Zahájí Michal Babík, ředitel Regio­nál­ního muzea a gale­rie v Jičíně. Úvodní slovo pronese spiso­va­telka Klára Smo­líková. Autor po­hovoří o své tvorbě a návštěv­níky výběrem z ní provede. Hudební pro­dukce Jáchym Fibrich.

Výstavu i vernisáž pořádá Šolcův statek.

Podrobnější infor­mace o vý­stavě, pří­stupná bude celý festi­va­lový týden.

Úvodní slovo Ivan Kozel, četba z textů českých výtvar­níků, hu­dební pro­dukce Jiří Šlupka Svěrák.



Podrobnější infor­mace o vý­stavě, pří­stupná bude do pátku.

Autorka představí svou para­lelní cestu, na níž jí barvy le­zou za nehty. Přednes Eliška Nedvě­dová, hudební pro­dukce Alice Knoblo­chová.


Výstava bude přístupná po celý fesivalový týden a potom do konce srpna v pracovní době knihovny.

Studio G

S Jackem Kerouackem (bude jich rovnou pět) se projdeme denní a noční Paříží, navští­víme knihovny, katedrá­ly i bary a podíváme se i do Bretaně. Spiso­vatel ve Francii pátrá po stopách svých předků, najde však něco docela jiného. Ale co? Snad satori – to je v japonšti­ně náhlé osvícení, probu­zení nebo prostě pecka mezi oči. Kde a jak k tomu přesně došlo během té šílené deseti­denní spalující jízdy okoře­něné spoustou piva a koňaku, milo­váním i momenty ticha a pokory?

Režie, scénář a scéna Pavel Gejguš, asistent režie David Zbořil, hrají Alois Bartoň, Filip Černý, Jakub Georgiev, Ondřej Král, Jakub Samlík, drama­turgie Antonín Dvořák, hudba Vasilios Chaleplis, kostýmy Olga Bovt, pohy­bová spolu­práce Vít Hofmann, světla a zvuk Adam Pěcha.

délka představení: 75 minut bez přestáv­ky

foto: Tomáš Rossi

Šestice krátkých snímků s černohumorným laděním z Filmové a televizní fakulty Akade­mie múzických umění. Gene­rační sportovní souboj Nohejbal, ne­kompro­misní komedie o partnerských vztazích Sh_t Happens, strasti a slasti mladého Ladislava Stroupež­nic­kého Furiant, doslova pořádně Krvavé pohádky, chatař­sky laskavé Přátelské setkání nad sportem a bajka o nebož­tíkovi, kuřá­kovi, trakto­ristovi a opilých mysliv­cích Happy End.

Nohejbal
režie: Filip Rejč, Adam Koloman Rybanský
scénář: Filip Rejč
hrají: Martin Šesták, Richard Walter

Sh_t Happens
scénář a režie: Michaela Mihalyiová, Dávid Štumpf
hrají: Caroline Barnard, Jan Pokorný, Jan Teplý ml.,
       Kristýna Badinková Nováková, Pavla Janiššová

Furiant
režie: Ondřej Hudeček
scénář: Ondřej Hudeček, Jan Smutný
hrají: Julius Feldmeier, Cyril Dobrý, Filip Chlud,
       Marie Poulová, Stanislav Majer, Marek Adamczyk,
       Pavel Šimčík, Lukáš Příkazký, Tereza Vítů,
       Petr Borovec, Tomáš Pivoda, Lukáš Hlavica

Krvavé pohádky
režie: Tereza Kovandová
scénář: Lukáš Hrdý, Tereza Kovandová

Přátelské setkání nad sportem
scénář a režie: Adam Koloman Rybanský
hrají: Martin Šesták, Matěj Sláma, Zdeněk Godla,
       Vítězslav Bouchner, Jana Provazníková,
       Stanislav Morávek, Bronislav Straka

Happy End
scénář a režie: Jan Saska

celková délka projekce: 75 minut bez přestáv­ky

Ruce voní kouřem, boty blátem, kapsy jsou lehké a srdce těžké klidem. Svět je jen cesta, ešus, zpěv a hvězdy nad hlavou — bez jmen, bez hranic, jako by to tak bylo odjak­živa. Studio Milčina domu se na­vrací v čele s Adamem Hoškem a Janem Trčem za hudeb­ního dopro­vodu Jiřího Šlupky Svěráka.

Neformální seznámení lektorů a účast­níků festiva­lo­vých dílen na zahra­dě Šrám­kova domu, domlu­va roz­vrhu a pří­padné předání pra­cov­ních mate­riálů.

Frekventanti recitačních dílen navíc prezen­tují své vy­brané texty (ve Šrámkově domě, v prvním patře) a roz­dělí se do pracov­ních skupin.

