických umění, jejž na­konec s úpra­vami reali­zoval Jaromil Jireš. Drama­turgický i vzpo­mínkový úvod Vladi­mír Merta.
Režie: Jaro­mil Jireš, scénář: Vladi­mír Merta, kamera: Emil Siro­tek, hudba: Zdeněk Polo­láník. Premiéra: 1982. Délka záznamu: 90 minut.

neděle 4/7
neděle 4/7
mše
08.30, kostel sv. Maří Magdalény, mše
 

Nedělní bohuslužba.

Od 1. května 2021 je novým duchovním správcem sobotecké farnosti R.D. Mgr. Tomasz Dziedzic, farář v Rovensku pod Troskami.

Zahájení festivalu
10.00, městský park, tradiční pořad
vstup zdarma

Po odluce v lukách!
V režii Lady Blaže­jové, Ada­ma Hoška a Jana Trče vy­stupu­jí účastní­ci festi­valu za hu­dební­ho do­pro­vodu Jiří­ho Šlupky Svě­ráka.

Poetické odpoledne
13.30, putovní pořad začínající v městském parku a končící na Šolcově statku, procházka s poetickými a hudebními zastaveními
vstup zdarma

Tradiční procházka po sobo­teckých pro­stranstvích se za­sta­veními věno­vanými poezii a hudbě. Na závěr vzpome­neme 150. výročí úmrtí básníka Václava Šolce, místní­ho rodáka, autora sbírky Prvo­senky (poprvé 1868). Reci­tují žáci lite­rárně-drama­tického oboru Základ­ní umělecké školy v Mladé Bole­slavi, Studia Šrámkova domu v So­botce a ví­tězové kraj­ských soutěží Wolkrova Prostě­jova. Hudební dopro­vod za­jistí Aleš Mace­nauer s pro­jektem Zapo­mělsem, vyjadřu­jícím stesk jese­nických Sudet. Písničkář kombi­nuje folkové kořeny a výrazné poe­tické texty s experi­mentál­ními pří­stupy. Mode­rují čle­nové Studia Šrámko­va domu.

Eva Hašková – Grafiky
vernisáž
15.30, Šolcův statek, vernisáž
vstup zdarma

Prestižní výstavní síň v Sobotce hostí grafickou tvorbu přední gra­fičky a ilustrá­tor­ky. Výtvar­nici Evu Haš­kovou a její dílo před­staví gale­rista Jan Samši­ňák. Hudební dopro­vod bo­hatě roz­vine Jazz H Factor Františka Kozder­ky. Zahá­jení výstavy se tra­dičně usku­teční na zápraží roube­ného stavení.

Musica Bohemica
koncert
17.00, kostel sv. Maří Magdalény, koncert
vstupné 200 Kč

Tradice a přítomnost lidové a anonymní hudby v Čechách. Komorní soubor interpretuje písně a hudbu pěti století v úpravách skladatele a zakladatele tělesa Jaroslava Krčka, který je zároveň uměleckým vedoucím, i jeho nově vytvořené skladby. Sólový zpěv Anna Hlavenková, Karel Jakubů. Obsazení: Martin Šandera a Jan Marek (housle), Jan Žádník (viola), Jan Krček (violoncello), Jiří Rubeš (kontrabas), Jakub Hrdlička (klarinet), Kateřina Jansová (flétna) a Gabriela Krčková (hoboj).

Říkejte mi Jarmilo
divadlo
19.30, Městské divadlo, divadelní představení
vstupné 120 Kč

„Text knihy Deštný prales, Kongo, Pygmejové a jiné práce byl sesta­ven podle ob­vyklých texto­vých a edičních zásad z ruko­pisů, které jsem nalezl v říční chatě asi 160 km od městečka Banga­bola na levém břehu řeky Kongo v roce 1988. Jarmi­la Glaza­rová text kompo­novala jako veršo­vaný deník a psala ho na volné listy formá­tu A6.“ (K vydání připravili Jan Bílek a Lukáš Prokop, Praha: Rubato, 2017.) Insce­nované čtení pozdních deníků.

Divadelní společnost Masopust
se věnuje nehraným či zdánlivě ne­hratel­ným textům, které nabí­zejí škálu vytěs­něných té­mat. Pova­žuje je za zá­sadní a opomí­jený zdroj, s nímž je po­třeba se setká­vat, a pro­po­juje je obrazivou režií se sou­časností.

Režie: Ivana Uhlířová, hrají: Magda­lena Borová a Milu­še Hradská, výtvarná spolu­práce: Te­reza Berano­vá, zvuk: Richard Va­cula. Premiéra: 2019. Délka pro­gramu: 60 minut.

Lada
koncert
22.00, zahrada Šrámkova domu, koncert
vstupné 200 Kč

Inter­pretace lidové hudby z mo­ravsko-slo­venské­ho po­mezí a různých regio­nů Sloven­ska v podání pražského sboru děvčat a žen, které se rády přá­telsky set­ká­vají a pro­žívají tvůrčí ra­dost. Zpě­vačky se snaží respek­tovat povahu li­dového projevu a stylově i repertoá­rově vy­cházejí z nále­ži­tostí oblastí, kterými se za­bývají. Ctí i funkci písní, proto hale­kavé trávnice zpívají bez do­provodu, taneční písně do­provází hudecké trio nebo akordeon. Obsazení: Anežka Ko­nečná (housle, akordeon), Alois Zatlou­kal (housle), Jakub Ci­bira (viola) a David Ramdan (kontra­bas).

pondělí 5/7
pondělí 5/7
Folklor a lidová slovesnost v 21. sto­le­tí: zánik, přežitek, nebo re­vitali­zace?
přednáška
09.00, sál spořitelny, přednáška
vstup zdarma

Úvodní, přehledová přednáška se zamyslí nad pozicí, rolí a funkcí folkloru v sou­dobé globalizované společnosti se zvláštním důrazem na Českou re­pub­li­ku. Ter­mínem „folklor“ je dnes označováno poměrně značné množství fenoménů – od více či méně konstruované lokální či národní „tradice“, označo­va­né tak v ma­so­vých komunikačních médiích, turismu a marketingu, až po často velmi úzké a někdy navzájem protichůdné akademické definice etnologů, antro­pologů a folklo­ristů. Přednáška se pokusí do tohoto chaosu, pro naši dobu tak ty­pic­ké­ho, vnést určitý řád pomocí rozlišení mezi folklorem, folklo­ris­mem, neo­folkloris­mem a folklo­reskou.

doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.
působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty Karlovy uni­verzity a ex­terně i v Ústavu evropské etno­logie FF Masa­ry­ko­vy uni­verzity a na Ka­tedře antro­po­logie FF Západo­české uni­verzity. Hlavní oblastí jeho od­borného zájmu je pro­zaický folklor, teorie, metodo­logie a dějiny pro­zaické folklo­ristiky a evropské etno­logie a teo­re­tické aspekty ne­materiální­ho kultur­ního dě­dictví. Zabývá se pře­devším proble­matikou sou­časných po­věstí a fám, anekdot, vtipů a ná­pi­so­vé­ho a inter­netového folkloru. K téma­tu publikoval několik mono­grafií, např. Mýtus o pérákovi: městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (2017), ko­men­to­va­ných edic, např. cyklus Černá sanitka (2006–2008), Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a několik desítek odborných studií.

