V letošním roce uplynulo 800 let od první písemné zmínky o Hradci Králové. K oslavě tohoto významného jubilea vznikla unikátní putovní výstava s názvem Ráj Králové – spojení měst. Jejím cílem je ukázat, že město netěží jen ze své slavné minulosti, ale že je centrem pulzujícího, dynamicky se rozvíjejícího regionu. Výstava proto propojuje historické artefakty s moderními technologiemi a živým uměním.
Ústředním bodem expozice se stane miniatura ikonické budovy Muzea východních Čech, kterou vytvořila kamenosochařská škola v Hořicích. Na ni se bude promítat unikátní interiérový videomapping, který představí příběh krajského města neotřelým audiovizuálním způsobem. Vedle moderních technologií se návštěvníci mohou těšit na přehlídku artefaktů a uměleckých děl, které věnovala partnerská města. Cílem je připomenout společné dějiny a zdůraznit provázání napříč celým regionem.
Město Sobotka se rozhodlo věnovat audiovizuální dílo nazvané Společné příběhy s podtitulem Města Sobotka a Hradec Králové v běhu dějin. Jeho hmotnou část tvoří obraz, soubor čtyř krátkých komiksů. Každý z nich vypráví jiný příběh, samostatnou epizodu z různých století o tom, jak byla a je propojena historie Sobotky a Hradce Králové. Autorem obrazu je výtvarník Vojtěch Rejl, již několik let působící jako grafik festivalu českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Součástí obrazu je QR kód odkazující na zvukovou pasáž díla. Právě umělecký přednes je jádrem slovesných umění každoročně rozvíjených tímto festivalem.
Ústřední postavou prvního obrazového příběhu ze 17. století je barokní italský architekt a stavitel Carlo Lurago. Ten se podílel na návrhu a stavbě jak kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové podle zadání jezuitského řádu, tak na stavbě soboteckého zámku Humprecht podle přání hraběte Černína. Dosah jeho celoživotní práce ale výrazně přesahoval náš region, asi nejznámější je jeho podíl na barokní přestavbě pražského Klementina.
Druhý příběh je z 18. století a zachycuje výseč z kariérního vzestupu českého šlechtice a úspěšného římskokatolického duchovního Antonína Petra Příchovského z Příchovic. Byl šest let soboteckým děkanem a později devět let biskupem královéhradeckým. Do širšího povědomí se pak dostal jako arcibiskup pražský a primas český, tyto funkce vykonával celá tři desetiletí, zasloužil se například o přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanech.
Třetí příběh z 19. století přibližuje kus životní cesty MUDr. Otakara Klumpara. Člen významné královéhradecké rodiny absolvoval místní gymnázium a setrval zde většinu své lékařské kariéry. S vervou zasahoval do řady složek občanského života ve městě, včetně té politické. Dvouleté působení v Sobotce v počátcích kariéry přineslo impulzy např. do činnosti místního ochotnického spolku, byl jedním z hybatelů rozvoje živého umění ve městě.
Čtvrtý příběh je věnován významným osobnostem první poloviny 20. století. Nejznámější sobotecký rodák Fráňa Šrámek, který ve městě rád trávil letní měsíce, a absolvent královéhradeckého gymnázia Karel Čapek se dobře znali. Oba spisovatelé se navštěvovali a profesně i lidsky respektovali. A ač se to stalo vlastně shodou náhod, světová premiéra mezinárodně veleúspěšné divadelní hry R.U.R. skutečně proběhla v Klicperově divadle.
Centrální část obrazu se soboteckou ikonou Humprechtem a kašnou vede k páté součásti díla, kterou je zvuková pasáž (odkazovaná ve spodní části). Načtením do telefonu se divák/posluchač dostane na webovou stránku se záznamem recitace Šrámkovy básně Měsíc na náměstí interpretované Liborem Vackem. Ta svým úvodním motivem odkazuje k prusko-rakouské válce v roce 1866, která obě města, Sobotku a Hradec Králové, zasáhla.