Setkání se netýká učitelské předne­sové dílny, ta má organi­zační schůzku už v sobotu od 17 hodin. Netýká se ani kratších (tří-, dvou- a jedno­den­ních) dílen, jejichž frekven­tanti se pot­kají až před začát­kem pří­slušné dílny.

Dětské celotýdenní dílny mají obdob­nou schůzku v pon­dělí od 8.30.

Začneme v Městském divadle autorskou inscenací souboru Lano z Bratislavy Ako na …násť – o pohledu dětí na rady dospělých. Poté se vydáme městskými prostranstvími na setkání se slovenskými a českými recitátory. Procházku zakončíme opět v divadle inscenací textů Ernsta Jandla Tady si sednu a napíšu báseň v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru, který se pokusí dotknout problémů a nástrah básnické (a tedy i jazykové) tvorby.

Jitka Molav­cová a Alfred Strej­ček s před­sta­vením Oráč a Smrt na festi­valu vy­stou­pili před téměř 30 lety. Hodně se toho změ­nilo u nich i v nich. Tento­krát ke spolu­práci při­zvali hudeb­níky Da­vida Burdu (zpěv) a Josefa Fojta (varhany). Text Jana ze Žatce o hle­dání pravdy a smyslu na­šeho bytí je i po 624 le­tech stále až bo­lestně aktuální…

Bezprostředně po skon­čení představení bude násle­do­vat kon­cert barok­ní hudby:

Jaroslava Čihá­ková Tajanov­ská (hoboj, zpěv) a Linda Sít­ková (var­hany). Tóny nástro­jů a lidského hlasu. „Na ces­tách, co vedou zpátky, vidíš víc než cestou tam…“ Slovy textařky Aleny Binte­rové zveme k hudebním skvostům Johanna S. Bacha, Alessan­dra I. Marcella, Georga P. Tele­manna i na­šeho sou­čas­níka Jana Ber­nátka.



Program koncertu:
G. P. Telemann: Sonáta a moll pro hoboj a varhany
J. S. Bach: Preludium a fuga D dur BWV 532 pro sólo varhany
G. P. Telemann: Fantazie číslo 1 A dur pro sólový hoboj
J. Bernátek: Čtyři písně k Panně Marii (pro zpěv a varhany, výběr)
J. Klička: Fantasie na motivy symfonické básně B. Smetany Vyšehrad
A. Marcello: Koncert pro hoboj a varhany

DOTmy

Texty inspiro­vané útržky poulič­ních rozho­vorů, slovy uvízlými v pa­měti, obrazy za­hlédnu­tými z tramvaje, dys­funkcemi zvířat a lidí, občas i kanad­skou poezií 60. let 20. sto­letí. V roce 2019 skupina debu­to­vala albem Všechno je to v( ) lidech, loni vydala album Divá půda. Vystoupí po­uliční glosá­toři všedních dnů městské džungle, folkoví pout­níci ze zá­humen­ných krajů i nepo­uči­telní hračič­ko­vé Domi­nika Mit­hofer (zpěv), Ondřej Schmidt (kytara, cajon, bas­kytara, zpěv), Tomáš Knobloch (kytara, baskytara, zpěv), Jan Mrázek (klávesy, zpěv), Martin Leták (bass cajon, zpěv) a Adam Trnka (trubka, zpěv).

Komedie-drama podle skuteč­ných udá­lostí. V hlav­ních rolích 90. lé­ta, elfové a sniper. Puto­vání kra­jinou dětství, kde jsou střešní jezera mořem, šípy z hřebíků a pop­kultu­ra posvát­ným jazykem. Cesta bez mapy, na které se fanta­zie mění v rea­litu a hra v boj o přežití. V sy­rové koláži dialogů se prolí­nají vzpo­mínky a smyšlená dobro­družství, gro­teskní frašku stří­dají horo­rové sny. Lite­rární před­loha Můj přítel černý elf od Andrije Bonda­renka, překlad Linda Heini­gová.

Režie a úprava textu Kostian­tyn Zhyrov, hrají Ján Madaras, Matěj Převrá­til, Erik Zabrucký.

Poslední nakonec

Příběh tří žen ve složité životní si­tuaci na pozadí biblického pří­běhu. Starci se zvedli, při­běhli k ní a nalé­hali: „Dveře zahrady jsou za­vřené, nikdo nás neuvi­dí, dychtíme po tobě, buď nám po vůli! Jest­liže ne, dosvěd­číme, že tu byl s tebou nějaký mladík a že jsi proto poslala služky pryč.“ Zuzana zabě­do­vala: „Ze všech stran jsem se­vřena. Když to udělám, bude to má smrt, neudě­lám-li to, ne­uniknu vašim rukám.“ Šlo o nej­horší chvíle jejího života. S pře­hledem. Na plné čáře. Bez debat. Tedy kromě těch ostat­ních, to dá rozum.