Sakrální stavby ne­jen na So­bo­tecku
11.00, fara, vernisáž
vstup zdarma

Luboš Patka se fotografii věnuje dlouho­době a za­chy­cuje i sakrální objekty, které v prů­běhu sta­letí do­tvářely kul­turní krajinu. Vý­stavu zahájí Ing. arch. Vla­sta Kra­hul­cová. Hudební do­pro­vod Kamilka Šour­ková (housle) a členové Studia Šrám­kova domu (zpěv). Uvede Marie Se­kero­vá, před­sedky­ně městské kul­turní komise.

Návštěva u Šrámků
11.30, Šrámkův dům, tradiční pořad
vstup zdarma

Na návštěvu nedlouho před obědem? Prohlídka Muzea Fráni Šrámka a Milky Hrdličkové Šrámkové. Osvěžení povědomí a paměti. Šrámek v Sobotce a místní šrámkovská tradice, ke které patří i náš festival. Připomínka kořenů a Šrámkových nadčasových veršů
a jediný jsme jen melodický hlas,
jenž zpívá nás
každého chvilku

Výklad podají Olga Bičišťová a Jan Bílek.

Cimbálová muzika a Karolína Cingrošová
koncert
14.00, Šolcův statek, koncert
 vstupné dobrovolné

Máte-li rádi lidové písničky z Moravy, Čech, ale i Slo­venska, přijďte si vy­chutnat origi­nální projekt cim­bálového seskupe­ní a operní zpě­vačky K. Cingro­šové. Pře­svědčí vás, že folklor žije, dokáže roz­proudit krev v žilách a oslo­vit lidi bez ohledu na věk. Bu­dete se moct potěšit ne­jen krásnými me­lo­diemi, ale také se po­kochat pestro­barev­nými kroji a třeba si ve stínu stromů na za­hradě okou­zlují­cího sta­vení i za­tančit. Spon­zorem po­řadu je Jan Samši­ňák, maji­tel Šol­cova statku.

Nejen o folkloru s Břeti­slavem Rychlíkem
beseda
15.00, sál spořitelny, beseda
vstup zdarma

Vypravování o vztahu k folklo­ru na po­zadí vlast­ních diva­del­ních insce­nací, které tento feno­mén inspi­roval.


doc. Břetislav Rychlík
režisér, dokumentarista, publicista, herec a scenárista. Pochází z Uherské­ho Hradiště. V letech 1982–1996 hrál a režíroval v prostě­jovském, pozdě­ji br­něnském HaDivadle. Od roku 1988 režíruje na českých i zahra­ničních scénách. Natočil přes tři sta dokumentár­ních filmů, získal několik domá­cích i mezi­národ­ních ocenění (Moskva, Krakov, Varša­va, Chanty-Mansijsk). Produ­koval a reží­roval jeden z největších doku­mentár­ních cyklů České tele­vize Feno­mén under­ground (2012–2014). V letech 1992–2003 byl autorem rozhla­sového cyklu Antikva­riát Břeti­slava Rychlí­ka. V roce 1993 dostal novinář­skou Cenu křepe­lek. S Ji­řím Plockem obdrže­li cenu Mezi­národní­ho folklorní­ho festi­valu Strážni­ce za režijní přínos a autor­ské zpra­cování pořadu Beze­jmenní básní­ci (2006). S etnografkou Hel­enou Be­ránkovou při­pravil v roce 2000 k výročí své­rázné hor­ňácké obce kni­hu Javor­ník 650. Vydal knihu feje­tonů a esejů Konec žebři­ňáků (2001) a soubor analýz a refle­xí Sestup ke koře­nům (2019). Půso­bí v Ate­liéru režie a drama­turgie na Janáčko­vě akade­mii mú­zických umění.

Marek Toman: Cukrárna U Šilhavého Jima
pro děti
15.00, farní zahrada, pro děti
vstup zdarma

Autorské čtení pro děti.



Marek Toman
spisovatel, publi­cista a diva­delník, nás se svou knihou Cukrárna U Šil­ha­vé­ho Jima (2018), kovboj­kou pro děti o tom, jak skvělé je číst, za­vede do městečka na Di­vokém západě, kde sta­tečná knihov­nice z Čech po­nouká drsné zá­lesáky, aby obje­vili svět lite­ra­tury. Kniha ilustro­vaná Františ­kou Lou­bat získala ocenění Zlatá stuha, dočkala se diva­del­ního zpra­co­vání a vyšla i v Ra­kousku a v Make­donii.

Zima
scénické čtení
16.00, Šolcův statek, scénické čtení
vstup zdarma

Chemické divadlo
„Zima mě vždycky fascinovala…“ Vzpo­mínka na roční ob­dobí. Červno­vé mrazy, prosin­cová parna. Le­dovce tají… tají… co tají le­dovce? Rozpad polár­ního vor­texu, konec cykličnosti, klima­tický žal. Folklor – stíny zapo­menutých předků; jejich slova a písně suše praskají v erozních rý­hách bý­valých polí. Dysto­pické roz­pomínání z blízké bu­doucnosti. Ale přece si ještě můžeme za­zpívat!

Literární předlohou se stala po­různu vydaná česká lidová poezie, úprava textu: Vojtěch Bárta a kolektiv. Režie: Vojtěch Bárta, hrají: Marta Vítů, Šimon Krupa, scénografie: Jana Haus­krechtová.

Milan Děžinský: Hotel po sezóně a jiné básně
autorské čtení
17.30, zahrada Šrámkova domu, autorské čtení
vstup zdarma

S básní­kem o tom, jaké to je psát básně po čtyři­cítce. Je to úpadek, jak říká jiný český básník? Není? Také o pře­klá­dání ame­rické poezie a o tom, proč by měl básník mlu­vit o tom, jak píše. Nebo neměl?

Milan Děžinský
pře­kládá z angličti­ny, přede­vším poezii. Debu­to­val básnickou sbír­kou Černá ho­dinka (1996). Od té doby vydal šest sbírek. Za tu s názvem Obchá­zení ostrova (2017) obdržel cenu Magne­sia Li­tera.

Večené pepřové & Vousy
koncert
19.30, zahrada Šrámkova domu, koncert
vstupné 200 Kč

Dvojkoncert.

