Tim Postovit
Narodil se v roce 1996 v Kyjevě, rané dětství strávil v Izraeli, od šesti let žije v Čechách. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu pracoval jako sociální pracovník asistující uprchlíkům z Ukrajiny. Vydal básnické knihy Magistrála (Pointa, 2019) a Motýlí pavilon (Host, 2021). V roce 2021 byl na Šrámkově Sobotce lektorem úspěšné tvůrčí dílny slam poetry.
ukázka z díla:
Modlitba
teče potok jako řeka jako moře bože plný jeho proudu jako elektrický stožár povečeřím z nože pořežu se o les položím se v poli pomodlím se z pustin ale ty mi pověz kam ty proudy ústí jež jsou jako potok jako řeka jako moře v němž jsi
rozhovor s autorem vedla Alice Knoblochová, členka organizačního týmu festivalu:
Jaká byla Vaše cesta k festivalu Šrámkova Sobotka?
Poprvé jsem se Šrámkovy Sobotky účastnil jako lektor dílny slam poetry v roce 2021, 65. ročník, téma bylo Od folkloru k folkloru.
(pozn. redakce: záverečné vystoupení této dílny si můžete prohlédnout na našem Youtube kanálu.)
V roce 2021 vyšla Vaše sbírka Motýlí pavilon. Popište, jak přišla na svět. Jak byste ji charakterizoval?
Poslední sbírka byla sepsána ve slamerském bytě na Václaváku během pandemie. Některé texty se záhy objevily ve Čtenářském náčrtníku Petra Čermáčka, načež se ozvali z nakladatelství Host. Motýlí pavilon je o kořenech, o Praze, o cestě, o vzpouře proti „pořádku“ věcí, o tom, jak se dívám a snažím se pojmenovávat.
Co Vaše autorská dráha? Jak jste se ke psaní dostal a kam směřujete?
Směřuji k dopsání třetí knihy o uprchlickém hotelu, kde jsem dělal sociálního pracovníka. Úryvky přečtu na Šrámkovce. V současné době se intenzivně věnuji vedení tvůrčích dílen textu, vidím v nich smysl, dochází během nich ke čtení, k dialogu a ozvláštnění žitého.