Režie Lada Blažejová, hrají Lada Blaže­jová, Věra Bočková, Alice Knoblo­chová, Eliška Nedvě­dová, scénář Eliška Nedvě­dová a kolek­tiv, lite­rární před­lohy Bible, Smrt­holka a Lapači prachu od Lucie Faule­rové, Pod­šívka od Ivany Myš­kové.

věkové omezení diváků: 15+ (vulgarismy)

délka představení: 60 minut bez přestáv­ky

Jazykovou krajinou se v socio­lingvisti­ce rozumí soubor všech nápisů ve veřej­ném prostoru. Před­náška se – s oporou ve foto­gra­fiích poří­zených cestou ze sobo­teckého náměstí přes hřbitov k zámku Humprecht – snaží získat odpo­vědi na otázky:

• 1. Jak je ve zdejší jazy­kové krajině pří­tomna osob­nost Fráni Šrámka a dalších význam­ných osobností, např. básníka Václava Šolce či průmysl­níka Josefa Vin­cence Nováka?
• 2. Které další jazyky kromě češtiny jsou zde za­stou­peny?

Lucie Jílková – pracovnice Oddělení stylis­tiky a socio­lingvisti­ky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České re­publiky. Věnuje se sty­listice, fone­tice a elektro­nické komu­nikaci. V ne­dávné době se spolu­podí­lela na edito­vání publi­kací Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffman­nové (2020) a Dialog a mlu­vená čeština. Olga Müllerová. Výbor z textů (2022). Je aktivní v Jazyko­vědném sdružení České republiky.

Exkurze do mu­zea Fráni Šrámka a Milky Hrdlič­kové Šrámkové. Spi­sovatel v Sobot­ce a místní šrám­kovská tra­dice, ke které patří i náš festi­val. Výklad podají Olga Bičiš­ťová a Jan Bílek.

Obecná informace o muzeu.

O pondělním scénickém čtení s Liborem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Debutová kniha Raná Lenky Chýle je ne­všed­ním básnickým de­níkem, který si psala od dubna do srpna 2022, kdy pásla ovce na kopci Raná v Českém středo­hoří. Soubor je ne­jenom cestou z civi­lizace do přírody, ale rov­něž k vlastní svébyt­nosti pro­střed­nictvím jazy­kového a imagi­nativ­ního humoru, pulzu­jící sexua­lity či arche­typů a mýtů. Cyklus Osudové cesty a cesty osudu při­pravil Roman Polách a mode­ruje Ondřej Macl.

Když si mladý nezadaný muž najme sluhu, předpokládá, že si tím ulehčí život. Pokud si najde komorníka, jakým je Saturnin, může si být jistý, že se stane součástí divoké a nezastavitelné jízdy, která mu nedá ani na okamžik vydechnout. Klasický humoristický román v novém rozhlasovém přepisu. Režie Petr Vodička, v titulní roli Martin Pechlát, účinkují Miloslav König, Eliška Zbranková, Miroslav Hanuš, Milan Šteindler a další. Dramatizace Jiří Janků. Uvede Petr Gojda.

Putování na svatá, posvátná nebo se zázračnou událostí spojená místa patří odedávna ke společným jmenovatelům světových náboženství. Od počátků až do dnešní doby provázejí poutě i křesťanství. V českých zemích zaznamenal fenomén putování četná období rozkvětu střídaná dobami útlumu a stagnace. Dotkneme se též geografického rádia poutí, jejich kalendářního usazení, organizace, průběhu a důvodů existence.


materiály k besedě

PhDr. Markéta Holubová, Ph.D., pracuje v Oddělení pro výzkum kulturního dědictví Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Zaměřuje se na studium poutnictví, lidové zbožnosti, tištěné populární kultury a prosopografické výzkumy jezuitského řádu. Jako vedoucí autorského kolektivu připravila Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IX. Duchovní a materiální aspekty zbožného putování (2020).

Netradiční listování s kytarou v nestárnoucích knihách předního českého básníka, prozaika, dramatika a překladatele i autora oblíbeného slabikáře. Spisovatel vydal 27 básnickým sbírek pro dospělé a 19 pro děti. Jeho texty zná několik generací čtenářů. Šrámkova Sobotka připomíná významné životní jubileum velkého příznivce festivalu a nositele Ceny města.

Režie, scénář a hraje: Jiří Hlobil.

Délka programu: 50 minut.