Večené pepřové
je volné uskupení, které zpívá a hraje různé „li­dovky“ od Čech a Mora­vy po Balkán. Tro­chu tak, jak by se to možná mělo, někdy s trochou expe­ri­mentu, někdy tak, že se ani ne­pozná, co to má vlastně být. Li­dová hudba je občas hrubá, občas vy­pipla­ná. Bývá nás od tří do sedmi, nebo klidně i více­ro, kdo se chce při­pojit, může, v ideálním případě jsou tři zpěvy, akordeon, kontrabas, housle a bicí, sem tam klaví­rek. Jsme moc hodní, jen často hra­jeme, kdy ne­máme, a pak se občas také stane, že ne­hra­jeme, kdy máme, protože už ne­mů­žeme, ale pak se zase roz­mů­žeme…

Vousy
jsou akustická kapela z Prahy hrající ži­dovskou hudbu od tradičně pojatých starých klezmerů či ži­dovských čardášů z hor Rumun­ska přes sioni­stické i anti­sioni­stické písně ruských a ukrajin­ských Židů z dva­cátých let minulého století až po polské jidiš písně směřu­jící velice pomalu k swingu. V ži­dovsky strohých melo­diích houslí a akor­deonu jen s ty­pickými ozdůbkami, v pod­saditém rytmu kontra­basu a cimbálu pro­mluví sto let stará doba, aby skrz hudbu uká­zala, že kultura proudí napříč hra­nicemi a jedna píseň může žít v různých zemích, s různými texty, ale s týmž šmrncem.

Společnost mrtvých básníků
nokturno
22.30, farní zahrada, nokturno
vstup zdarma

Každý rok opustí tento svět někdo, komu říká­me básník – člověk s da­rem jazyka, myš­lenky a citu. Diváci i účinku­jící se s umělcem či umělkyní roz­loučí způsobem nej­patřičněj­ším, kolek­tivní vzpo­mínkou na jeho nebo její dílo. Tra­diční pořad je na pro­gramu festi­valu od roku 2007 a celou dobu v něm účin­kuje Císa­řovo nové divadlo – a přede­vším vy. Uvádí Jan Smolka.

úterý 6/7
úterý 6/7
Lidová píseň: varianty, paměť a interpretace
přednáška
09.00, sál spořitelny, přednáška
vstup zdarma

A. Votruba položí nejprve otázku, jak lidové písně vznikají. Při­po­me­ne dvě stě let trvající polemiku o tzv. kolektivní versus individuální autorství lidových písní. V souvislosti s tím zmíní i spor mezi evoluční a migrační teorií v etnologii. Nabídnut bude pohled na folklorní útvar jako na výsledek dlouhodobého kulturně-evolučního procesu, pro­bíhajícího paralelně v rovině obsahu i formy. Zazní i otázka možné aplikace folkloristických metod na projevy tzv. vysokého umění. O. Skovajsa si za vý­cho­disko analýz zvolí zapama­tovatelnost lidové písně. Hlavním „otiskem“ paměti v poetice lidové písně, tedy její mnemo­poetikou, je mu vedle incipitu, žánru, rýmu, rytmu, opakování a základního kompo­zičního členění především paralelismus, tedy implicitní významová korespondence obrazu přírodního a lidského v úvodu písně. Paralelismy bývají i klíčem k odkrytí metaforických obrazů (les, voda, tulipán, okno, háj, pole, kůň aj.). Často také obsahují předzvěst významového vyznění celé písně.

Mgr. Adam Votruba, Ph.D.
profesí etnolog a historik, vystudoval historii a filozofii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zabývá se především výzkumem zbojnictví a písňového i narativního folkloru. Je autorem několika knižních publikací, např. Pravda u zboj­níka (2010), Lidové písně z Kouřimska (2012), Myjavské písně (2019), Jak jsem sbíral pověsti a jiné pověsti (2013). Čtenářsky úspěšné byly jeho sbírky současného dětského folkloru Namažeme školu špekem (2009) a Kecy v kleci (2010). Věnuje se též publicistice a autorské tvorbě, vydal básnické sbírky Koukat v davu po holkách (2011) a Slovomalby (2016), ocenění získala jeho divadelní hra Arizace.

Mgr. Ondřej Skovajsa, Ph.D.
vystudoval anglistiku, bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V současné době vede odborné semináře pro zahraniční stu­den­ty fakulty a píše monografii o mnemopoetice lidových písní. Řídí před­náš­kový cyklus Slovo, tradice a kontext při Národopisném oddělení Národ­ního muzea. Přeložil Eseje Henryho Millera (2010) a spolu s Hanou Lundiakovou Whitmanovy Listy trávy (2018), je autorem monografie Psaný hlas: Whitmanovy Listy trávy a Millerův Obratník Raka (2015) a populárně naučné Stezky míru a ne­násilného odporu Praha (2019). Katalogizoval písňový sběr Jaroslava a Vlasty Smutných, dostupný na www.folksong.eu.

Lidová architektura Sobotky a Vesce
11.00, městská knihovna, vernisáž
vstup zdarma

Autor naučné foto­grafické výstavy Petr Lunia­czek podá návštěvní­kům výklad o sta­vebním vývoji lidového domu na Sobo­tecku od polo­viny 18. sto­letí do prvních dese­tiletí 19. sto­letí. Promluví Jan Janatka, místo­starosta města Sobotka. Mode­ruje Tomáš Grindl.

O Zimě s Liborem Vackem
seminář
11.30, fara, seminář, beseda
vstup zdarma

O scé­nickém čte­ní Zima in­spi­ro­va­ném českou li­do­vou poezií.

Podrobněji na stránce semi­nář.

O lidové písni s Jiřím Plockem
beseda
15.00, Šolcův statek, beseda
vstup volný

Píseň duše. Co všechno se skrývá v písni? Osobní výpověď – výkřik i zpověď, zrcadlo doby, zrcadlo milostného vztahu, součást identity člověka. Beseda o písni jako kulturním fenoménu lidstva.

PhDr. Jiří Plocek
publicista, hudebník, rozhlasový redaktor a hudební vydavatel. Byl členem skupin Poutníci a Teagrass, vystupoval v duu se zpěvačkou a houslistkou Jitkou Šuranskou (žánrová cena Anděl 2005). V letech 1995–2005 vydával ve svém hudebním vydavatelství Gnosis Brno tituly zaměřené převážně na moravskou tradiční hudbu v historii i současnosti. Největší pozornost vzbudilo v roce 1998 vydání nejstarších nahrávek moravského a slovenského lidového zpěvu, které počátkem 20. století pořídil na fonografické válečky hudební skladatel Leoš Janáček se svými spolupracovníky. V letech 2006–2016 působil jako hudební redaktor v Českém rozhlase Brno. Od roku 2017 je na volné noze jako publicista, editor a hudební vydavatel. Vydal dva hudební tituly Moravské hlasy (2017, 2019), na nichž se pokusil zachytit moravskou lidovou zpěvnost bez instrumentálního doprovodu. Jedním z jeho dlouhodobých cílů je zaznamenat fenomén písně v knize Píseň duše.

Pověsti & mýty, legendy & báchorky
pro děti
15.00, farní zahrada, pořad pro děti
vstup zdarma

Vypravěči ze Storytelling CZ navazují na nej­starší uměleckou tra­dici, protože už od dob pralidí se večer co večer vy­právěly okolo ohně pří­běhy. Některé z nich nám zůstaly do dnešních dnů. Vybar­vily se, rozko­ša­těly, často si k nim každý další vypra­věč něco přidal. Někdy si vy­myslel celou novou báchor­ku, jen tak. Poznáte, které příběhy k nám dopu­to­valy z dávných dob a které se narodily v Matějově a Jirkově hlavě?

Hrají: Matěj Záhořík a Jiří Šmirk.

Jaro
scénické čtení
16.00, sad pod Humprechtem, scénické čtení
vstup zdarma

Končí zima, krajina se probouzí ze spánku. Přichází jaro plné magických momentů: březen je vhodným měsícem na zahánění nemocí, na Velký pátek můžeme nalézt poklad, čtyřlístek utržený před dnem sv. Jiří má kouzelnou moc a v máji lze snadno očarovat srdce druhého…

Literární předlohou koláže byl především první svazek Českého roku od Karla Plicky doplněný dalšími básněmi, říkadly, příběhy a písněmi, úprava textu: Vikto­rie Vá­šová. Režie: Vikto­rie Vá­šová, hrají: Lucia Či­žinská, Matouš Fendrych a Karin Vápe­níč­ková Bí­lí­ková, scénografie: Olga Ziębińska.

Katarína Kucbelová: Čepec
autorské čtení
17.30, zahrada Šrámkova domu, autorské čtení
vstup zdarma

Čtení z prózy Čepiec (2019) od slovenské básnířky. Dokumentární román? Lyrická reportáž? A kudy se vlastně, Kataríno, jede do regionu Šumiac pod Kráľovou hoľou? Umíš ušít čepec, fakt?

Katarína Kucbelová
je básnířka a prozaička, žije v Bratislavě. Vydala čtyři básnické sbírky: Duály (2019), Šport (2006), Malé veľké mesto (2008) a Vie, čo urobí (2013). Próza Čepiec získala několik slovenských ocenění a byla ve výběru na cenu Anasoft litera.

S čaganem lamag nohy
divadlo
19.30, sokolovna, divadelní představení
vstupné 120 Kč

Dokumentárně-divadelní inscenaci při­pravil soubor v rámci te­rénního vý­zkumu v beskyd­ských horách. Upro­střed di­voké pří­rody se za průletu ko­mety pro­bouzí party­záni, zboj­níci, myslivci, med­vědi i tu­risté, aby se se­tkali napříč časem a prosto­rem.

Akolektiv Helmut
je šesti­členné uskupení, jehož spo­lečná práce osci­luje na po­mezí au­torské tra­gédie a myste­riózní šarády. Vy­značuje se smyslem pro po­divno, ne­spouta­ným hu­morem a deli­kátně vylou­ho­vaným ne­vkusem. Sou­bor je obje­vem ama­térské diva­delní scény roku 2020.

Námět, režie, drama­tur­gie a scéno­gra­fie: Akolektiv Helmut, hrají: Eliška Raite­rová, Adam Krato­chvíl, Tomáš Blatný, Oskar Helcel a Hynek Ta­jovský, hudba: Adam Krato­chvíl, loutky: Jiří Helcel a Oskar Helcel. Pre­miéra: 2020. Délka pro­gramu: 50 minut.

Všechno je to pravda! – strašidelné příběhy u ohně
nokturno
22.00, městský park, nokturno
vstup zdarma

Storytelling CZ
Děsivé historky u ohýnku zná každý, jenže pozor! Tu o brněn­ském Monstru sotva. Nebo o ta­jemné roušce. Nebo o nej­smut­nějším konci ve­selého klauna. Nej­novější městské legendy, ještě za tepla po­sí­lané dál. Vy­pra­věči ze Story­telling CZ vás vy­děsí i roze­smějí za tmy u ži­vého ohně, tedy na místě, kam pří­jemné stra­šení od pra­dávna patří.

Hrají: Matěj Záho­řík a Jiří Šmirk, hudba: Bar­bora Vod­hane­lová (příčná flétna). Délka pro­gramu: cca 100 minut včetně přestáv­ky na pivo.

středa 7/7
středa 7/7
O folkloru, folklo­rismu a li­do­vých tra­di­cích v sou­čas­né spo­leč­no­sti
přednáška
09.00, sál spořitelny, přednáška
vstup zdarma

Přednáška bude věnována osvětlení základ­ních pojmů, které se vzta­hu­jí k pro­blema­ti­ce tra­diční li­dové kultury, na­črtne vý­voj zájmu o ven­kov a jeho kul­turu od 19. sto­letí až po sou­čas­nost, při­blíží do­bové kontexty a roli li­dové kul­tury v růz­ných spo­le­čen­ských eta­pách. Osvětlí také tzv. druhou existen­ci folklo­ru, tedy pre­zen­taci li­dové kultury na scéně, vy­užití li­do­vých proje­vů jako inspi­račního zdro­je v umění či také jejich zne­užití ideo­logickými doktrí­nami.

doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc.
Před­nášející vy­studo­vala etnologii (dříve náro­do­pis) na Filo­zofické fakultě Masary­ko­vy univerzi­ty, kde od roku 1992 působí v Ústavu evropské etnologie. Ve své odborné práci se věnuje přede­vším studiu folklo­ru, etno­kulturním tra­dicím a sociální kultu­ře. Je redaktor­kou oboro­vého časopisu Národo­pisná revue, členkou progra­mové rady Mezi­národní­ho folklor­ní­ho festivalu Strážni­ce a anga­žuje se také v národní i mezi­národní oblasti ochrany ne­mate­riální­ho kultur­ního dě­dictví v rámci UNESCO. Je autorkou publi­kací Lidová kultura a její histo­ricko-spole­čenská reflexe: mikro­sociál­ní sondy (2007) a Od folk­loru k folk­lorismu: Slovník folk­lorního hnutí na Mo­ravě a ve Slezsku (spolu s Lucií Uhlí­kovou, 1997).

O Jaru s Liborem Vackem
seminář
11.30, fara, seminář, beseda

O scénickém čtení Jaro inspi­ro­va­ném edicí Český rok a českou li­do­vou poe­zií.

Podívejrte se na obecný popis formátu letošních semi­nářů.

O kramářské písni s V. Frol­co­vou a M. Ho­lu­bo­vou
beseda
15.00, Šolcův statek, beseda
vstup zdarma

Kramářská píseň byla médiem šíření dobrých i špatných zpráv, zbož­nosti nebo milostných a mravoučných příkladů. V českých ze­mích ji známe nejméně ve dvou podobách: jako tisky s písňovými texty a jako zpěv zachovaný v pamětech. V rodinných památkách byly uchovávány tzv. špalíčky, sešívané zpěvníčky tisků prodávaných na poutích a trzích. Kra­mář­ské písně vstupovaly do kulturní a zpěvní tradice zvláště v 18.–19. století a mno­hé z nich zpíváme dodnes.