Původně pláno­vaná auto­gramiá­da se bohužel ne­usku­teční, Jiří Žáček kvůli zhor­šení zdra­vot­ního stavu ne­bude na festi­valu letos osobně příto­men.

⚠️ Pozor! Změna místa konání.

My kluci, co spolu chodíme

Čtveřice herců, kteří si pro vás nic nepřipravili. Soubor opět vyráží hledat ne (moc) prošlapané cestičky divadelní a performativní improvizace. Vrhají se do ní jako do rvačky – s tělem, hlasem, potem i trapností jako zbraněmi. Jdou na jeviště bez plánu, bez zábran a bez milosti. Každý večer je chaos na hraně výbuchu, kde absurdno bojuje s krásou a realita se ohýbá podle toho, co zrovna cítí v kříži. Může to být vtipné, může to bolet, může to být oboje. Ale jedno je jisté – bude to živé.

Účinkují Lukas Blaha Bliss, Andrej Lyga, Šimon Pliska, Václav Wortner, hudba Tomáš Kůgel, Haštal Hapka, lightdesign Jonatan Vnouček.

délka představení: 90 minut bez přestáv­ky

Nelítostně rytmizovaná liturgie viny a touhy, marného snažení o pochopení, o odpověď, o konec. Jenže žádný konec nepřichází. Jen světlo, tma a další pokus. Tři hlasy, tři těla zapadlá v prachu vlastní minulosti, která se nedá vzít zpět. Mluví bez přestání, jako by slova mohla něco změnit. Ale nezmění nic. Jen další oblouk v kruhu. Touha po smyslu se zvrací v přetékající prázdnotu, ve věčný návrat těch samých vět, obhajob a výčitek. Literární předloha Hra od Samuela Becketta.

Režie a úprava textu Róbert Štefančík, hrají Pavla Beretová, Pavlína Štorková, Vladimír Pokorný.

délka představení: 45 minut

Každý rok opustí tento svět někdo, komu říkáme básník – člověk s darem jazyka, myšlenky a citu. Diváci i účinkující se s umělci rozloučí způsobem nejpatřičnějším, kolektivní vzpomínkou na vytvořené dílo. V tradičním pořadu účinkujete především vy. Uvede Ondřej Vinš.

V kontextu obrozenského cestopisu představíme výjimečnou rakouskou cestovatelku Idu Lauru Pfeifferovou. Ta v průběhu 40.–50. let 19. století podnikla několik cest, včetně dvou výprav kolem světa. Navštívila řadu míst, např. Palestinu, Egypt, Island, Skandinávii, Chile, Brazílii, Indii, Čínu a Tahiti. Své zážitky a poznatky zveřejnila v několika cestopisech.


Veronika Faktorová – literární historička v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Věnuje se cestopisné literatuře - vydala monografii Mezi poznáním a imaginací (2012) a edice cestopisů Josefa Wünsche, Idy Pfeifferové ad. Aktuálně se zabývá environmentálními studii literatury s důrazem na historii přírody a krajiny jako estetického a kulturního konstruktu a analýzou literárních reprezentací míst, jejichž prostřednictvím se daný konstrukt uplatňuje (Krkonoše, Šumava).

Uvede správkyně objektu Petra Šulcová. O vystavených plastilech z let 2008 – 2015 zasvěceně pohovoří kurátorka výstavy, výtvarnice Alena Laufrová.

Podrobnější infor­mace o vý­stavě, pří­stupná bude celý festi­va­lový týden.

O úterním scénickém čtení s Liborem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Dílo Evropanka (2023) Alexeje Sevruka označil Jáchym Topol za nej­sil­nější hlas sou­časné české lite­ratury. O knize bychom mohli mluvit rovněž jako o tzv. velkém románu, po kte­rém naše kri­tika dlouho prahla. Je knihou mo­numen­tál­ních a strašlivě pozoru­hod­ných cest dějin Ukra­jiny a zároveň drob­ných, ale o to pozoruhodnějších, mnohdy ne­uvěři­tel­ných a ve­skrze lidských osudů. Cyklus Osu­dové cesty a cesty osudu při­pravil Roman Polách a mode­ruje Ondřej Macl.

⚠️ změna místa, bude na farní zahradě

Žijeme v době mýtů. Prométheův oheň dodnes hoří pod každou kapotou našich aut a všechna nafta světa se slévá do jediné ohnivé řeky. Korály vymírají, schránky mořských korýšů řídnou, ledovce tajou. Víme, jaké má dopady spalování fosilních paliv na části ekosystému – velryby jsou však daleko a my nemáme čas zkoumat vědecké analýzy. Jaké příběhy a mýty vepisuje do těla planety lidský rod? Literární předloha O času a vodě od Andri Snara Magnasona, překlad Marta Bartošková.

Režie Aminata Keita, hrají Michael Goldschmid, Anuša Petr.

Kavalírské cesty představovaly v raném novověku součást vzdělání mladého šlechtice. V romantismu se cestování obrátilo k dosud zanedbávaným cílům. Vznikl satirický pohled na poutnictví v podobě karikatur návštěvníků Itálie. S nástupem železnice se objevuje nový rozměr vnímání cestování a krajiny – vjem rychlosti, která redukuje prostorové hranice. Také balonové létání proměňuje způsoby vnímání fascinujícím pohledem do hloubky, když se náhle vytrácí horizont.


PhDr. Eva Bendová, Ph.D., se zabývá dějinami umění, pracuje na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Dále působí na Fakultě architektury a designu liberecké Technické univerzity. Pracovala jako kurátorka Národní galerie, uspořádala řadu výstav věnovaných vizuální kultuře, umění a architektuře 19. – 21. století. Ráda sleduje umění ve společenských a místních souvislostech jeho vzniku, v kavárnách, ulicích města i volné krajině.

Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., je historik v současnosti působící na Univerzitě Karlově, fakultách Pedagogické a Katolické teologické, kde rovněž vede Ústav dějin křesťanského umění. Souběžně pracuje v Centru humanistických studií Moravského zemského muzea. Byl generálním ředitelem Národní galerie. Zabývá se uměním a kulturou 16. – 19. století s důrazem na baroko a dějinami sbírek a sběratelství. Autor mnoha publikací a organizátor výstav.

Studio Damúza

V dešti a větru se za noční jízdy autem v zatáčkách odírají o karoserii větvičky keřů. Jedeme kolem domů bez střechy, kamenných zídek a zarostlých kopečků uprostřed ničeho. Krajinu si spíš představujeme, než že bychom ji viděli. Cestopisné hudebně-objektové vyprávění z krajiny obydlené příběhy. Z ostrova, kde se ovce barví na modro a na růžovo a kde prší zdola nahoru. Stopování, přespávání, vyptávání, buskování, putování. A hodně deště. Délka programu 45 minut.

Režie a dramaturgie soubor, hrají Markéta Labusová, Iva Ščerbáková a Tomáš Mašek, scénografie Iva Ščerbáková.

Po malebných cestách Českého ráje (okolo Kosti, přes Plaká­nek a Vesec) pro okysli­čení kul­turou zna­ve­ných těl jsme pro vás při­pra­vili spor­tovní i turis­tickou akci, která je otevře­ná účast­níkům festi­valu, do­mácím i přes­pol­ním běžcům a chodcům i náhod­ným kolem­jdou­cím. Start a cíl je na kou­pa­lišti v So­botce. Trasa měří 11 ki­lo­metrů, což jsou při­bližně 2 hodiny svižné chůze.

⚠️ Kvůli vysokým teplotám posouváme start akce o hodinu (proti tištěným materiálům) na níže uvedené časy

Re­gistra­ce od 18 hodin na koupa­lišti, start chodců v 18.15, start běžců v 19.00, vyhlá­šení tamtéž. Při­pra­vuje Jan Jirásek.

Směs žánrů, kultur a ener­gií vtáhne do temného kaba­retu, aby se vzá­pětí rozto­čila v nespou­taném tanci, ze kte­rého není úniku. Zazní make­donské rytmy a bul­harské disco, ale i česky koře­něná salsa nebo ruské klezme­rové ukolé­bavky. Temnější strunu roze­zvučí orwellov­ské post­apoka­lyptické hymny či anglické waltzy smrti. Hudba, divadlo a neče­kané zvraty v jednom. Formace není pouze kapela, jsou zážit­kem ne­zřídka končí­cím až nad ránem! Zahraje ve slo­žení Matija Solce (front­man, akordeon), Jiří N. Jelí­nek (housle, zpěv), Pavol Smo­lárik (kontra­bas, zpěv), Anna Bubní­ková (violon­cello, zpěv), Ivo Sedlá­ček (bicí, elektro­nika) a Jan Meduna (trum­peta, zpěv).

Ani začátkem 20. století u nás nebyla nouze o nenávist k lidem, kteří za obživou ušli dlouhou cestu. Příběh rodiny, která se přistěhovala do Pošumaví za prací a doplatí na politikaření dvou vesnických furiantů. Napínavé drama podle novely kronikáře staré Šumavy. Režie Jakub Doubrava, dramaturgie Renata Venclová, účinkují Karolína Půčková, Vladimír Pokorný, Zdeněk Hruška, Apolena Veldová, Ctirad Götz, Ivan Řezáč a další. Dramatizace Tomáš Loužný. Uvede Petr Gojda.