PhDr. Markéta Holubová, Ph.D.
Vědecká pracovnice oddělení pro výzkum kulturního dědictví Etnologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Zaměřuje se na problematiku lidové zbožnosti, studium poutní tradice od raného novověku až po 21. století, prosopografické výzkumy jezuitských poutních rezidencí. Její odborný zájem se sou­střeďuje také na kramářskou produkci 17.–19. století.

PhDr. Věra Frolcová, roz. Šepláková, CSc.
Absolventka hudební konzervatoře a oboru etnologie Filozofické fakulty Masa­rykovy univerzity. Pracuje v oddělení paměťových studií Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Věnuje se historické etnologii, etno­muzi­kologii, mezioborové hymnologii a vědeckému odkazu prof. PhDr. Václava Frolce, DrSc. Aktuálně se podílí na mezioborovém projektu o českých kramářských písních, zejména studiem nápěvů a tradice lidových duchovních písní.

Ester Stará: Čtení i pro ne­čte­náře
pro děti
15.00, fara, pro děti
vstup zdarma

Autorské čtení pro děti.



Ester Stará
speciální pedagožka, logopedka, tvoří pro děti od 2 do 8 let knihy rozvíjející komunikační dovednosti, např. Povíš mi to? (2015), Mařenka už říká Ř! (2012). Píše pohádky a příběhy pro mladší školáky. Kniha Chrochtík a Kvikalka na cestě za blýskavým prasátkem (2012) byla oceněna Zlatou stuhou, knihy A pak se to stalo (2010), Šedík a Bubi (2018) a Jedééém! (2018) byly zapsány do katalogu The White Ravens.

Léto
scénické čtení
16.00, Šolcův statek, scénické čtení
vstup zdarma

Dcery

V koupačkách máme teď pauzu, dny jsou prochladlé, ale i tak je krásy dost, že se nabírá do huby a teče z koutků. Koktejl za stovku? Ses zblázni­la! Ti v kempu namí­chám takové cuba libre, že se ještě zítra budeš oli­zo­vat. Rum tam ještě máme, ne? Já nejsem žena, já jsem strom. Tys ne­vyndal ty párky z auta, Miloši? Trápím se, trápím, myslím si – kdybych tě raděj nepotkal…

Literární předlohou se staly dopisy a poezie Fráni Šrámka, úprava textu: Ka­te­řina Popiol­ková a Anežka Li­pusová. Režie: Anežka Li­pusová a Ka­teřina Popiol­ková, hrají: Anežka Li­pusová, Ka­teřina Popiol­ková a Jan Trč.

Šrámkova 11°
sportovní akce
17.00, start i cíl na koupališti, procházka či běh
startovné dobrovolné

Po maleb­ných cestách Českého ráje pro o­kysli­čení kultu­rou zna­vených těl. Bě­žecký závod i po­chod otevřený účast­níkům festi­valu, do­mácím i přes­polním běžcům a chodcům. Start a cíl zá­vodu je na městském kou­pališti v Sobotce. Tra­sa měří 11 km, což jsou při­bližně 2 hodiny svižné chůze. Re­gistrace od 17 hodin na kou­pa­lišti, start v 18 hodin, vy­hlá­šení tamtéž. Při­pravu­je Jan Jirá­sek.

Jakub Řehák: Obyvatelé (a malá pocta Petru Královi)
autorské čtení
17.30, zahrada Šrámkova domu, autorské čtení
vstup zdarma

Sbírka Obyvatelé (2020) je za­lidněna přízra­ky z ulic sou­časného města. Pro­žijeme drobné denní kata­strofy, ta­jemnou invazi, lásku i mnoho dalšího. A pro­jdeme tajným prů­chodem z Pra­hy až do New Yorku. Nakonec složíme poklonu básníku Petru Krá­lovi.

Jakub Řehák
je redak­torem webu pražské Městské knihovny. Vydal tři básni­cké sbírky. Píše eseje o obecných problé­mech poezie a studie o dílech pro něj dů­ležitých básníků. Jeho recenze publikují Tvar, A2 nebo Sou­vislosti. Je nositelem ceny Magnesia Litera.

Vávra aneb Všechno co jste chtěli vědět o Maryše a báli jste se Mrštíků zeptat
divadlo
19.30, Městské divadlo, divadelní představení
vstupné 150 Kč

Jedno z nejznámějších dramat českého divadla po našem. Byl Vávra opravdu takový „lunt“, že musel být otráven? Je Lízalka nejkrutější postavou? Co vedlo bratry Mrštíky k tomu napsat právě Maryšu? Na tyto a další otázky se vám i sobě pokusíme odpovědět v představení, které vzniká na základě původního textu bratří Mrštíků.

Divadýlko na dlani
Amatérský ansámbl z Mladé Boleslavi existuje přes dvacet let, členové účinkují i v rozhlase a televizi. Věnuje se též dětem a divadelní infrastruktuře. Dosáhl řady ocenění na divadelních přehlídkách.

Režie a scénář: Petr Matoušek, hrají: Tereza Juhaňáková, Petr Havlík, Simona Matoušková, Kateřina Luňáková, Václav Hájek, Blanka Kučerová, Jan Jíše, Petr Matoušek, Martin Weiss, Radek Kotlaba a Ladislav Niklíček, hudba: Miroslav Exner. Premiéra: 2019. Délka programu: 80 minut.

B. Němcová: Nenech si být dlouhý čas!
poslechový pořad
21.30, Šrámkův dům, poslechový pořad, nokturno
vstup zdarma

Poslech s Vltavou. První veřejné uvedení spiso­va­tel­čina tzv. Malého zápis­níku. Rozhla­sová kom­pozice před­stavuje autorku a její zájmy v letech, kdy vydala Babičku. Název pásma se inspiruje jednou z ne­dopsaných stránek a zpřítomňuje tajemství navo­zo­vané fragmen­tár­ností textu. V Zápisníku najdeme kromě za­myšlené poutě koko­řínskými lesy a citátů z lite­rárních vzorů také soupisy aforismů či nadávek a etno­grafické poznámky. Uvádí drama­turg Českého rozhlasu Petr Gojda.

Režie: Aleš Vrzák, v hlavní roli: Magda­léna Borová, při­pravi­li: Václav Maidl a Petr Gojda. Délka před­stavení: 55 minut.

Bystrov & Nathová & Šlupka Svěrák
koncert
22.30, zahrada Šrámkova domu, koncert
vstup zdarma

Hudební a textařské setkání učitele, který je na soboteckém festivalu jako doma, s bývalými studenty z pražské Konzervatoře a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka. Zazní jak autorské písničky, tak zhudebněné básně a všichni si společně zajamují. Michal Bystrov je básník, publicista, textař, zpěvák a kytarista, Tamara Nathová je textařka, zpěvačka, kytaristka a perkusionistka a Jiřího Šlupku Svěráka známe jako pedagoga, skladatele, textaře, zpěváka, pianistu (a mistra sboru!).

čtvrtek 8/7
čtvrtek 8/7
Koně, ženu a flintu nikdy ne­půj­čuj: o že­nách a zví­řa­tech v per­spek­ti­vě mo­der­ní etno­ling­visti­ky
přednáška
09.00, sál spořitelny, přednáška
vstup zdarma

Přísloví citované v názvu před­nášky se z pohledu sou­časného člo­věka může zdát ku­rióz­ní, hu­morné, či do­konce pro ženy de­honestu­jící. Ve výčtu by­chom mo­hli po­kra­čo­vat: Koně chval teprv po měsíci, ženu po roce; Kdo má li­bého koně a pěknou ženu, nikdy není bez sta­rosti atd. Co tu mají žena a kůň spo­lečného? V minu­losti byli nej­důleži­tějšími partnery hospo­dáře – dva pomocní­ci a dříči, jeho „vlast­nic­tví“, kterým se mohl chlubit a z kterého pro­fi­toval. Jejich „kva­lita“ dokazo­vala jeho schop­nost a kompe­tent­nost vést samo­statně hospo­dářství a vůči nim se také vyme­zoval jako hlava domu. Pomocí metod moderní etno­lingvi­sti­ky před­sta­víme na různo­rodém jazy­kovém mate­riálu (fra­ze­olo­gie, lidové písně, folk­lor­ní texty aj.) jazykové stereo­typy ukotvené v tradičním obrazu světa: jeden spo­jený se ženou-man­želkou a druhý s koněm. Od­halíme přitom některé ne­všední para­lely.

Mgr. Anna Christou, Ph.D.
v roce 2019 ab­sol­vo­vala doktorské studium českého jazyka na Filo­zo­fické fakultě Uni­ver­zity Karlovy. Zaměřuje se na etno­ling­vis­tiku a kul­turní lin­gvis­tiku, je autor­kou mono­grafie Žena v českém tra­dičním obrazu světa (2020) a řady od­borných studií. Dále se věnuje češti­ně jako ci­zímu jazyku, vede kurzy češ­tiny pro ci­zince.

Mgr. Lucie Šťastná
ab­solvo­vala bohe­mistiku na Filo­zofické fakultě Univer­zity Karlovy, od roku 2016 je tam dokto­randkou oboru český jazyk. Věnuje se zejména zkoumání kate­gorií a stereotypů v při­rozeném jazyce a studiu dalších témat kogni­tivní a kulturní lin­gvis­tiky, publikuje v této oblasti od­borné studie. Dlouho­době se za­bývá té­matem zvířat v jazy­kově-kul­turním obrazu světa a stereo­typy různých zví­řecích druhů. Působí jako kaste­lánka na zámku Duchcov.

O Létě s Liborem Vackem
seminář
11.30, fara, seminář, beseda
vstup zdarma

O scénickém čtení Léto inspi­ro­va­ném Šrám­ko­vou poe­zií a ko­res­pon­den­cí.

Obecný popis formátu letošních semi­nářů.

Dramox pro školy
prezentace videoportálu
14.00, zahrada Šrámkova domu, prezentace videoportálu
vstup zdarma

Zapoje­ním di­vadla on­line se ho­diny lite­ra­tury pro­mění. Naše pra­covní listy mluví řečí, které tří­da ro­zumí: obrázky, emo­ti­kony, FB posty… Ze­vrubně před­sta­víme po­můcku, se kte­rou si po­vinnou četbu uži­jí uči­te­lé i stu­denti. Přijďte se po­dívat a vy­hrát před­platné video­por­tálu záznamů di­va­delních před­stavení.

O žítkovských bohy­ních s Jiřím Jilíkem
beseda
15.00, sál spořitelny, beseda
vstup zdarma

Povídání o ženách z osady Žítková na moravskoslovenském pomezí, které uměly nahlížet do osudů lidí. Svědectví o setkání s poslední žítkovskou bohyní Irmou Gabrhelovou.

PaedDr. Jiří Jilík
rodák z Prahy, dětství strávil na Slovácku, žije v Uherském Hradišti. Vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii. V 70. letech učil ve Vlčnově, kde byl předsedou organizace pořádající jízdu králů. Je autorem třiceti knih s národopisnou a vlastivědnou tematikou, scénářů tří hraných filmů Pětka s hvězdičkou, Poklad rytíře Miloty, Jízda králů) a zhruba dvaceti filmů dokumentárních a animovaných (spolupracoval i s Hermínou Týrlovou). Získal řadu literárních cen – Cenu Miroslava Ivanova, Cenu Petra Jilemnického nebo Cenu E. E. Kische. Jeho knihy jsou inspirovány zejména lidovou kulturou a historií Slovácka (Žítkovské čarování, 2013, apod.). Od 70. let je autorem a moderátorem pořadů folklorního festivalu Jízda králů ve Vlčnově, pro Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici řadu let připravuje a moderuje komorní pořad o regionální literatuře Slovácká čítanka. V roce 2014 mu Zlínský kraj udělil cenu Pro Amicis Musae za publicistickou a literární tvorbu.

Erben 1862
pro děti
15.00, divadlo, pro děti
vstup zdarma

Convivium, Základní umělecká škola F. A. Šporka v Jaroměři

Soubor se pro své loutkové před­stavení inspi­roval stále živým exemplem Král tchoř od Karla Jaro­míra Erbe­na, které poprvé vyšlo v alma­na­chu Máj v roce 1862 a spi­so­vatel, básník a sběra­tel lidové sloves­nosti ho pode­psal jako J. E. Mile­tínský. „Bývaly prý v Čechách někdy časy, ale je tomu už dávno…“ A jak to bylo dál? Přijďte se po­dívat…

Režie: Jarka Holasová a soubor, hrají: Jan Kosejk, Ka­ro­lína No­votná, Vero­nika Brož­ková, Kami­la Šour­ková a Te­reza Pro­kešová, scénář: Jarka Hola­sová. Premiéra: 2019.

Podzim
scénické čtení
16.00, hřbitov, scénické čtení
vstup zdarma

Distheatranz

„Nic není schválené – vše je samo.“ (Guy Viarre)
Zlaté listí ztrácející se v mlžném oparu je zalknutí oka­mžiku, kdy se hra­nice mezi naším a oním světem stírá. Vědomí konce, vlastní­ho či blízkých. Poezie napříč konti­nenty. Víc život a temné jmění pro oči. Posled­ní ná­dech před hlu­binou nebo sychra­vým deštěm pro­vá­ze­jícím váhavé kroky opuště­nou alejí.

Literární předlohu tvoří básně různých autorů prová­zané útržky z díla G. Viarra, úprava textu: Vít Ma­lota a Petr Adá­mek. Režie: Vít Ma­lota, hrají: Tomáš Weisser a Bar­bora Křupko­vá.