Komenského pojetí poutníka v jeho díle Labyrint světa a ráj srdce je silným a stále aktuálním uměleckým obrazem, který inspiruje novodobá moderní zpracování. Z nich se zaměříme na dramatizaci podle scénáře Ludvíka Kundery v brněnském Divadle Husa na provázku. Prezentujeme přitom základní srovnání uvedených Labyrintů. V závěru si pokládáme otázku o nosnosti obou konceptů pro nás jako poutníky v dnešním světě.


Přednášející působí na Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Primárně se zabývá výzkumem barokní literatury a didaktikou. V rámci prvního uvedeného zaměření publikovala více než padesát časopiseckých článků, podílela se na třech edicích a napsala dvě monografie. Výsledkem její pedagogické práce jsou čtyři učebnice. V posledních letech se více věnuje komeniologii (s podílem na ediční přípravě Komenského Manualníku).

Alegorické traktáty Jana Amose Komenského Labyrint světa a lusthauz srdce a filosoficko-teologické pojednání Centrum securitatis patří k nejslavnějším spisům české literatury. Oba texty byly podle rukopisů poprvé vydány v edici Komenského Duchovních traktátů I (2022) v rámci jeho Díla. To připravuje Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Představíme si dobovou specifičnost a výjimečnost traktátů, jejich místo v autorově myšlení a vazbu k dalším textům.

Edici představí Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D.

dodatečná pozn.: Pokud jste byli na prezentaci, pak by se vám mohl hodit manuscript sig. XVII.E.75.

O středečním scénickém čtení s Liborem Vackem.

Souhrnná informace o semináři.

Prvotina Tima Postovita Magistrá­la byla expli­citně zalo­žena na pulzu­jícím sou­časném člověku a jeho cestě městem. Člověku, který má ráj už navždy jen v zádech, jenž se v pozdější a sou­časné tvorbě pohy­buje mezi hoří­cími městy a osud jej dovede s jeho srdcem a ba­tohem lidství někam úplně jinam, kde jej slyší a vidí autor. Cyklus Osu­dové cesty a cesty osudu při­pravil Roman Polách a mode­ruje Ondřej Macl.

Co jsme ochotni obětovat vědeckému pokroku? Objev radia znamenal na přelomu 19. a 20. století senzaci. Senzací se stala i jeho neúnavná a pečlivá objevitelka Marie Curie-Skłodowská, první osoba, která získala Nobelovu cenu za fyziku i za chemii. Příběh objevu a jeho souvislosti jako strhující vír událostí. Režie Natalia Deáková, účinkují Petr Uhlík, Jakub Žáček, Jan Vondráček, Natálie Drabiščáková a Klára Suchá, hudba Jan Trojan. Uvede Petr Gojda.

Lze Hrabalovo „pábení“ použít pro naši dobu, kdy nepozorovaně uvykáme životu bez přírody? Jak do češtiny přeložíme „baseline shift“, posouvání paměti každé nové generace? Jak nazveme smrt smrkových monokultur, abychom vinu nesváděli na hmyz? Připojte se k otevřené diskuzi novinářů, biologů a jazykových kreativců a pomozte češtině adaptovat se na novou realitu. Zváni jsou všichni, kdo si umí hrát se slovy a dokáží vymýšlet nová, přemýšlí o budoucnosti nás, dětí a stromů.

Pozvání přijali Lukáš Čížek, vedoucí Oddělení biodiversity a ochrany přírody Entomologického ústavu Akademie věd České republiky, Přemysl Mácha, výzkumný pracovník Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, redaktor MF DNES Jiří Kratochvíl, specialistka na environmentální právo a redaktorka Deníku N Ludmila Blažková či environmentální básník Radek Štěpánek. Moderuje Jiří Hulcr, profesor lesní entomologie na University of Florida v USA.

Pokud se máte zájem se na rozpravu připravit, projděte si předem materiály na její dílenské stránce.

Bydlet sama uprostřed Antarktidy není žádná pohádka. Diviška by vám o tom řekla své. Lepší je sedět v teple, na mráz koukat oknem a fantazírovat. Jenže když jednoho dne visí před vaší chaloupkou červený provázek, musíte ven. Možná se seznámíte s medvědem Igorem anebo s operním tučňákem Jedničkou… Podle knihy Báry Purmové Diviška a červený provázek.

Po skončení scénického čtení budou děti mít možnost vyrobit papírové Divišky, Rampušáka nebo jiné bytosti.

Celková délka programu 50 minut.

Režie a úprava textu kolektiv, hrají Bára Purmová a Daniela Klingerová Grohová.