Věra Koubová: Selma Meerbaumová – Sebrané květy
autorské čtení
17.30, zahrada Šrámkova domu, autorské čtení
vstup zdarma

S překladatelkou z němčiny o pře­klá­dání a psaní básní a o Černo­vi­cích na Ukra­jině, o Selmě Meer­baumové a Paulu Cela­novi. Co se děje před očima, když se čtyř­veršová sloka rodí do nového jazyka?

Věra Koubová
přeložila např. díla Nietzscheho, Kafky, von Hofmann­sthala, Balla a Handkeho. Za překlad básní Franze Wurma získa­la Cenu Josefa Jungmanna a za překlad Richarda Pietraße cenu Magnesia Li­tera. Věnuje se také foto­grafii.

Von se rozzlobil, orláb sobě vzal – O podobnostech v lidových písních, více či méně náhodných
literárně-hudební pásmo
19.30, sál spořitelny, poetický večer
vstupné 150 Kč

Literárně-hudební pásmo o tom, co mají společného české a světové lidovky, přenese diváky z jihočeského Tálína až do Ameriky jazzového věku a odtud zase do Francie za dob Ludvíka XV. Publi­cista a „hudební archeo­log“ Michal Bystrov při mnohaletém odkrývání zapomenutých dějů a souvislostí narážel podi­vu­hodně často na vzdá­le­nou pří­buznost písňových textů z různých dob a krajů. Šlo o pouhou shodu náhod, o identické životní zkuše­nosti? Nebo snad existuje pomyslná trasa, na které se setkává afroamerický, francouzský, německý, ale i moravský a český folklor?

Režie: Michal Bystrov, Jiří Šlupka Svěrák a Hana Kofrán­ko­vá, námět a dramaturgie: Michal Bystrov, hrají: Michal Bystrov, Jiří Šlup­ka Svěrák a Hana Kofrán­ko­vá. Délka programu: 120 minut s přestávkou.

Program vznikl pro LXV. ročník Šrám­ko­vy Sobot­ky.

Naše zvony pěkně znějí
filmová projekce
21.30, zahrada Šrámkova domu, filmová projekce
vstupné 100 Kč

Zvony provázejí člověka při oka­mži­cích štěstí i smutku. Ozna­mují čas, ve kterém se postup­ně promě­ňují lidé i krajina. Jeho klidné plynutí zpře­trhá běsnící válka. Tuto proměnu refle­ktuje ne­závislý hudeb­ní film, konci­povaný jako sbírka obrazů li­dové poezie o lásce a vojně, ly­rickou poezií, vizuální symbo­likou a hudbou Lidové muziky z Chrástu. Členové sou­boru ztvárni­li po­stavy příběhu nato­če­ného v pří­rodních kuli­sách Konstanti­no­lázeň­ska. Dra­ma­turgický úvod s autory.

Režie: Pavel Kielberger, scénář: Pře­my­sl Kou­ba, kame­ra: Jiří Dvor­ský, hudba: Pře­mysl Haas. Pre­miéra: 2019. Délka projekce: 50 minut.

Viktorka
nokturno
23.00, sokolovna, nokturno
vstup zdarma

Convivium, Základní umělecká škola F. A. Šporka v Jaroměři

Inscenace inspirovaná příběhem Viktorky z Ba­bičky a korespondencí Bo­že­ny Němcové. „Já pocítila v životě mnoho bolesti, trpkých klamů, byla jsem na pokraji zoufalství – avšak navzdor tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem!“ (dopis Hanuši Jurenkovi, koncem roku 1854)

Režie: Jarka Holasová a soubor, hrají: Karolí­na No­vot­ná, Jan Trč, Jan Kosejk, Tereza Proke­šová, Ka­mi­la Šour­ková a Veronika Brožko­vá, scénář: Jarka Ho­la­sová a Jan Trč. Premiéra: 2020. Délka pro­gramu: 50 minut.

pátek 9/7
pátek 9/7
Tady jsme doma: s folklorem ke kořenům domova a vlastní identitě
přednáška
09.00, sál spořitelny, přednáška
vstup zdarma

Pro každého z nás je důležité vědomí, že někam patří. V procesu identifikace s určitou skupinou hraje důležitou roli kultura, jejíž jádro spočívá v tradičních hodnotách. Nezpochybnitelnou součástí kultury jakožto společného dědictví je i tradiční lidová kultura. V zájmu spo­leč­nosti je tra­dování, tj. předávání těchto hodnot mladé generaci. Výzkumy, na nichž se předná­šející podílely, ukázaly, že děti ztrácejí základní znalosti o písních kraje, v němž žijí. Snaha uchovat bohatství lidové kultury a současně dát dětem vědomí, že to byla kultura jejich předků, dala vzniknout projektu Tady jsme doma – regionální folklor do škol. Vedle poznání regionálního folkloru jako něčeho blízkého a konkrétního dává projekt dětem možnost, aby se na jeho interpretaci samy podílely. Přednáška přiblíží zkušenosti s naplňováním záměru projektu po deseti letech jeho existence.

PhDr. Alena Schauerová
na brněnské filozofické fakultě vystudovala češtinu, pedagogiku a psychologii. Učila na různých typech škol, nejdéle na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde v 90. letech zavedla kulturní antropologii a genderová studia. Od 60. let se věnuje folkloru, zejména dětskému, a to jako choreografka a autorka pořadů na festivalu ve Strážnici. Zabývá se významem folkloru pro vytváření vztahu dětí k místu, kde žijí Kde jsme doma (1997), Ke kořenům domova (1999), Děti a folklor (2007), Regionální folklor do škol: manuál pro učitele I, II (2015, 2019). Autorka a realizátorka celostátního projektu Tady jsme doma. V roce 2018 obdržela Cenu ministerstva kultury za celoživotní práci v oblasti tradiční lidové kultury.

Mgr. Magdalena Maňáková
vystudovala bohemistiku, muzeologii a etnologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Dokončuje disertaci spojující téma pohybu, choreografie a výročních obyčejů. Pracuje v Národním ústavu lidové kultury, zabývá se dokumentací lidových tanců, přednáškovou činností a vytvářením programů pro Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy a Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Spoluautorka projektu Tady jsme doma a knih k  němu vytvořených Regionální folklor do škol: manuál pro učitele I, II (2015, 2019). Pracuje v Programové radě Horňáckých slavností ve Velké nad Veličkou a v porotách dětských folklorních soutěží, moderuje folklorní pořady, vede dětský folklorní soubor.

O Podzimu s Liborem Vackem
seminář
11.30, fara, seminář, beseda
 vstup zdarma

O scénickém čtení Podzim inspirovaném světovou poezií.

Však víte: Seminář!

S Robertem Adamem o korespondenci Karla Havlíčka
beseda
14.00, fara, beseda
vstup zdarma

Dvě stě let od narození přední (a v mnohém zakladatelské) osobnosti české žurnalistiky, literatury a politiky 19. století, Karla Havlíčka (1821–1856) alias Havla Borovského, uplyne letošního 31. října. Připomeneme jej nahlédnutím do jeho dopisů. Velkou edici Havlíčkovy korespondence, vycházející od roku 2017 v Nakladatelství Lidové noviny, představí její hlavní editor.

doc. Mgr. Robert Adam, Ph.D.
se zabývá jazykovědnou bohemistikou a literaturou 19. století. Vyučuje na Filozofické fakultě a Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Připravuje edice pro Českou knižnici (např. Babička B. Němcové, Povídky K. V. Raise), podílel se na vydání korespondence Boženy Němcové. V poslední době se věnuje především dílu Karla Havlíčka.

O české lidové a ano­nymní hudbě s Jaro­slavem Krčkem
beseda
15.00, Šolcův statek, beseda
vstup zdarma

Povídání nad knihou všestranného hudebníka, osobnosti českého folklorního nebe Odkud a kam (2011). Co je důležité v životě a v hud­bě? Debata o domově, o umělecké tvorbě, o škatulkování, o kom­po­ziční práci na poli symfonickém, komorním a vokálním, o lásce k lidovému umění a jeho odkazu, o lidové písni v české kultuře a o tvůr­čím přístupu k lidové a anonymní hudbě, o akademismu, stylizaci a spon­tán­nosti. Možná si i sborově zazpíváme?! Hostem pořadu bude paní Gabri­ela Krčková. Moderuje Josef Kettner.

Jaroslav Krček
skladatel, sbormistr, dirigent, interpret, pedagog a režisér. Vystudoval pražskou konzervatoř, skladbu studoval u Miloslava Kabeláče, dirigování u Bohumíra Lišky. Pracoval v Československém rozhlase a ve vydavatelství Supraphon – zde spo­lu­pra­co­val se špičkovými dirigenty Václavem Neumannem a Jiřím Bělo­hláv­kem. Zakladatel Malé muziky Souboru písní a tanců Josefa Vycpál­ka, taneč­ní­ho sou­bo­ru Chorea Bohemica a hudebního ansámblu Musica Bohemica. Vydal ně­ko­lik sborníků lidových písní a zpěvníků i nespočet nahrávek na hudebních nosičích. Vedle skladeb inspirovaných historickým materiálem se věnuje i kom­po­zici soudobé vážné hudby.

Gabriela Krčková
hobojistka, hudební pedagožka a ilustrátorka, členka souboru Musica Bohemi­ca, man­žel­ka Jaroslava Krčka.

Zlatá husa
pro děti
15.00, farní zahrada, pořad pro děti
vstupné 60 Kč

Buchty a loutky

Ó ta zlatá husa, jak se leskne a jak je cenná, všechny si přivábí a při­lepí. Jen nejmladší ze tří bratrů ji raději vezme ukázat prin­cez­ně, to proto, že se mu prin­cez­na líbí a chce ji roze­smát. A vlastně by si ji vzal za ženu. Jenže pan král je proti, a tak musí přijít na pomoc i jedna hodná obryně. Prostě chamtivost se nevyplácí, smutek je špatný rádce a i ten poslední a vysmívaný se nakonec může stát králem.

Režie a scénář: Buchty a loutky pod vedením Marka Bečky, střídavě hrají, osvětlují a zvučí: Zuzana Bruknerová, Marek Bečka, Radek Beran, Vít Brukner a Lukáš Valiska, hudba: Tomáš Procházka. Premiéra: 2010.

JARmark
17.00, Městské divadlo, tradiční jarmark dílen
vstup zdarma

Jarmark tvůrčích dilen a za­kon­čení festi­va­lu se usku­teční ve čtyřech částech v režii Lady Blaže­jové, Adama Hoška a Jana Trče. Ko­nečná po­doba pro­gramu bude upřes­něna prostřed­nictvím infor­mačních ta­bulí.

Čím dříve z jara hřmí, tím se země stane úrod­nější. Co vzešlo? Začne­me šumem repro­dukto­rů, šustě­ním papíru a me­lodií slova!

LÉTmark
19.30, Městské divadlo, tradiční jarmark dílen, 2. část
vstup zdarma

Nadcházejí žně, sklizeň vý­sledků celo­týden­ního sna­nžení. Těla sá­lají­cí tvůrčím zá­pa­lem se před­vedou ve výstu­pech per­for­ma­tivních a re­ci­tač­ních.

KOFmark
22.00, sál spořitelny, tradiční vystoupení učitelské dílny
vstup zdarma

Kytice uvita, listí zbarve­né, smráká se, za­číná noc…
Doba pro výstup uči­tel­ské dílny pod ve­de­ním Hany Kofrán­kové.

sobota 10/7
sobota 10/7
Třešňový jarmark
08.00, souběžná akce na náměstí, místní trhy
 vstup zdarma

Trh s lokál­ními, čerstvě sklize­nými výpěstky, řemesl­nými a umělec­kými výrobky a lahod­nými dobro­tami od ši­kovných rukou. Snad do­zrají i sladké třešně z České­ho ráje. A dál? Vý­těžek z tradiční­ho dobro­činného bazárku pomáhá zkvalit­nit život ve městě. Po vynu­cené covi­dové přestávce při­chází (v rozsahu umožně­ném vládními opatře­ními) opožděná oslava novo­dobého 10. ročníku oblíbené akce. Setkání s přá­teli, nákup kvality, podpora ne­ziskové organi­zace!

Web jarmarku.

ŠLUSmark
10.00, Městské divadlo, výstupy dětských dílen
vstup zdarma

Po zimě přichází před­zvěst jara v po­do­bě pře­hlídky mi­lo­va­ných ju­niorů. Jeden festi­va­lový roč­ník končí, další za­číná! Těšte se!

Jarda Svoboda – Harmonium a hlas
koncert
18.00, zahrada Šrámkova domu, koncert
vstupné 200 Kč

Harmonium je staro­bylý akusti­cký nástroj podobný malým varha­nám, někdy může při­pomínat heli­gonku nebo fla­šinet. Písničky v sobě spojují ve­lebný zvuk varhan s ufňuka­nou harmo­nikou. A mezi kostelem a hospodou, žalmem a odrho­vačkou oscilují i texty o putování krajinami, o lidských příbězích a legendách. Vypráví je pozoro­vatel, který rád zůstává na okraji dění i spo­lečnosti. J. Svo­boda založil a vedl sku­piny Otcovy dětiTraband, se kterými vydal celkem 10 au­tor­ských alb, z nichž 3 byla oceněna hu­dební cenou Anděl. V roce 2016 vydal svoje první só­lové album Solo.

program LXV. ročníku

Během festivalového týdne zde budou zveřejňovány případné drobné změny (přesuny lokací atd.). Obecný popis letošního programu.