Literatura nahlas

Příběh Hamleta zachycený Williamem Shakespearem patří k nejpozoruhodnějším, jaké kdy byly napsány. Potýká se totiž s otázkou, která trápila a dodnes trápí mnohé: Co má myslící člověk dělat v době, kdy byly narušeny a pokřiveny dosud platné normy, zásady a hodnoty? Nahlédněte s námi do Hamletova příběhu prostřednictvím několika českých překladů. Kdo je Hamlet Saudkův, Urbánkův či Hilského? Mluví a myslí tito čeští Hamleti stejně odvážně a přesně jako dánský princ, kterého stvořil Shakespeare?

Režie Literatura nahlas, scénář Stanislav Rubáš, účinkují Martina Longinová, Vít Roleček a Stanislav Rubáš.

délka představení: 75 minut bez přestáv­ky

Z množství cest českých filmařů a je­jich hrdinů do skuteč­ných i fantasti­ckých krajů lze za večer připo­menout jen zlomek. Zato se vydáme napříč žánry a deseti­letími. Překo­návání dálek zna­mená nejen cesty za po­znáním, ale také odchody a ná­vraty na přelomu histo­rických epoch i výzvy všedního života. To vše inspi­ro­valo tvůrce dokumen­tárního, animo­vaného či amatér­ského filmu. Pásmo sedmi snímků ze sbírek Národ­ního filmo­vého archivu sesta­vily a uvedou Tere­zie Hlaváč­ková a Alena Šlingero­vá.

délka projekce s úvodním slovem: 90 minut

program projekce:

• Šest žen hledá Afriku (1934)
• Návrat presidenta Dr. Edvarda Beneše do Prahy 16. května 1945 (Otakar Vávra, 1945)
• Závodník (Čeněk Duba, 1948)
• Jen čtvrt hodinky? (Oldřich Mirad, 1956)
• Odjezd branců (Bohuslav Vašulka, 1964)
• Město mého syna (Vladimír Kunc, 1988)
• Vidíš-li poutníka… (Máchovské variace) (Jiří Gold – Vladimír Skalský, 1966)
•  

Věnovat se budeme filozoficky a dialogicky pojaté próze Josefa Čapka Kulhavý poutník (1936). Kulhavý poutník se pohybuje po krajině, ale zároveň realizuje svou životní cestu plnou různých setkání, cestu od narození ke smrti. Jde rovněž o cestu hledání, přemýšlení a poznávání, jež se uskutečňuje prostřednictvím niterného rozhovoru, ale též v konfrontaci s dřívějšími texty, s kulturní tradicí.

Petr Mareš pracuje, od roku 1981, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace. Zabývá se především problematikou stylu, výstavby textu a komunikace (zejména ve spojitosti s uměleckou literaturou a mediální sférou). Dále vztahy mezi verbální a neverbální komunikací, hlavně na příkladu filmu (užívání jazyka ve filmu, filmové adaptace literárních děl, texty věnované filmu).

Celo­týdenní výpravu za po­znáním završí vzá­jemné sdí­lení při vý­stu­pech festi­va­lových tvůr­čích dílen. Střelka kom­pasu smě­řuje vstříc cizím krajům a bez­břehým pla­ninám fanta­zie, první kroky bu­dou patřit dílnám pře­kladu a tvůr­čího psaní. Boty jsou obuté, slovníky sta­žené, no­týsky po­psané – vyrá­žíme!

Při 69. ročníku festivalu s tématem Na cestě se setkáme s osobnostmi, které život spojil s festivalem a městem. Proč přijede cizinec na festival o češtině a jak se dostane na rok a půl do Antarktidy? Kudy na dobrou výuku mateřštiny, ke kvalitním učitelům a slušnému vzdělání? Jak okolo svého jazyka a literatury chodí umělec? Proč se hosté vypravili tím a oním směrem, kam a k čemu došli, co poznali, na co přišli?

Pozvání přijali občan družebního polského města Sobótka, polárník a účastník našeho festivalu Marek Dąbrowski, bohemista a pedagog, svého času člen festivalového přípravného výboru Ondřej Hausenblas, a herečka, organizátorka Poděbradských dnů poezie a svého času vedoucí Recitačního studia Šrámkova domu Marta Hrachovinová. Moderuje Jan Bílek.

Divadlo Líšeň

Loutková stínohra o lásce a síle, překonávající zlý osud. Příběh na motivy staroindické báje z Mahábháraty o princezně Sávitrí, která vysvobodí svého muže ze zajetí smrti. Obrazy z barevných pohyblivých stínů na velkém plátně doprovází vypravěč hudebník vlastnoručně vyrobenými netradičními zvukovými instrumenty. Inscenace je inspirována orientálním divadlem.

Z produkčních důvodů posouváme začátek představení na 15.15. Délka programu 45 minut.

Režie Pavla Dombrovská, hrají Eva Krásenská, Martin Ondruš, hudba a technické řešení loutek a světel Luděk Vémola, scéna Jana Francová.

Při cestě kolem Sobotky nabídneme netradiční pohled na město a jeho okolí. Krajinu si představíme jako místo, v němž se prolíná příroda, historie i současnost. Všimneme si, jak krajina působí na naše vnímání, jak ji sami utváříme – a co všechno o nás vypráví. Výklad Roberta Smolíka bude zaměřen nejen na to, co vidíme, ale i na to, jak to vidíme.

Průvodce, výtvarník a divadelník, vystudoval scénografii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde je od roku 2004 odborným asistentem Katedry alternativního a loutkového divadla. Spolupracovník mnoha divadelních scén a souborů, autor či spoluautor řady naučných expozic. Od 90. let 20. století se angažuje v záchraně a kulturním oživování památek rodného Jičína.

Někde v dálce cesty končí, každá prý však cíl svůj skrývá. Kam doputovala učitelská dílna pod vedením Radovana Lipuse? S císařským poselstvem přes moře jak hrabě Heřman Černín z Chudenic, nebo last minute letecky do resortu?

Člověku se snadno stane, že sotva plete nohama, když se v letním parnu týden potýká se sférami roz­boru, pro­kreslo­váním představ, hla­sovými impro­vizacemi, nedostatkem Vincentky, bojem s pamětí… Na konci té cesty trnité však i navzdory tomu – nebo možná právě proto – bude znít zpěv i poezie!

Písně dozněly, den se chýlí ke konci. Než necháme noční krajinou rozeznít nekonečně dlouhý monotónní blues, ještě jednou do toho šlápněme, pojďme na šláftruňk do Vokýnka a potrapme své bránice při výstupech dílny stand upu.

Trh s lokálními, čerstvě sklizenými výpěstky, řemeslnými a uměleckými výrobky a lahodnými dobrotami od šikovných rukou. Snad budou i nějaké pozdní třešně z Českého ráje. Vystoupí kapela Trapas, baráčníci v krojích, mažoretky, členky Sokola i dobrovolní hasiči s hrami pro děti. A to nemusí být všechno… Výtěžek z tradičního dobročinného bazárku pomáhá zkvalitnit život ve městě. Setkání s přáteli, nákup kvality, podpora neziskové organizace! Pořádá Spolek rodáků a přátel města Sobotky, který letos slaví 100 let své existence.

Nové ráno, nový den. K festivalovým výstupům ještě doprovodíme nejmladší poutníky.

Postochotnický soubor Jatelinka

Dva vypravěči, jedna loutka a příběh o tom, jak daleko může jeden dojít, když se chce dostat zpátky. Ve třinácti letech Daniel Horečný a Šimon Dohnálek nacvičili svůj první divadelní kus inspirovaný hodinou přírodopisu, ve které z učebnic vyškrtávali planetu Pluto. Dnes po společných studiích astrologie ve Zlíně a astronomie v Praze opět přináší progresivní pohled na témata vskutku vesmírná, jako je smysl života a proč je jeden takový, jaký je. Délka programu 45 minut.

Režie kolektiv, hrají Daniel Horečný a Šimon Dohnálek, pohybová spolupráce Petra Cicáková, grafická spolupráce David Ledvinka.

Pojďme objevovat a oslavovat místní umělecké bohatství! Vystoupí hudebníci z naší základní umělecké školy pod vedením pana učitele Jana Rýznara. Studio Šrámkova domu zažene smutek z konce 69. ročníku festivalu recitací i zpěvem.

Hraje se na konec, k poslechu a především k tanci. Hraje se i na přání, a pokud si chcete zazpívat, jděte do toho! Říká se, že kapela dokáže zahrát všechno, polku, trampské písničky, pop i filmové melodie, ale nejraději nespočet jazzových a dixielandových instrumentálních skladeb. Duo moderujícího a zpívajícího Jindry Bady s trombónem za bicími a kapelníka i aranžéra Pepy Uchytila, rozeznívajícího klavír a basu, prostě zvukově obsáhne mnohem větší orchestr – odtud název. V roce 2017 kluci do novopečené formace přizvali zpěvačku Sávu Klobušickou, jež se stala nedílnou součástí (tria) Duo BigBand.

DJ Michal Bulíř z Mladé Bole­slavi při­veze pár desek s mo­derní ta­neční hudbou k po­hybu i po­slechu, k limu i pivu! Viny­lová tečka za festi­valem.